Povodeň nejdřív jen zahrozila mírným vzedmutím hladiny Ploučnice i přitékajícího potoka, o tři dny později se voda v potoce valila proudem, který strhával mosty, stavby, lidi i silnice.
Zbyly jen mokré zdi
Rodina Josefa Štrůdla bydlí v Benešově u potoka. Z autodílny zbyla hromada cihel, stihli zachránit jen kočku a zvedák na motorku. A sami sebe. Dceru Zuzanu s vnoučkem vytahovali ze zatopeného bytu oknem do patra. „Všechno jsme měli nové,“ ukazuje Zuzana byt v přízemí. Je úplně prázdný. Většinu nového vybavení už vyvezli na skládku. Oči se jí plní slzami. „Ne, nepláču,“ říká.
Okna bytu jsou stále vyražená od vody, v rohu vrčí vysoušeč. „Když poprvé voda stoupla, odnesla jsem do patra synovu postýlku a nějaké oblečení,“ říká Zuzana, matka sedmiměsíčního Honzíka. „Vody jsme se nebáli. Za čtyři roky, co tu bydlíme, jí tady bylo v létě vždycky jen po kotníky. A najednou šest metrů,“ říká její přítel Jan Urbánek. Rodina řeší, kde vezme na další rekonstrukci totálně zdemolovaného bytu. Pomoc nabídlo koupelnové studio, potřebují ale i nábytek. Nemají na čem spát, musejí chodit na noc k příbuzným.
„Lidé se stydí poprosit o pomoc. Přitom jim často zbyly jen holé zdi,“ potvrzuje hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Kraj tedy udělá rychle inventury ve skladech svých 174 příspěvkových organizací, aby nabídl zbytný nábytek – nový i použitý – vyplaveným lidem.
Dovolená v gumákách
„Utekli jsme. Jenom v kraťasech a tričku. Byla taková zima a my byli dvě hodiny naproti na kopci,“ vzpomíná Jitka Voříšková. Takhle si dovolenou na chalupě v Habarticích nepředstavovala. „Voda začala stoupat a já nesla do patra botník. A když jsem se vracela zpátky, dole bylo vody do pasu. Ze schodů jsem jen zahlídla, jak se kácí lednice,“ popisuje pohled na vodní vlnu, která jí nečekaně vtrhla do chalupy. „Nemyslela jsem na nic. Vůbec na nic,“ říká. Zachránila jen ten botník. Mobilní telefony, televize, video, videokamera, notebook, kabelka s osobními doklady – to všechno zůstalo v přízemí a voda jim to zničila nebo odnesla. I tady vrčí vysoušeče. A každou prasklinu ve starých zdech sledují manželé Voříškovi s obavou, aby jim chalupa nezačala praskat. „Voda rychle opadla a já jsem ještě o půlnoci začala uklízet. Všude bylo patnáct centimetrů bláta. A smrad. Příšerný bahňácký smrad,“ konstatuje paní Jitka a ukazuje přízemí chalupy. V obýváku se suší čalouněný nábytek, koupelna a záchod už jsou z nejhoršího venku. „Zubní kartáčkem jsem čistila spáry mezi dlaždicemi,“ vysvětluje. Všechno schne pomalu – voda zničila čerpadlo, zatopit se nedá a počasí je stále sychravé. Rodina tedy stráví letošní dovolenou v gumákách, teplákách a gumových rukavicích. Plánovaná cesta k moři se konat nebude, peníze budou potřeba na obnovu chalupy.
„Když se shora potokem valila voda, proč nám to neřekli?“ ptá se Antonín Voříšek. Jeho žena namítá, že houkala siréna. „Nevěděl jsem, o co konkrétně jde. Varování v takové vážné situaci přece musí být srozumitelné. Zachraňoval jsem dřevo a voda nám skoro vzala barák,“ říká muž.
„Situace se nedala předvídat, od toho se odvíjí i včasné upozornění občanů na nebezpečí. Lidé v Benešově byli informováni sirénou,“ potvrzuje Soňa Poupětová z tiskového oddělení Ústeckého kraje.
Město informuje své občany městským SMS InfoKanálem. Nyní odebírá aktuální informace asi šest stovek lidí. Po povodňových zkušenostech ale dostane systém novou podobu - když bude spuštěná varovná siréna, dostanou zaregistrovaní zároveň informační SMS o tom, co konkrétně se děje. Stejný informační systém se chystá také v Dolních Habarticích a Markvarticích, tedy dalších vyplavených obcích.
Otevřený účet
Odpověď na otázku, jaké škody povodeň napáchala, je stále otevřená. Jenom silnice II. a III. třídy na Děčínsku budou potřebovat asi 112 milionů korun na zpevnění sesunutých svahů a podemletých opěr, opravu opěrných zdí, poškozených vozovek, krajnic a dalších škod. Desítky krajem najatých odborníků na odhad škod zpracovávají podklady pro ministerstvo financí, protože po vyhlášení stavu nebezpečí budou škody uhrazeny ze státního rozpočtu. Obecní a krajské by totiž na tak ohromné škody nestačily.
„Nejpozději v pondělí dvacátého července odejde sumarizace škod na ministerstvo financí,“ říká hejtmanka Jana Vaňhová.
SEDM TIPŮ
1. Vyplavení lidé mohou požádat o slevu na elektřinu - podle informace ČEZ budou mít domácnosti a malí podnikatelé s prokazatelnými škodami tři měsíce elektřinu zdarma. Volejte do 31. července zákaznickou linku ČEZ 840 840 840.
2. Informační služba pro starosty obcí a občany kraje je k dispozici na čísle 475 657 757 nebo mailové adrese povodne@kr-ustecky.cz.
3. Vojenská zdravotní pojišťovna uhradí v plné výši svým pojištěncům z postižených oblastí očkování proti hepatitidě A i B a také proti dalším infekčním nemocem.
4. Nabídku nábytku k využití najdete na stránkách Portálu krizového řízení Ústeckého kraje www.pkr.kr-ustecky.cz.
5. Děti ze zaplavených oblastí mohou jet zdarma na tábor. Nabídka České rady dětí a mládeže platí po celé léto. Podrobnosti na telefonu 777 885 787.
6. Lidé postižení povodní v Děčíně mohou vyvážet odpad, suť či poškozený nábytek a elektrospotřebiče bezplatně na určená místa. Kdo potřebuje přistavit kontejner, musí se obrátit na zivotni@mmdecin.cz (tel. 412 591 322). Tato sluba neplatí pro fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání.
7. O zapůjčení vysoušečů vlhkosti je možné požádat městské a obecní úřady.
