Prezident podepsal. A on byl šťastný | E15.cz

Prezident podepsal. A on byl šťastný

Tomáš Blažek

Geolog Zdeněk Laštovička přiměl Jihlavany zajímat se o historii jejich města. Tím jej změnil.

Kdo tehdy věděl, že na těžbě jihlavského stříbra měl hlavní zájem sám český král? Letos sedmdesátiletý geolog, docent a doktor přírodních věd Zdeněk Laštovička se v šedesátých letech začal snažit, aby se lidé znovu začali zajímat o minulost Jihlavy.

Pražský rodák Laštovička do Jihlavy přišel v roce 1958, kdy do projekčního ústavu nastoupil jako hydrogeolog. Jihlavě už Laštovička zůstal věrný, Vysočinu si zamiloval.

Později se mu zde potvrdilo přísloví, že všechno zlé je i pro něco dobré. To v souvislosti se zklamáním, které prožil v roce 1972, kdy byl vybrán do geologické expedice do Mongolska. Po kompletní přípravě a koupi letenky se dozvěděl, že nepojede. „Na poslední chvíli se tak rozhodli jihlavští soudruzi,“ vzpomíná.

V Praze na ústředí geologické služby pak viděl posudek, podle něhož „… politické názory s. Laštovičky nezajišťují dobrou reprezentaci Československé socialistické republiky v Mongolské lidově-demokratické republice…“. Podobně dopadla i žádost o expedici do Libye či jinam do Afriky.

Tak se Laštovička soustředil na Česko a Vysočinu. „Mnohým kamarádům, kteří působili jako geologové v Africe, Asii či na Kubě jsem pak chodil na pohřby nebo je navštěvoval v nemocnicích. Takže díky posudkům „soudruhů“ možná ještě mohu chodit po povrchu naší krásné planety!“ říká dnes.
Když si má vybavit vedle příjemných chvil při zkoumání přírody naopak nejhorší životní údobí, nezapomene na zavraždění otce odbojáře nacisty 29. září 1943 na Pankráci.

Z pracovního hlediska pro něj jedním z nejšťastnějších dnů byl 3. červen 2004, kdy prezident podepsal zákon o zřízení jihlavské vysoké školy polytechnické. Vzniku vysoké školy v Jihlavě Laštovička věnoval mnoho sil. Vyšlo to až na čtvrtý pokus. Předtím usiloval v roce 1992 o vznik dřevařské fakulty, o dva roky později o ekotechnickou fakultu a v roce 1997 o takzvanou naprapatickou vysokou školu. Založení polytechniky vše korunovalo. „Cíle jsme dosáhli!“ těší dodnes Laštovičku.

Za úspěchy považuje i své objevy lokalit vzácnějších minerálů či svůj podíl na vzniku lesnického slovníku. Hřeje ho i znovuobjevení sedm set let starého téměř sedmikilometrového hornického náhonu ve svahu břehu řeky Jihlavy, vedoucím od Rantířova do Starých Hor. Odborníci z Národního technického muzea jej označili za nejvýznamnější objev roku 1988 v hornictví, Laštovička za něj získal stříbrnou plaketu Českého báňského úřadu. Hornickou minulost jejich města přibližoval Jihlavanům po dlouhá desetiletí.

Pracoval v muzeu, byl vysokoškolský učitel, proděkan, prorektor i zástupce starosty. Třetí rok je v penzi, a tak se s kamarády občas v jedné z jihlavských hospůdek baví zasedáními recesistického Pivního parlamentu.

Laštovička tam je ministrem školství. „Na rozdíl od skutečné vlády nepobíráme od daňových poplatníků prostředky na činnost, požitky si hradíme ze svého. To jsou vzhledem k našemu věku už většinou důchody, takže rozpočet musí být jednoznačně vyrovnaný. Jedno z nejméně oblíbených diskusních témat je politika,“ žertuje Laštovička.

Minule jste četli o zoologovi Vladislavu Jirouškovi. Zdeněk Laštovička vybral jako osobnost pro příští číslo botanika Ivana Růžičku.

Autor: Tomáš Blažek
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!