Jiří Kovář z Brna začal letos v červnu chodit do autoškoly. Ve svém životě již podruhé. Tentokrát ovšem nezačal navštěvovat autoškolu kvůli rozšíření řidičského průkazu, ale proto, aby získal řidičák zpět. Před rokem o něj totiž přišel, dosáhl magické hranice dvanácti „trestných“ bodů a doklady odevzdal úředníkům brněnského magistrátu.
Třiadvacetiletý mladík patří mezi mnohé řidiče z Brna, které bodový systém připravil o možnost usednout za volant. Ze statistik vyplývá, že takových jsou v Brně po první pětiletce fungování tohoto systému bezmála čtyři tisíce. „Do konce letošního června si oznámení o dosažení dvanácti bodů a zákazu řízení převzalo dalších 256 řidičů,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
První čtvrtmilion
Policisté i dopravní odborníci se shodují v tom, že bič na řidiče v podobě přísného bodového systému nemá na jejich chování vliv. Potvrzují to i čísla. Za pět let nasbíralo v Brně alespoň jeden bod téměř čtvrt milionu řidičů.
„Mnohým šoférům otrnulo. Když jsem se před pěti lety vrátil z dovolené, připadal jsem si jako v řidičském ráji. Auta jezdila maximálně padesátkou, řidiči dávali přednost chodcům na přechodech, za jízdy netelefonovali a snažili se respektovat předpisy. Po pár měsících se ale chování lidí vrátilo do stejných kolejí,“ vzpomíná řidič z povolání Jindřich Šesták na červenec 2006, kdy v Česku začala platit novela silničního zákona, v níž se začaly hodnotit přestupky v dopravě právě pomocí bodů.
Šestákova slova potvrzují i policisté. „Zřejmě je to v povaze národa. Jakmile se nikdo nedívá, nebudeme zákon respektovat. Řidiči proto začali při řízení bez obav telefonovat a dopouštět se dalších drobných přestupků,“ tvrdí brněnský policejní mluvčí Bohumil Malášek. Největší počet přestupků je podle něj těch, které jsou trestané do třech bodů. „Kromě telefonování jsou to nepoužité bezpečnostní pásy, nedávání přednosti chodcům, najíždění do tramvajového pásu, jízda na červenou,“ vyjmenovává Malášek nejčastější prohřešky mužů a žen za volantem.
Když se ale k „drobnému“ přestupku připočte větší, může se řidič s doklady na rok rozloučit. Stejně jako Jiří Kovář, kterému na „vybodování“ stačilo málo. Dvakrát jej policisté přistihli ve chvíli, kdy překročil maximální povolenou rychlost. „Jel jsem něco přes sedmdesát tam, kde byla značka povolující třicítku. To bylo za deset bodů. Dva bodíky jsem měl už z dřívějška. Zapomněl jsem prostě rozsvítit světla,“ povzdechne si Kovář, který si musel předpisy o silničním provozu zopakovat znovu.
Podceňování předpisů však nevede jen k pozbytí bodů. Někdy je v sázce i život. A to nejen řidiče, ale i jiných lidí. Podle posledních průzkumů policie je zřejmé, že stále velký počet řidičů a jejich spolujezdců podceňuje význam používání zádržných systémů. Přitom připoutat se je tak jednoduché.
Za nepřipoutání se bezpečnostním pásem může řidič ztratit tři body. Policie si ale letos řekla, že se bude snažit působit na řidiče preventivně. „Při kontrole je upozorní na rizika vyplývající z nesprávně použitého bezpečnostního pásu nebo dětských autosedaček. Je to další nástroj, kterým chtějí dopravní policisté působit na snižování následků dopravních nehod,“ říká šéf republikové dopravní policie Leoš Tržil.
Nejen při nepoužívání pásů je v sázce zdraví a život. Za poslední rok zemřelo na brněnských silnicích osm chodců, kteří s bodovým systémem nemají nic společného. Řidiči jim zkrátka nedali na přechodu přednost. Trest je přitom pro řidiče, kteří chodce nenechají přejít, malicherný. Ze zákona ztratí tři body a zaplatí až pět tisíc pokutu.
„Takový trest je mírný. Auto přece může být vražedná zbraň. Když někdo vjede na přechod a nenechá lidi přejít, měl by okamžitě přijít o papíry,“ navrhuje například Milena Jochová, která se už dvakrát setkala s tím, že ji na přechodu málem přejelo auto. Stihla však vždy uskočit. „Nejhorší je to v centru města a na Kolišti. Tam jako by zákon neplatil,“ říká Jochová.
Na druhou stranu ředitel dopravní policie přiznává, že bodový systém má na řidiče výchovný efekt. „Až osmdesát procent potrestaných řidičů se už přestupku nedopustí,“ tvrdí Tržil a poukazuje na statistiku počtu mrtvých na silnicích. Těch po zavedení bodového systému ubylo téměř o polovinu.
Neandrtálci v autech
Chování řidičů pečlivě zkoumají také psychologové. Podle nich mají téměř všichni řidiči notoricky nerespektující dopravní předpisy zvýšenou agresivitu. „Ta je v každém člověku už odpradávna. V každém je vlastně neandrtálec. Bez agresivity by člověk nepřežil, a proto si občas musel pomoci kyjem. Zvýšená agresivita se projevuje i na silnicích. Řidiči jezdí rychle, troubí na ty pomalé a za volantem nadávají,“ upozorňuje psycholog Jaroslav Vaněk.
Na mnohé neurvalce v autech předpisy neplatí. Poučením pro ně je až dopravní nehoda. „Pánbůh zaplať za každou havárii bez zranění. Většina řidičů si uvědomí, že riziko při řízení aut je velké. Nehodu navíc člověk vnímá. Už když vidí nehodu cizí, jede dalších třicet kilometrů podle předpisů. A dokonce si nedovolí jet rychleji. Je to jakýsi vnitřní strašák,“ vysvětluje Vaněk.
Odborníci na dopravu ovšem upozorňují na to, že bodovému systému chybí především výchovný aspekt. „Pokud se řidič na silnici opakovaně dopouští dopravních přestupků, mají se mu věnovat specialisté. Zatím se nikdo nezajímá o to, proč se řidič vybodoval, jaké má osobnostní, duševní problémy. Řidič například v Německu nebo Rakousku musí povinně absolvovat skupinové konzultace s experty,“ upozorňuje Jan Weinberger, někdejší psycholog z Centra dopravního výzkumu v Brně.
Po takových konzultacích se řidiči v zahraničí smažou dva body. Ovšem jen jednou za dva roky. V Česku si řidič může umazat tři body každý rok, pokud se podrobil školení ve středisku bezpečné jízdy. Jinak se mu automaticky odečítají čtyři body. Ale jen v případě, že za poslední rok nespáchal žádný přestupek.
