Risk na přejezdu není zisk

Karel Páral
Se životem denně hazardují lidé, kteří procházejí na červenou přes železniční přejezd v blízkosti centra.

Je to téměř neřešitelná situace. Přes železniční přejezd uprostřed města mezi ulicemi Palackého a Litovelská jako by chodili nebo jezdili hluší a barvoslepí lidé.
Přestože u přejezdu je semafor se světelnou i zvukovou signalizací, jen za poslední rok se tam staly čtyři nehody. Ta poslední začátkem února skončila smrtí jednačtyřicetiletého muže. „Semafory i zvukové signály oznamovaly příjezd vlaku. Muž přesto přecházel přes koleje. Strojvůdce neměl šanci srážce zabránit,“ popsala událost mluvčí olomouckých policistů Marta Vlachová.

Nepřehledná křižovatka

Přejezd u rušné křižovatky je podle mnohých řidičů nebezpečný. „Jela jsem tam jednou v ranní špičce, signalizaci jsem přehlédla a projela jsem na červenou. Od té doby si dávám větší pozor,“ popsala svou zkušenost Barbora Dušková z Olomouce.
Čím je místo nebezpečné? Řidiči tam musejí řešit mnoho věcí najednou, křižovatka je navíc nepřehledná. Značky, které na přejezd upozorňují, mohou řidiči v množství jiných přehlédnout. Kdo není z Olomouce a nezná to tam, spatří při cestě z centra po projetí zatáčkou přejezd až na poslední chvíli. Navíc je v blízkosti tramvajový ostrůvek a složitá křižovatka ústí do čtyř ulic.
Podle úředníků je však všechno v pořádku, doporučují jen vylepšit semafory. „Dosavadní zabezpečení vyhovuje,“ shrnul výsledek jednání železničářů, policistů a silničářů tiskový mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla. Větší bezpečnost by podle názoru mnohých zajistily závory. Policisté však podobné úvahy odmítají, lidé by podle nich stejně přebíhali přes trať. A s instalací závor nepočítá ani drážní úřad. „Není to technicky možné kvůli široké silnici a tramvajovým trolejím,“ vysvětlil Halla.
A tak se lidé bydlící v blízkosti přejezdu děsí dalších nehod. Například loni v srpnu přehlédla řidička blikající semafor a se svým autem se srazila s lokálkou. Silná rána a skřípění plechu tehdy probudilo Kamilu Kratochvilovou, která bydlí poblíž. „Okamžitě jsme vyběhli na ulici. Paní, která předtím auto řídila, byla v šoku. Snažila jsem se ji uklidnit. Její spolujezdkyni, která byla v autě zaklíněná, jsme v tu chvíli nemohli pomoci. Nezbývalo než čekat na hasiče a záchranku,“ vzpomíná Kratochvilová. Ví, že zabezpečení přejezdu fungovalo a řidiči i chodci by si měli dávat větší pozor. „Člověk se přesto v duchu ptá, jestli by podobným událostem nešlo předejít,“ přemítá Kratochvilová.