Když poblíž usne Jiří Řezníček, nejspíš si budete muset zakrýt uši sluchátky. Intenzita jeho chrápání dosahuje 112,5 decibelu. To se podle tabulek blíží hluku startujícího proudového letadla a překonává
živou rockovou hudbu. Řezníčkovi sousedé v paneláku ale mohou klidně spát dál. Šlo jen o předstírané chrápání.
Velké žďárské rekordy nejsou zdaleka spojeny jen s Martinou Sáblíkovou, která o víkendu dobyla už svůj třetí titul mistryně Evropy v rychlobruslařském víceboji a ve statistikách u jejího jména „bliká“ několik světových rekordů.
Řezníčkův rekord by zároveň mohl být nejexotičtějším kouskem. Jeho autor nic takového v plánu ani neměl. „V roce 2009 jsme v létě vyrazili na festival rekordů a kuriozit do Pelhřimova, jel jsem tam s rodinou jen jako divák,“ vzpomíná Řezníček. „Měli tam stánek, kde mohli příchozí soutěžit. Dali přede mě mikrofon, tak jsem se do toho opřel a ono to vyšlo,“ líčí svůj rekordní pokus při chrápání v bdělém stavu.
„Bylo to náročné fyzicky, na dech,“ dodává brzy padesátiletý elektrikář ze Žďáru. Vyhrál prý s velkým přehledem, i když se do statistik Silence Cupu zapsalo celkem 317 lidí, kteří se o rekord pokusili.
Sedl za klavír a přehrál 18,5 kg not
Přesně 34 hodin a 17 vteřin vydržel u klavíru žďárský hudebník Petr Bergner. Na klavír hrál tak dlouho, až mu to vyneslo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. U klaviatury totiž seděl – a hlavně hrál oběma rukama - jen s povolenými pětiminutovými přestávkami po každých deseti hodinách hraní. Jeho
zápis už je pěkně vousatý. Bergner překonal francouzský rekord 25. a 26. ledna 1987, kdy mu bylo 38 let.
„O světovém rekordu jsem slyšel v rádiu v pořadu Kolotoč. V rozhlase mi ale víc informací o rekordu neposkytly, ty jsem dostal až na francouzské ambasádě,“ popisuje Bergner počáteční peripetie.
Ani složité zjišťování jej neodradilo. „Plácnul jsem, že bych to dokázal taky. A klukům z kapely jsem
musel dokázat, že to nebylo jen plácnutí do vody. A taky jsem patriot. Říkal jsem si, proč by měl být nějaký Francouz lepší, když se říká, co Čech, to muzikant,“ říká Bergner.
Rozpis skladeb měl udělaný na 24 hodin. Víc než konečných 34 hodin hrát stejně nemohl. Museli by totiž odložit divadelní představení, které následovalo. „Prsty dostaly zabrat, druhý den jsem si v práci vymínil, že nebudu psát na stroji. Ale už jsem nevěděl, jak si mám sednout. Chvíli na levé půlce, chvíli
na pravé, vepředu, vzadu… To byla muka,“ kroutí se Bergner při vyprávění.
Připravoval se jako poustevník. „Už den předtím jsem nic nejedl a nepil. Snědl jsem celkem půlku grepu, měl jsem z něj nadělané takové jednohubky. Hořkým jsem zahnal žízeň a aspoň mi nekručelo žaludku,“ říká. „Poslední půlhodinku se mnou hráli členové kapely, kteří zrovna měli čas. A jednomu ze tří porotců jsem na přání zahrál Čajkovského,“ doplňuje detaily.
Český rekord byl do té doby 19 hodin, světový o dalších pět hodin delší. „Spočítali jsme z průměrného tempa na čtyřdobý rytmus, že jsem za těch 34 hodin mohl zahrát tak půl milionu úderů a 18,5 kilo not. Ten rekord považuji za takové střední až vysokoškolské hudební vzdělání,“ směje se dnes
jednašedesátiletý Petr Bergner, původní profesí strojař.
Železňák Živný už má utrum
Železný muž Miloš Živný alias Železňák, to je ve Žďáře pojem. Dřív hrával košíkovou, lyžoval, jezdil na kole a běhal, pak se to snažil skloubit vše dohromady. Vitální třiasedmdesátník za svůj život dokázal
zvládnout rovných dvacet závodů v dlouhém triatlonu (3,8 km plavání, 180 km jízdy na kole a maraton 42,195 km, do limitu 24 hodin).
Jenže pro bývalého projektanta to nebyl první zápis do knihy rekordů. První „zářez“ se mu povedl už v roce 1999, kdy během čtyřiadvaceti hodin zvládl ještě náročnější triatlonové porce - 5 km plavání,
250 km na kole a 50 km běhu, což mu vyneslo prestižní titul Superželezný muž. V 61 letech.
„Bral jsem to spíš jako sportovní výkon, než honbu za rekordem. Do toho mě spíš tlačil tehdejší starosta Jaromír Brychta, který mi vždycky fandil,“ děkuje podporovatelům.
„Poslední – dvacátý - triatlon jsem absolvoval 5. září 2009. Pak manželka řekla šlus,“ směje se Živný. „Ale možná bych ještě nějaký kratší triatlon zkusil, třeba olympijský,“ přemýšlí.
V rámci show v říjnu 2009 zdolal v Pelhřimově ještě „setinový triatlon,“ tedy 38 m plavání, 1800 m na kole a 421,95 m běh.
Rekordní zápisy padaly v bazénu i na ledě
Sportovní rekordy padaly hlavně díky žďárským ploutvovým plavcům. Světový rekord držel svého času Martin Ferdus, v mládežnických kategoriích jej na republikové úrovni na různých tratích následovali
Jan Tesař, Eva Bezchlebová, Leoš Dospěl a v seniorské štafetě Martin Trnka. „Patříme mezi nejúspěšnější sportovní kluby v Česku,“ vyzdvihuje plavec Petr Bezchleba, který „vlastnil“ rekord na padesátce dlouhých jedenáct let (1993-2004).
O fenomenálních úspěších rychlobruslařky Martiny Sáblíkové se všeobecně ví. Jenže v záplavě medailí zaniká, že sama drží dva seniorské světové „halové“ rekordy, jeden juniorský a k tomu drží i dvě světová maxima na otevřené dráze.
Nejrychlejší pětku v historii rychlobruslení (6:45,61) zajela 11. března 2007 na superrychlém ledě v americkém Salt Lake City. A umí ještě delší tratě. Jenže její historický zápis na desítce (13:48,33 z 15. března 2007 v Calgary) Mezinárodní bruslařská unie v ženské kategorii oficiálně neuznává.
VYBRANÉ ŽĎÁRSKÉ REKORDY
• Auto zavěšené na visacím zámku – firma Tokoz uspořádala pokus, při kterém Škoda Roomster o celkové hmotnosti 1 415 kg visela jednu minutu na zámku Golem ve výšce 6,45 m. K úspěšnému pokusu došlo 24. června 2006.
• Největší sbor nositelů jednoho jména - 22členný sbor poskládaný z Josefů nazpíval 20. ledna 2008 ve studiu B a B v Jamách sborový part do nové polky s názvem Josefové od skladatele Jaroslava
Šimka a textařky Věry Ambrožové.
• Největší stádo papírových oveček - žďárský DDM zorganizoval akci, kdy hlavně místní školáci vystříhali z papíru 6830 oveček o rozměrech 13,5 x 8,5 cm. Ovečky vystříhané podle šablony a dotvořené barevnými pastelkami. Rekordu dosáhli v polovině prosince 2008. Nejvíce oveček (670 kusů) vystříhal desetiletý Roman Glos.
• Největší soubor flétnistů - Informační a turistické centrum Žďas – Zámek zorganizovalo koncert
Jiřího Stivína, se kterým společně zahrálo dalších 164 hráčů na zobcovou flétnu tři skladby. Flétnisté rekordu dosáhli 4. září 2002 na 1. nádvoří zámku Kinských v rámci oslav 750 let od založení žďárského kláštera. Rekord ale o šest let později překonali flétnisté v Jablonci nad Nisou, kterých bylo o 23 víc.
• zdroj: Agentura Dobrý den Pelhřimov
