V České republice je situace obdobná, přesto lze pozorovat jisté rozdíly. Podle údajů českých realitních kanceláří je v zahraničí zcela běžné, že města podporují výstavbu mimo svá centra, na předměstích, existují zde nejrůznější dotace. Zpráva hovoří i o rozdílech sociálního charakteru: v zahraničí žije v těchto lokalitách především střední vrstva - učitelé, lékaři, kteří si nechrání své soukromí tolik jako české rodiny. Lidé jsou zvyklí více se setkávat a komunikovat. I tyto skutečnosti se musejí zohlednit v architektonických plánech bytových areálů. Stejně jako v Americe a Evropě, lze v poslední době pozorovat i v Čechách a na Moravě pokles zájmu o bydlení v satelitních městečkách.
Důvodů je mnoho. „V nedůsledně připravených satelitech není infrastruktura, vázne zásobování, chybějí školy a školky,“ uvádí zpráva českých realitních kanceláří. Přesto architekti a developeři jejich výstavbu nezavrhují a doporučují několik příkladných satelitních městeček, kde se daří tyto problémy eliminovat. Přestože se české satelity nedají počtem srovnávat se satelity v Americe či západní Evropě, problémy jsou podobné. Důležitý je podle názoru odborníků vhodný projekt a pečlivý výběr lokality. „Nedůsledností stavitelů pak opravdu dochází k obtížnému vytváření sociálních vazeb, k bezpohlavní unifikovanosti a umělé zábavě spojené s blízkými supermarkety,“ uvádějí.
#####Novodobí movití začali mohutně stavět nové vily
Realitní odborníci hovoří o tom, že budoucí úspěch satelitu ovlivňuje několik aspektů. Podle Arnošta Hejduka, ředitele společnosti Rooney & Bennett, nejsou satelitní městečka problémem, který jsme vymysleli v Čechách. „Je to problém celé východní Evropy, kde se mezi odborníky hovoří o zadržené dezurbanizaci. Příčiny je třeba hledat už v poválečném období, kdy se jednotlivé země po válce zotavovaly z poměrně velké bídy. Tím, jak se postupně zvyšovala ekonomická úroveň těchto zemí, souběžně vznikaly územní plány a přiměřeně k tlaku investorů se společnost poznenáhlu připravovala na pozvolné rozšiřování měst,“ říká.
U nás tato kontinuita prý nenastala. Po roce 1989 došlo k situaci, kdy mnoho lidí získalo finanční prostředky velmi rychle. V západní společnosti by tyto prostředky jejich vlastník pravděpodobně uložil nebo použil na další investice. Naši „novodobí movití“ ovšem v touze po něčem vlastním začali stavět rodinné domy, vily, haciendy. Sen konečně vlastnit něco svého vedl velmi často k rychlé a nepromyšlené výstavbě bez jakékoli přípravy a invence. Hovoříme o tzv. principu restitučního urbanismu, kdy se nejprve staví a dodatečně, v rámci dobrých sousedských vztahů, se stavba zadá do územního plánu.
#####Správný satelit by měl působit jako samostatné městečko
Debat o budoucnosti satelitů se účastní také architekti, kteří znají stavbu satelitních městeček z denní praxe. Například Petr Hlaváček říká, že většina domů, které se staví kolem Prahy, je jakýmsi retrostylem, tedy kombinací něčeho, co považujeme za současnou architekturu. „Z vlastní zkušenosti vím, že správný satelit by měl působit jako samostatné městečko s různými typy domů (ne jen variace na jeden typ) a s hlavními i vedlejšími ulicemi. Lidé se tu lépe orientují, lépe se tu cítí. Osvědčily se nám řadové domky. Každý dům sdružuje několik bytů a nejen díky rozměru takových staveb je areál celkově zajímavě urbanizovaný,“ vysvětluje svou představu úspěšného satelitu architekt.
Zkušenosti ukazují, že pro kvalitní projekt satelitu jsou nejdůležitější možnosti sociálních vztahů, které novým ulicím dávají skutečný život. „Pokud je výstavba rozvolněná, pak se tu lidé cítí odtrženi, opuštěni. Mají sice více soukromí, klidu, ale neutvářejí se zde sociální vztahy. Jsou to projekty samozřejmě i neekologické a neekonomické, zabírají mnoho prostoru atd. Výzkumy navíc ukazují, že čím je domek nižší, tím jsou v dané lokalitě lepší sociální vztahy. To jsou všechno aspekty, které musí dobrý architekt vzít v úvahu. Nám jde především o dialog se starou zástavbou,“ dodává Petr Hlaváček.
#####Rozhodovat by neměl pouze rozpočet
V debatách zaznívají i otázky typu, zda mají architekti možnost výrazně ovlivnit podobu budoucích staveb, či zda není vše určující především rozpočet a verdikt developera. Architekt Ladislav Tichý tvrdí, že je to individuální: „Projektant je zadavatelem vybrán, objednán a zaplacen. Pracuje pro zadavatele podle jeho požadavků a podle svých představ a schopností. Inteligentní zadavatel pochopí dobrou radu a ocení dobré řešení. Satelitní městečka jsou podle našeho pojetí zelené a vodní plochy, kombinované s jakýmsi náměstím s devíti obytnými domy, dvaadvaceti řadovými domy a domem pro hotel s výhledem do rozlehlého parku. Nejde vlastně o klasický anonymní satelit, ale o novou obytnou čtvrť spíše městského charakteru.“
