#####Tato rubrika vzniká ve spolupráci s Asociací realitních kanceláří ČR
Koupil jsem byt v osobním vlastnictví, není mi jasné, jaké poplatky se musí platit družstvu, které je správcem domu, a kdo určuje výši těchto poplatků.
Jak nájemci družstevních bytů, tak vlastníci bytových jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou a údržbou domu a také platit zálohy na dodávky vody, tepla, spotřebu elektřiny ve společných prostorách domu, odvoz domovního odpadu, servis výtahů atd. Součástí těchto měsíčních záloh je také příspěvek do fondu oprav, z něhož se pak hradí opravy či rekonstrukce společných částí domu (například oprava střechy, výtahů aj.). Kritérium výše podílu úhrad je zpravidla velikost spoluvlastnického podílu daného bytu (ta je dána velikostí rozlohy bytu). O výši měsíčních záloh rozhoduje vždy shromáždění společenství vlastníků jednotek jako nejvyšší orgán tohoto společenství. Každý vlastník bytu by měl dostávat od správce domu rozpis těchto měsíčních úhrad po jednotlivých položkách. Tyto platby mají povahu záloh a jednou ročně jsou vyúčtovány.
Hledám obchodní prostory k pronájmu, a proto jsem se obrátil na realitní kancelář, která inzeruje pronájem konkrétního obchodu s dotazem, v jaké ulici se uvedené prostory nacházejí. V realitní kanceláři mi odpověděli, že mi tuto informaci sdělit nemohou. Jaké je k tomu mohou vést důvody?
Ano, je to možné. V některých případech se tak realitní kancelář snaží předcházet situacím, kdy zájemce o nabízenou nemovitost - po zhlédnutí inzerátu - navštíví místo realitní kanceláře přímo majitele pronajímaného, resp. prodávaného prostoru či objektu. Zprostředkovatel tímto způsobem obvykle nepostupuje, pokud má s majitelem sepsánu smlouvu o výhradním zastupování při pronájmu nebo prodeji.
Ale i v takovém nebo právě v takovém případě chce každý zprostředkovatel pro nabízejícího vlastníka udělat maximum, a proto s klienty jedná o všech prohlídkách nabízené nemovitosti tak, aby majitel nebyl poptávajícími zbytečně obtěžován. Může se proto stát, že některé realitní kanceláře přesně identifikují nemovitost až po osobním kontaktu se zájemcem. Jiným důvodem bývá situace, kdy realitní kancelář nabízí nemovitost pouze na základě nevýhradní smlouvy o zprostředkování a chrání se tak proti tomu, aby ji zájemce obcházel a jednal přímo s vlastníkem.
Zaslechl jsem názor, že současné ceny nabízených nemovitostí v inzerci neodpovídají jejich reálné tržní ceně. Jak tedy vznikají průzkumy, které jsou občas k dispozici v denním tisku v rámci komentářů, které se týkají vývoje našeho realitního trhu?
Velká většina českých průzkumů a statistik čerpá z údajů o nabídkových cenách, nikoli z dat o skutečně realizovaných cenách, aniž by o tom otevřeně informovala své čtenáře. Tedy z těch cen, které jsou uváděny v inzercích, nikoli z těch, za které je ta či ona nemovitost skutečně prodána nebo pronajata. Je to takový začarovaný kolotoč. Každý vlastník nemovitosti, pokud se rozhodne svoji nemovitost prodat nebo pronajmout, chce tak učinit za co nejvýhodnější cenu. Vytvoří si většinou představu nejprve sám a vydá se do realitní kanceláře, kde se zeptá, za kolik by mu jeho nemovitost prodala. Pokud mu nesdělí částku, kterou si sám vytvořil, jde jinam. Dokud nepotká takovou, která mu slíbí nesplnitelné. Po čase se klient realitní kanceláře diví, že o jeho nemovitost není na trhu zájem. Ale on by mohl být. Jen kdyby si nechal poradit od zkušeného odborníka, který má dostatečné znalosti a praxi.
