S batohem mezi domorodci Guinei

Ústecký gynekolog nachodil se svými přáteli desítky kilometrů po vnitrozemí ostrova Nová Guinea.

Turistika patří mezi nejrozšířenější sporty. Málokomu se ale podaří ji provozovat například na Nové Guineji. Primář gynekologického oddělení ústecké nemocnice Ivo Blšťák strávil se svými přáteli putováním po ostrově v Oceánii čtrnáct dní.
„Dostali jsme se do vnitrozemí, poblíž města Wamena, které leží v indonéské části ostrova,“ řekl ústecký lékař. Ostrov Nová Guinea je rozdělený na dvě části, Západní Papua, dříve Irian Jaya, a východní část Papua Nová Guinea.
„Turistika na Guineji nepřipomíná žádné chození po horách nebo Alpách. Ostrov leží v tropickém pásmu, takže je tam vysoká vlhkost vzduchu. Navíc do vnitrozemí nevedou žádné cesty, jen nepropustný deštný prales. Do Wameny se lidé mohou dostat pouze letecky,“ doplnil Blšťák. Náročné jsou i přechody přes řeky.
Jedinou spojnicí s břehem tvoří ratanové visuté mosty. „S batohy se po nich nechodí zrovna nejlépe a někdy v nich chybí i některá prkna,“ uvedl cestovatel. Výprava podnikla cestu do údolí řeky Baliem. „Řeka teče jako jedny peřeje a vodopády. Přecházeli jsme přes tradiční most z ratanu a měli patřičný respekt. V průvodci psali, že v těch místech se most utrhl i s japonskými turisty a už je nikdo nikdy neviděl,“ podotkl lékař. Při putování pralesem narazili cestovatelé i na místní domorodce, kmen Daniů. „Jejich typickým znakem je koteka, pouzdro na penis z rostliny lahvovníku,“ tvrdí Blšťák. Koteka představuje tradiční a jediné oblečení, které bojovníci kmene nosí. „Tvarem a velikostí koteky se liší jednotlivé kmeny na Papui,“ vysvětlil Blšťák.
Údolí řeky Baliem objevil náhodou v roce 1938 pilot Richard Archbold. Mezi čtyřtisícovými horami si všiml, že leží hluboké údolí s viditelnými poli, které znal z Evropy. „Údolí jsou strmá a převýšení tak vysoké, že místní kmeny žily dlouho v izolaci. Donedávna ani netušily, že existuje moře,“ doplnil ústecký lékař. Nejbližší civilizace pro domorodce je až ve městě Wamena.
„Potřebné věci chodí nakupovat tam. Potkali jsme například domoroce, kteří šli čtyři dny pralesem, jen aby si ve Wameně nakoupili hrnce. Čtyři dny pak zase šlapali zpátky, naboso a s lehkými přikrývkami,“ vzpomíná cestovatel.
Zážitky z Nové Guiney a cestování mu přehodnotily některé životní názory. „U nás jezdíme na nákup do supermarketu a ještě se rozčilujeme, že nemají čerstvé rohlíky. Když ale člověk pozná lidi, kteří žijí na hranici chudoby a jsou šťastní a nestresují se kvůli maličkostem, přinutí ho to o životě přemýšlet,“ dodal lékař.