Letos jsou to čtyři roky, co Česko vstoupilo do schengenského prostoru. Koncem roku 2007 zmizeli z hranic celníci, cizinecká policie, skončily kontroly a lidé mohou překročit pomezí téměř všude.
Otevřené hranice umožnily spojit řadu turistických tras. Život v česko-polském pohraničí v Orlických horách v Královéhradeckém kraji se od té doby změnil k lepšímu. Přesto jsou v kvalitě života v tomto regionu velké rozdíly. Mnohem lépe jsou na tom vesnice a městečka poblíž hraničních přechodů. Tam je na vzestupu turistický ruch, silnice jsou opravené a obyvatelé spokojenější. Jinde na opravy silnic a turisty stále čekají.
Není vesnice jako vesnice
Česká Čermná na Náchodsku je příkladem vesnice, ve které mají obyvatelé po Schengenu snadnější život, a převažuje mezi nimi názor, že více získali, než ztratili. Díky nově otevřenému hraničnímu přechodu se lidem zkrátila cesta do okresního města Náchod, do kterého z Čermné jezdí na úřady.
Provoz osobních aut je přes hranice povolen, ale jen s omezením. Vede tam i cyklostezka směrem k rekreační osadě Peklo u Nového Města nad Metují. „Líbí se mi tady. Sednu na kolo, přejedu kopec a jsem v Kauflandu v polské Kudowě. Díky hraničnímu přechodu je to i kousek do Náchoda. Určitě je to po Schengenu lepší. Mohu chodit legálně přes hranice na houby,“ pochvaluje si Miroslav Jirásek z České Čermné.
Obec je jedním z partnerů projektu Cyklostezky v Kladském pomezí, který je financovaný z prostředků Operačního programu přeshraniční spolupráce. To by bez otevření hranice nebylo možné.
„Začali jsme také spolupracovat se sousední polskou vesnicí Březová. Po Schengenu se lidé začali více poznávat. Naše děti se navštěvují s jejich, školy v obou vesnicích spolupracují při volnočasových aktivitách. Myslím, že Schengen je přínosem po všech stránkách a neznám od nás nikoho, kdo by na to nadával,“ říká starostka České Čermné Eva Smažíková.
Také turistický ruch v obci stoupl. V letní sezoně přes vesnici proudí pelotony cykloturistů v obou směrech pohraničních regionů. „Určitě nám to přineslo mnoho výhod. Máme to rychleji do Náchoda, jezdíme přes Polsko bez omezení. Pro občany je Schengen určitě přínosem. S nárůstem kriminality tady problémy nemáme,“ říká Smažíková.
V zimě lyže, v létě kolo
Na nedostatek turistů si nemohou stěžovat ani v Olešnici v Orlických horách. Vesnice s bezmála pěti sty obyvateli a asi se stejným počtem chatařů připomíná spíše městečko. Na náměstí je radnice, stylová hospoda a lovecký zámeček upravený na restauraci. V létě je ještě jedna přímo pod kostelem. Olešnice je v posledních letech vyhledávaná rekreanty po celý rok.
V zimě přijíždějí lyžaři. Největší olešnický ski areál s několika vleky je od roku 2003 na okraji obce u silnice na Sedloňov. Menší jsou u horské boudy Číhalka, ten využívají především snowboardisté, a u chaty Juraška. Letos otevřený areál je v oblasti Kutl u hotelu Hartman. Od jara do podzimu je Olešnice oblíbeným výletním cílem cykloturistů.
Jeden z hlavních důvodů, proč se Olešnice změnila ze zapadákova v rekreační středisko severní části Orlických hor, je právě v otevření hranice. Na okraji obce jsou dva hraniční přechody, z nichž jeden je pro osobní auta. Polský Lewin Klodzký je z Olešnice po nové asfaltce vzdálen jen několik desítek minut na kole. Do roku 2007 se hranice v Kutlu nedala přejet autem, jen na kole a pěšky, a to jen několikrát do roka.
„Schengen určitě přispěl k rozvoji turistického ruchu v celé této oblasti. Poláci jezdí k nám a Češi naopak. Olešnice leží v chráněné krajinné oblasti a svojí polohou je přímo předurčena k pěší turistice, cykloturistice a v zimě k běžkaření, sjezdovému lyžování i snowboardingu v nových areálech,“ říká olešnická starostka Eva Skalická.
Víc vloupání do chat
O tom, že s Schengenem souvisí i nepříjemné věci, si je možné udělat představu i v Olešnici. Místní lidé často hovoří o vloupání do chat a krádežích.
„Je to pár dní, co se nám někdo vloupal do chalupy. Je přímo u hraničního přechodu v Kutlu. Těžko říci, jestli to byli Poláci, nebo Češi. Je to vlastně jedno. Někdo rozbil okno, ještě štěstí, že tam nemáme žádné cennosti. Z doslechu vím, že v Kutlu vykradli i další chatu, a tam je škoda mnohem vyšší,“ říká Marie Šnajdrová, která jezdí do Olešnice na chalupu.
Ivana Macková, která se do Olešnice před lety přivdala, říká, že za čtyři roky, co je Česko v Schengenu, se mohlo v pohraničí udělat víc.
„Je nová silnice přes Kutl do Polska, na Nový Hrádek, to je samozřejmě dobře. Ale stále jsou silnice, po kterých se dá jet jen krokem, jak jsou rozbité. Třeba z Olešnice na Číhalku. A je jich tu v okolí pořád dost. Navíc se více krade. Myslím, že je to tím, že odešla z pohraničí cizinecká policie a celníci. Zloději se jich báli, teď si myslí, že si mohou dovolit všechno,“ říká žena.
Vadí jí také, že na náměstí v Olešnici se po otevření hraničního přechodu pro auta zvýšila doprava. „To je docela nepříjemné. Po nově opravené silnici, která vede přes Kutl do Polska, jezdí dělníci do automobilky v Kvasinách. Je to pro ně přes Olešnici zkratka. Abych pořád jen nenadávala, tak Schengen má i svoje pozitiva. Díky novému přechodu to máme kousek do Náchoda, kde je možné levněji nakoupit. Životní úroveň se v Olešnici za poslední čtyři roky zvedla, to je také fakt,“ říká smířlivě Macková.
Čeští policisté nedávno řešili v Olešnici kuriózní případ. Na náměstí se v lednu v závěji vzpříčil kamion. Řidič, kterého zřejmě zmátla navigace, protože přechod v Kutlu je jen pro osobní auta, utekl a přivolaní policisté zjistili, že kamion s návěsem je kradený. Není vyloučeno, že přes Olešnici, díky novému a poněkud zapomenutému hraničnímu přechodu pro automobily, vede novodobá pašerácká stezka. Nebýt nešikovnosti řidiče, kamion by zmizel kdesi v Polsku.
Policisté spolupracují
Policisté v Královéhradeckém kraji nárůst drobné kriminality v souvislosti se vstupem do Schengenu nezaznamenali. Je to možná tím, že chataři řadu případů ani nenahlásí.
„Evidujeme pouze víc krádeží motorových vozidel a zemědělských strojů. Nejsou hraniční kontroly, takže pro organizované skupiny pachatelů těchto krádeží je převoz do zahraničí jednodušší,“ říká mluvčí krajské policie se sídlem v Hradci Králové Ivana Ježková.
Podle náchodské policejní mluvčí Evy Prachařové Schengen přispěl k lepší spolupráci s polskými kolegy. „Vznikly společné česko-polské hlídky, které působí na obou stranách hranice. Máme i nové dohody o příhraniční spolupráci, které nám usnadňují práci,“ říká Prachařová.
Například nedávno se při společné akci podařilo českým a polským policistům dopadnout zloděje dvou téměř nových traktorů, které zmizely ze zemědělského areálu na Broumovsku. Traktory v hodnotě tří a půl milionu korun, které zastavili až v Polsku, měly ještě české poznávací značky. „S pomocí polských kolegů se nám je podařilo vrátit majiteli,“ dodává Prachařová.
Výborná je také spolupráce hasičů. Ještě před deseti lety se stávalo, že když hořel dům na polské straně, čeští hasiči nemohli pomoci, i když byli na místě dříve než jejich kolegové. Teď si navzájem pomáhají.
Špatný stav silnic
Nový Hrádek na Náchodsku je místem, kde se kříží linkové autobusy z okolních měst. Má asi 760 stálých obyvatel a leží na úpatí Orlických hor nedaleko hranic s Polskem. Žádný hraniční přechod tam není. V útulné hospodě na novohrádeckém náměstí sedí u piva skupina chlapů.
„Jestli se tady po vstupu do Schengenu něco změnilo k lepšímu? Je to stejně špatné jako předtím. Rozhodně se mohlo udělat víc,“ říká osmapadesátiletý Michal, který odmítá sdělit příjmení. Podle něho hraniční přechody jsou dobré jen pro turisty, ale i těch na Nový Hrádek prý mnoho nejezdí.
„Když chceme jet na nákup do polské Kudowy, která je blíž než Náchod, jsou nám nově otevřené hraniční přechody v České Čermné a Olešnici k ničemu. Protože nebydlím v Čermné, tak autem přes přechod nemůžeme a přes Olešnici je to zajížďka. Politici se akorát předvedli při otevření přechodu a nic víc. A hlavně silnice jsou tady v katastrofálním stavu,“ dodává muž s prošedivělými vlasy. V tom má pravdu. Silnice směrem k mostu u poutního místa Rokole je skutečně v dezolátním stavu.
Číšník Michal Brenner se na Nový Hrádek přestěhoval nedávno. „Nestěžuju si. V sezoně přijíždí hlavně čeští cykloturisté. Je tady vše, co potřebujeme k životu – škola, školka, obchod, hospoda, lékař. Proto také v Novém Hrádku přibývá obyvatel. Nemyslím si, že je to kvůli Schengenu. Nový Hrádek si žije svým životem, stejně jako tomu bylo před Schengenem,“ dodává Brenner.
Starosta Nového Hrádku si myslí, že pohraničí vstup Česka do schengenského prostoru jednoznačně prospěl. „Pozitiva převažují, i když stále je co zlepšovat. Třeba silnici směrem na Rokol. Kraj nám slíbil, že rekonstrukce by měla být příští rok, ty největší díry silničáři opraví snad ještě letos,“ říká starosta Zdeněk Drašnar.
Trhy v Kudowě
Místem střetávání lidí z obou stran hranice je lázeňské městečko Kudowa Zdrój. Již řadu let tam funguje tržnice s textilem, elektronikou, zemědělskými produkty a dalším zbožím. Na tržnici i v ulicích polské Kudowy je hlavně o víkendech často slyšet čeština, je tam možné platit dokonce českými korunami. Naopak Poláci často přijíždí do zrcadlově položeného českého města Náchod, které je na české straně hranice.
„Jezdím do Kudowy docela často. Je tam levněji než v Náchodě. Z Náchoda to sem mám kousek. To ale se Schengenem nesouvisí. Hraniční přechod v Náchodě-Bělovsi byl otevřený už dříve a tržnice je v Kudowě roky,“ uvedla Marie Nováková.
V Královéhradeckém kraji je 213 kilometrů státní hranice s Polskem, přičemž je tam šest silničních, dva železniční hraniční přechody, třiadvacet přechodů na turistické stezce a tři v režimu takzvaného malého pohraničního styku.
Hranice tak lze překročit v jakémkoliv místě bez hraniční kontroly. Lidé musí mít ale doklad totožnosti. Překročení hranice je omezené místními podmínkami, jako jsou například dopravní omezení a vstupy do chráněných krajinných oblastí.
