Praha má první 18jamkové hřiště přímo u Berounky

V blízkosti malebného břehu Berounky, ale v záplavovém území pod Zbraslavským zámkem, s polem a téměř rozbořeným barokním statkem. Tak vypadalo dnešní golfové hřiště ještě před třemi lety. Jen vizionář by tu mohl vidět budoucí golfový projekt. A viděl. Vladimír Motlík, investor Prague City Golf Clubu, právě otevřel špičkový golfový klub, jediné 18jamkové hřiště v Praze.

Není příliš riskantní vkládat investice do záplavového území?

U golfového hřiště to zas tolik nevadí. To se dá řešit. Když se sem naplaví bláto, zase ho odhrneme. Celá stavba Prague City Golf Clubu, když počítám i klubovnu, nás přišla zhruba na dvě stě milionů korun. Ale moje prvopočáteční rozhodnutí bylo rozhodnutí nadšeného golfisty, který si chce zahrát v místě svého bydliště golf na 18jamkovém hřišti. Chtěl jsem si udělat radost, tak jsem se do toho pustil.

Vím od jiných investorů golfových hřišť, že nesmírně záleží na architektovi projektu. Že na architektonickém návrhu hřiště dokonce záleží úspěch celého projektu. Jaká byla vaše volba pro tým architektů, na niž jste přistoupil na Zbraslavi?

Ano, je to tak. V oboru golfové architektury platí, že chybovat je tu nejen lehké, ale především dvojnásob drahé. Proto si tato profese získala zcela zvláštní postavení. Být profesionálním designérem hřišť ve světě golfu znamená být skutečnou celebritou. Jména golfových designérů se píšou ve stejných řádcích jako jména vítězů turnajů, obor golfové architektury se učí na prestižních univerzitách a golfisté o těchto lidech mluví se stejnou vážností a úctou, jako svět filmu hovoří o režisérech nebo móda o svých návrhářích.

Takže váš výběr byl, odhaduji, výjimečný.

Design svého hřiště jsem svěřil odborníkům ze Skotska, ateliéru renomovaného architekta Jeremyho Forda. Ten se podílel na desítkách proslavených hřišť v USA i v Evropě. Do stavby vstoupil ještě jeden neméně důležitý odborník, a to Mick McShane, který převádí architektovy skici do reality. Jeho podpis nesou kromě Zbraslavi i legendární hřiště K Club v Irsku či skotský St. Andrews. Jemným, precizním rukopisem profiluje nejdůležitější místa terénu. Být hlavním shaperem je nesmírně důležitá funkce, která vyžaduje nejen velkou zkušenost, ale také skoro umělecký talent. Je to takový sochař hřiště. A dalším z tvůrců je světový golfista Alex Čejka, který začal tvořit ve chvíli, kdy už pod zemí ležely dlouhé kilometry trubic závlahového systému, ale nebylo oseto a bagry byly právě uprostřed práce. Do rozorané půdy si připravil míček a zahrál si pár testovacích odpalů. Z pozice profesionálního hráče pak doporučil, jak udělat nejvhodnější finální úpravy hřiště, na kterých se v konečné fázi pracovalo ručně, protože lopaty a holé ruce jsou při tvarování ladných kopcovitých křivek citlivější než bagry. Teprve když byla země precizně hráčsky vybalancována, mohl greenkeeper začít osívat první metry trávníku.

Samá zvučná jména. Jak se slavný golfista Čejka k vašemu projektu vyjadřoval?

Několikrát hřiště prošel, zahrál si, aby se ujistil, že je dobré pro začátečníky i dost velkou výzvou pro zkušené hráče. A s výsledkem byl spokojený. Považuje naše hřiště za unikátní hlavně proto, že zbraslavská osmnáctka nekopíruje koncepci běžných evropských golfových resortů, ale přímo odráží svůj skotský rodokmen, jak jej vyrýsoval rukopis jejích tvůrců.

Ale stejně – takové množství golfových areálů – Hodkovičky, Konopiště, Karlštejn, Motol, Vinoř a teď čerstvě otevřené berounské hřiště. Najdou všechna hřiště svoje hráče? I v dnešní době?

Každý rok vidíme nárůst golfových hráčů a většina je z Prahy a okolí. Lidé bydlí v různých lokalitách Prahy a většina golfistů nechce jezdit za golfem déle než půl hodiny. Myslím tedy, že si každý své hřiště najde a naopak hřiště najde své hráče.

A jak je to s členstvím v klubech a u vás?

Český klubový život má daleko do ideálního stavu. Převažuje snaha vytvářet zisky a na členy se tak trochu zapomíná. Naším cílem je vybudovat takový golfový klub, kam členové budou rádi jezdit, aby si mohli zahrát každý den a byli minimálně omezeni různými turnaji. Nyní máme přes 100 členů, ale naše kapacita není zdaleka vyčerpaná.

V čem je vaše hřiště specifické?

První devítka je ve stylu skotských linksových hřišť, druhá zas potěší ty, kteří mají rádi vodu – myslím, že čtyři jezírka prověří schopnosti všech golfistů bez rozdílu handicapu. Máme pět různých odpališť, z černých je celková délka 6760 metrů, čímž se řadíme mezi nejdelší hřiště u nás.

V nabídce vašeho hřiště je také Himálaj. Co si pod tím mohu představit?

Je v Čechách unikátním projektem – jde o 18jamkové patovací hřiště inspirované podobným hřištěm v St. Andrews. Ani ve světě jich příliš není, řádově desítky. Poskytuje neskutečnou zábavu, kdy patujete na velmi záludném a zvlněném greenu, z kopce, do kopce… Na těchto hřištích se dokonce pořádají světová mistrovství a my bychom se do tohoto projektu velmi rádi zapojili.

Jak jste poznamenal, jste nadšený hráč golfu. Jak jste se ke golfu dostal?

Když jsem žil v Kanadě, koupil jsem dům vedle golfového hřiště. Chtěl jsem sice hrát nadále tenis, jsem tenista, ale to místo mě přivedlo před dvaceti lety ke golfu. A tak jsem začal. Golf vás uchvátí – jako ostatní hráče – a ani já v tomto nebyl výjimkou.

Máte nějaký golfový sen, který se vám zatím nepodařilo naplnit?