Plesová sezona: na parket míří i ti, kteří jindy netančí | E15.cz

Plesová sezona: na parket míří i ti, kteří jindy netančí

Leden, únor, březen. Tři měsíce, kdy si přijdou na své příznivci tanečních rytmů. Plesová sezona právě nabírá obrátky.

Školy, myslivci, rybáři, firmy nebo politické strany. Co mají společného? V úvodu každého roku pořádají plesy. Sezona tradičně začíná v lednu a měla by skončit po masopustu. To už ale dávno neplatí. Není výjimkou, že ještě v březnu je ve Zlíně každý týden možné navštívit minimálně dvě plesové akce.

„Od ledna až do konce března máme všechny pátky i soboty zablokované pro plesy. Výjimkou je jen týden, kdy jsou jarní prázdniny. Je to stejné jako v jiných letech. V tomto ohledu ekonomická krize nehraje žádnou roli,“ uvedla Milada Lučanová, provozní Interhotelu Moskva ve Zlíně, kde se tradičně pořádají plesové večery.

Zájem o tanec roste

Zájem o tanec v posledních letech klesal. Nyní se situace mění, lidé se o pohybové variace na parketu začali zase zajímat. A to nejen mladí, kteří si odbývají své první krokové sestavy v tanečních pro začátečníky, ale také dospělí a často i důchodci.

„Zájem dospělých je obrovský a novým fenoménem je, že lidé po prvním kurzu nekončí, ale zůstávají a chodí tančit dál,“ pochvaloval si Radek Felcman, šéf Tanečního klubu Fortuna Zlín.

„Do tanečních pro dospělé nás přivedli známí, kteří si to nemohli vynachválit. Přesvědčit manžela bylo sice těžké, ale nakonec se nechal zviklat. Myslím, že ho to chytlo. Chodíme už přes půl roku a moc se nám to líbí,“ prozradila Libuše Daňková, která navštěvuje jeden ze zlínských kurzů.

Není však ples jako ples. Zatímco ty městské nesou často přívlastek reprezentační, na vesnicích si na nic nehrají. O bály se tam většinou starají myslivci, rybáři, včelaři nebo hasiči. Mnohdy se pyšní specifickou tombolou, která láká i návštěvníky z města.

Na vesnici je legrace

„Každý rok jezdíme na nějaký vesnický ples. Je to daleko uvolněnější než ve městě, kde často lidé jenom předvádějí svoje obleky. Většinou se to v závěru zvrhne v normální tancovačku, kde jsou skoro všichni opilí. O to větší je legrace,“ vyzdvihoval přednosti vesnických bálů Karel Balšík ze Zlína.

Mimo Zlín může lidi z krajského města lákat i něco jiného. „Před rokem jsem na jednom mysliveckém plesu vyhrál v tombole bažanta. Byl výborný,“ smál se Petr Nejedlý.

Městské plesy mají punc galavečerů s bohatým programem. Některé se chlubí dlouhou historii. „Letos budeme pořádat padesátý ples naší školy. Určitě patříme k historicky nejstarším,“ míní ředitel zlínského gymnázia v Lesní čtvrti Jan Chudárek.

Ples je příležitostí k setkávání učitelů s bývalými absolventy, rodiči studentů a partnerů školy. Studenti se ale na oficiální akci školy příliš nehrnou.

„Pořádají v Interhotelu Moskva vlastní akci, a to vždycky asi dva týdny po oficiálním plesu. Letos to bude jinak a svůj ples uspořádají až v závěru školního roku jako maturitní,“ dodal ředitel gymnázia.

Ples v divadle

Mimořádně populární je ve Zlíně ples, který se koná v prostorách Městského divadla. Každoročně je pro návštěvníky připravený speciální tematický program. Ten letošní je nazván Zlatá šedesátá.
„Inspiraci budeme čerpat především z českých muzikálů. Zlatým hřebem bude vystoupení uměleckého souboru divadla,“ nastínil herec Dušan Sitek, jak bude 20. února vypadat dvacátý ročník vyhlášené akce.

„Návštěvníci se během večera vydají třeba na chmelovou brigádu, i když mnozí z nás už jsou starci, nebo si zahrajeme na klarinety, přestože nás není tisíc,“ zavtipkoval Sitek v duchu legendárních českých muzikálů.

Tancem ke zdraví

Zdá se, že propad zájmu o tanec je minulostí. Po špatných letech, kdy taneční kurzy silně prořídly, se lidé vracejí a objevují jejich kouzlo. „Vzrůstající zájem asi jednou skončí, ale věřím, že už se nikdy nevrátí časy, kdy lidé tanec ignorovali. Soutěž Stardance změnila pohled veřejnosti na tento fenomén a ti, kteří to zkusí, lákají další,“ míní Felcman.

Že tančí všechny generace, dokazují i čísla. „Máme na sto padesát dětí, ale také páry nad šedesát roků. Tančit se může naučit každý. Zažil jsem jen dva lidi, kteří to nezvládli, ale ti měli fyzické problémy. Dobrý tanečník se může stát klidně i z člověka, který pro tanec nemá vlohy,“ tvrdí Felcman.

Proč tančit? Podle tanečního mistra je na otázku jednoduchá odpověď. „Spojení hudby a pohybu je krásné a přináší radost. Dokonce i uzdravuje. Měli jsme tu sedmdesátiletého pána, který měl potíže se srdcem. Po pravidelném tančení mu lékaři sdělili, že se uzdravil. Je dokázané, že tanec je terapie,“ uzavřel Felcman.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!