České dráhy vybíraly nájemce pro svá nádraží v rozporu se zákonem. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) měly vypisovat řízení podle koncesního zákona, ale nedělaly to. Předseda tohoto úřadu Martin Pecina ale uvedl, že ÚOHS s dráhami ještě ani nezahájil správní řízení, rozhodnutí bude mít dopad především na projekt Živá nádraží.
Dráhy podle antimonopolního úřadu chybovaly i v projektu Živá nádraží, kam chtějí zahrnout opravy až 121 stanic. Ty chtějí pronajmout soukromým firmám, vytvořit s podnikateli společný podnik nebo nádraží revitalizovat z vlastních peněz. Někde už se s rekonstrukcemi začalo. Opravují se například pražské a brněnské hlavní nádraží, nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních. České dráhy sáhly hlavně k dlouhodobým pronájmům, z nichž následnou opravu hradí, neboť samy nemají na rekonstrukce chátrajících stanic peníze. Náklady na opravy všech českých nádraží se odhadují na 200 miliard korun. Právě tyto pronájmy ale firma zajišťovala špatně. „České dráhy po jednání s námi vzaly na vědomí, že naplňují definici veřejného zadavatele, a uvedly, že do budoucna nebudou uzavírat daný typ smluv bez předchozího koncesního řízení,“ uvedl Pecina.
#####Změnit by se měly i existující smlouvy
Část nádražních budov už nájemce má. „V případech, kde to smluvní podmínky umožňují, by se s nimi měly České dráhy dohodnout na vyřešení nezákonného výběru,“ poznamenal Pecina. Zahájené a dosud neukončené nezákonné výběry pak budou ukončeny. Nádraží dostaly dráhy při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD, a. s., a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje. Převod budov na ČD kritizoval také Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu. Na rekonstrukci železničních stanic se podílejí také přední developerské firmy, jako je Sekyra Group, která chce modernizovat v rámci společného podniku s Českými dráhami pražská nádraží Masarykovo a Smíchovské. V Českých Budějovicích je partnerem Českých drah developerská firma CB Station Development.
#####Obnova za pět miliard korun
#####Dejvické nádraží v novém kabátu
Některá nádraží opravují České dráhy z vlastních finančních prostředků. Na počátku listopadu skončila rekonstrukce staniční budovy v Dejvicích, která stála přibližně 54 milionů korun. Stavební práce trvaly pod dohledem památkářů devět měsíců. „Mimo jiné bylo třeba opravit střešní a stropní trámy a vyměnit střešní krytinu, okapy a komíny,“ uvedl ředitel ČD Reality Eugen Bečka. Nové jsou i rozvody elektřiny, vody a plynu a osvětlení nástupiště. U některých nádražních prostor dráhy změnily účel užívání. Byty, zdevastovaná půda a vlhké sklepy se proměnily na kanceláře, v přízemí vznikla ordinace odborných lékařů, chystá se otevření obchodu s potravinami společnosti Žabka. Přes dejvické nádraží, které patří k nejstarším v Praze, jezdí především příměstské vlaky do Kladna a dále do Rakovníka a na Chomutov. Výpravní budova vznikla v roce 1873, posledních úprav se dočkala v 60. letech minulého století. Na nádraží se zachoval původní Masarykův salonek a unikátní protiletecký kryt z druhé světové války.
#####Novou podobu mají i Vršovice
O měsíc dříve dokončily České dráhy rekonstrukci výpravní budovy na nádraží v pražských Vršovicích za 50 milionů korun. Rekonstrukce zchátralé budovy z 19. století se uskutečnila ve třech etapách od roku 2002. Obnovy se dočkaly vnější vzhled i interiér budovy. Kromě modernějšího zázemí pro cestující a zaměstnance drah bylo cílem rekonstrukce také vrátit budově původní historizující neoklasicistní vzhled. „Bylo potřeba strhnout pozdější přístavby, opravit střechu a vyměnit okna i dveře. Obnovili jsme také fasádu a přístřešek nad prvním nástupištěm,“ uvedl ředitel regionální správy majetku drah v Praze Jan Skalický. Budova vršovického nádraží byla postavena v roce 1872, k další úpravě a rozšíření pak došlo v roce 1899. Donedávna jedno z nezchátralejších nádraží v Praze patří mezi pětici nejvytíženějších železničních stanic v hlavním městě a je důležitou součástí systému pražské integrované dopravy.
#####Nádražím nepomáhá ani památková péče
Řada nejen pražských nádražních budov patří mezi technické památky a může se dokonce pyšnit památkovou ochranou. Bohužel v řadě případů je tato památková ochrana porušována. Odstřel nádraží Těšnov v 80. letech minulého století platí za odstrašující příklad péče o památky, svaluje se však na dobu nesvobody, kdy i památková péče sloužila vládnoucí ideologii. Také dnes ale stojí několik pražských nádraží na pokraji zkázy a i dnes za jejich stav může státní památková péče v kombinaci s postojem města. Příkladem dlouholetého chátrání budovy s památkovou hodnotou je nádraží Vyšehrad, které dráhy stejně jako třeba část nákladového nádraží na Žižkově prodaly. Poté, co byl objekt 20 let opuštěný, našel loni kupce za 42,5 milionu korun. O nádraží usilovala i radnice Prahy 2, která prodej kritizovala – obávala se, že tak velkou investici bude chtít majitel rychle zpátky a přizpůsobí tomu projekt přestavby. Majitel záhy nechal zbourat budovu čekárny, za což dostal na jaře 2008 od magistrátu stotisícovou pokutu. Ta byla v té době nejvyšší možnou sankcí. V poslední době se také hovoří o budoucnosti Masarykova nádraží v centru města. Již léta kolují zvěsti o tom, že na pozemky v centru města mají zálusk developeři. Pražští radní počátkem srpna schválili změny územního plánu, aby v areálu mohly vzniknout domy s byty a kancelářemi. Všechny nádražní budovy jsou přitom památkově chráněny, v tamním depu se plánuje zřízení železničního muzea.
#####Rekonstrukce popírá původní smysl nádražní haly
Proměnou prochází i nová budova Hlavního nádraží z konce 70. let – přestože její autoři jsou naživu a snažili se na projektu rekonstrukce kooperovat. Ve jménu modernizace a většího luxusu cestujících třeba vznikají uprostřed nástupní haly obchody, které popírají smysl stavby – nádražní hala měla být podle autorů velkorysá a usnadňovat lidem hledání cesty k vlakům. Tato stavba památkově chráněná není, mnohé příklady nejen nádražních budov ale ukazují, že pro některé investory není problém si zrušení památkové ochrany na úřednících vymoci. A nebo památkovou ochranu objektu jednoduše ignorovat i za cenu statisícových pokut.
