Přes internet nakupuje pravidelně třetina Čechů

Více než polovina obyvatel České republiky již získala zkušenost s nakupováním na internetu. V současné době pravidelně využívá tzv. e-commerce přibližně třetina Čechů. „Zaznamenali jsme vysokou dynamiku růstu napříč všemi sektory, ale nejvyšších obratů dosahuje elektronika,“ uvádí nejnovější zpráva společnosti Jones Lang LaSalle (JLL), která vyhodnocuje poslední trendy online nakupování ve střední a východní Evropě a jeho dopad na tradiční „kamenný“ maloobchod.

Kupující v Česku zatím úplně nedůvěřují platbám po internetu a raději zaplatí za zboží v okamžiku jeho dodání. Stále více se prosazuje fenomén, kdy řada internetových prodejců otevírá kamenné prodejny, které slouží k vyzvednutí zboží a také jako showroom, kde si může zákazník zboží prohlédnout a vyzkoušet. Češi přitom oceňují na e-commerce především nižší cenu, širší nabídku a pohodlí nakupování z domova. Přikládají velký význam doporučení a hodnocení jiných kupujících. Více než polovina sledovaných mezinárodních značek nabízí možnost nakupovat v Česku také online, ale jen minimum maloobchodníků má příslušný web také v češtině.

“E-commerce mění maloobchodní prostředí ve střední Evropě, stejně tak jako změnil na vyspělejších západních trzích. Rozšiřování internetu, používání mobilních technologií, jako jsou chytré telefony a tablety, a rostoucí obliba sociálních sítí změnila vzorce chování nakupujících. E-commerce tak není jen další z kanálů, kde je možné nakupovat, ale internet také umožňuje spotřebitelům získat mnohem více informací o produktu dříve, než jej koupí. S takovým množstvím informací není kupující jen pasivním konzumentem, ale stává se aktivním hráčem,“ uvádí vedoucí průzkumu trhu JLL pro střední a jihovýchodní Evropu Kevin Turpin. Klíčovým faktorem rozvoje online prodejů je široká nabídka bezpečných a rychlých plateb, ke kterým patří online banking, platby přes mobil a platby přes internet.

Třebaže se penetrace internetu ve střední a východní Evropě neustále zvyšuje, zatím nedosahuje hustoty pokrytí jako v západní Evropě. Pouze 41 % srbských domácností má zavedený internet, oproti tomu na Slovensku má internet 71 % domácností. Vzhledem k této skutečnosti je rozvoj e-commerce v regionu nerovnoměrný a v jednotlivých zemích se liší. K nejaktivnějším kupujícím na internetu nejsou podle GfK Polonia nejmladší věkové skupiny, ale třicátníci a čtyřicátníci, kteří uskuteční nejvíce online nákupů. Převažují ženy nad muži, ale vždy záleží na konkrétní maloobchodní kategorii. Kupující na internetu se zajímají o výhodné nákupy, hledají informace o zboží a službách, srovnávají ceny a sledují doporučení. Podíl individuálních kupujících na internetu se v regionu trvale zvyšuje, nicméně stále zaostává za západní Evropou a bude otázkou několika dalších let, než se zcela vyrovná.

Důvody online nakupování se liší v jednotlivých maloobchodních kategoriích:

• Vliv online obchodů s módním zbožím na obchody kamenné je ve střední a jihovýchodní Evropě stále malý. Jedním z důvodů je nedůvěra kupujících nakupovat toto zboží „na dálku“, nemožnost dotknout se látky a vyzkoušet si konkrétní kus oblečení. Jiní se obávají nedostatečně zajištěných plateb po internetu a komplikované výměny zboží.

• V oblasti multimedií vystavila postupující digitalizace tradiční maloobchod klesajícím obratům. V této kategorii se nejvíce projevil fenomén tzv. showroomingu, kdy kupující navštíví kamenný obchod hlavně proto, aby si zboží prohlédli, srovnali ceny a poté nakoupili na internetu.

• Elektro zboží je do určité míry standardizované a odlišuje se především cenou, která je obchod od obchodu rozdílná.

• Dětské zboží je kategorií, která je na internetu jednou z nejprodávanějších. Důvodem jsou především náklady na výchovu dětí, časově a organizačně náročné nakupování v tradičních obchodech a problematické nakupování s malými dětmi. Stoupající náklady na péči o dítě nutí rodiče hledat levnější alternativy, nicméně ne nezbytně na úkor kvality.

• Potraviny jsou pro internetový obchod velmi citlivé ve vztahu ke kvalitě zboží. V rámci regionu se setkáme s různými přístupy – minimálními prodeji v Srbsku a Rumunsku – a s rozvíjejícím se on-line prodejem potravin v České republice a v Polsku.

• Zboží pro dům a zahradu stále častěji podléhá tzv. showroomingu. Kupující si zboží prohlédne v prodejně a následně zakoupí na internetu. K nejčastěji obchodovaným typům zboží patří ty, které jsou do určité míry standardizované: např. stavební materiály, keramické obklady či nářadí.

• Kupující šperků a drahých doplňků vyhledávají exkluzivitu, kterou nemusí internetové obchody v dostatečné míře poskytovat. V současnosti je nakupování na internetu spíše spojováno s pohodlím a slevami, což se nemusí shodovat s image, kterou se snaží luxusní značky u svých zákazníků budovat.

• Kosmetické a drogistické zboží patří k jednomu z nejvyhledávanějších sektorů na internetu, kde kupující porovnávají ceny. Ve střednědobém časovém horizontu může tzv. showrooming vážně ohrozit luxusní parfumerie.

Klíčové je přistoupit k e-commerce jako k příležitosti, nikoli hrozbě, a zprostředkování mimořádného zážitku při nakupování v kamenném obchodě může pomoci porozumění a přípravě na nové obchodní prostředí. Offline nabídky by měly být upraveny a rozšířeny tak, aby se doplňovaly s online nabídkami, a došlo tak k omezení tzv. showroomingu. Je nezbytné, aby se z prodejních asistentů stali poučení konzultanti a poradci. Jiným strategickým přístupem je nabízet zboží, které není možné získat jinde, nebo je ve spolupráci s výrobci nabízet v kamenném obchodě dříve, než se objeví na internetu.

„Očekáváme, že se zvýší význam marketingových akcí. Tradiční maloobchodníci by se měli stát součástí internetové revoluce a získat na internetových prodejích svůj podíl. Pro úspěch internetové prodejny nebo prodejní platformy je rozhodující zvládnout rychlou a kvalitní dodávku zboží, zajistit bezpečný způsob placení a vyřešit otázku případného vrácení zboží,“ míní JLL. “Změna nákupního chování vyžaduje čas. Nákupní centra a nákupní galerie ve střední a východní Evropě nejsou jen místem, kde lidé jen nakupují, ale také kde se setkávají

a zapojují do místní komunity, což se v nejbližších letech nezmění. Na druhou stranu nájemci, kterých se online prodeje výrazně dotýkají, budou nuceni upravit funkci svých kamenných obchodů a zřejmě také zmenšit jejich plochu. Ve skladbě najdou větší zastoupení nájemci z oblasti gastronomie, služeb či zábavy, zřejmě na úkor multimédií nebo elektro zboží. Nákupní centra by se měla změnit v místa zábavy, služeb, setkávání, čehož lze dosáhnout pořádáním zajímavých akcí,“ říká vedoucí oddělení maloobchodu JLL pro střední a východní Evropu,Beatrice Mouton.

„V současnosti je podíl online prodejů příliš malý na to, aby ohrozil fungování moderních nákupních galerií. Navzdory stále stoupajícím online prodejům, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že zboží nejvíce prodávané na internetu nemusí být tím nejvhodnějším zbožím pro prodej v nákupním centru, a tedy negativně neovlivní prodeje tradičního maloobchodu,“ dodává Mouton.