Některé lidem už dávno slouží a jiné stále čekají na svoji šanci. Objevy, vynálezy a zlepšováky, které se narodily v hlavách vědců z Libereckého kraje. Jen díky nim mohou například těžce handicapovaní lidé psát diplomové práce, senioři bez problémů odesílat SMS zprávy a ekologové snít o světě bez plastů.
Nanovlákna
Jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas a mohou se pochlubit vlastnostmi, které nemá žádný jiný materiál na světě. Vyrábějí se z nich účinné filtry pro automobily a obvazy, které umí urychlit hojení ran. Podle odborníků jsou nanovlákna materiálem pro třetí tisíciletí. Znamenají technologickou revoluci v medicíně, automobilovém průmyslu, kosmetice, energetice i ekologii. Jak je ale vyrábět ve velkém? S tím si lámali hlavu odborníci na celém světě. Odpověď našel až vědecký tým Oldřicha Jirsáka z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Ve spolupráci s firmou Elmarco vyvinul stroj pro jejich průmyslovou výrobu. Jmenoval se Nanospider a veřejnost se s ním poprvé seznámila v roce 2004. Unikátní stroj je dodnes jediným funkčním zařízením na světě pro průmyslovou výrobu nanovláken. Dokáže vyrobit až šest milionů metrů čtverečních textilie. A tomu se stroje konkurenčních firem vůbec nemohou rovnat. Významný badatelský úspěch vědeckého týmu Oldřicha Jirsáka nezůstal bez povšimnutí. V roce 2008 ocenil prezident republiky Václav Klaus libereckého profesora medailí Za zásluhy.
„Je trochu nespravedlivé, že vyznamenání dostávám jenom já. Jeden člověk ve výzkumu nic nezmůže. Vyznamenání proto chápu jako uznání celému vědeckému týmu a jsem rád, že je tento úspěch spojován se jménem Technické univerzity v Liberci,“ řekl krátce po svém ocenění Oldřich Jirsák.
Obří mobil
V době, kdy mezi sebou největší světoví výrobci mobilních telefonů soutěžili v tom, který z nich nabídne zákazníkům co nejmenší přístroj, jablonecká firma Jablotron udělala opak. Na trh uvedla obří mobil. Vypadá jako běžný telefon, ale ve skutečnosti nepotřebuje žádný kabel a využívá výhod mobilní sítě.
Úspěch byl obrovský. Odstartovala jej účast jablonecké firmy na veletrhu v Hongkongu, kde si ho všiml reportér CNN. Světoznámá zpravodajská televizní stanice představila obří mobil ve své reportáži a do Jablotronu se začaly hrnout první objednávky. Dnes používají přístroj miliony lidí po celém světě. Díky snadnému a jednoduchému ovládání oslovil obří mobil především důchodce. Úspěch měl ale i v kancelářích. Firmy začaly jabloneckým vynálezem nahrazovat pevné linky.
Řasy ze spalovny
Místo rafinérií rozsáhlé plantáže. Místo benzinu bioethanol. Je možné, že za pár let to bude běžné. A je pravděpodobné, že i zásluhou odborníků, kteří již od roku 2006 působí v liberecké spalovně. Zabývají se pěstováním řas. Naprogramovali je tak, že místo bílkovin produkují škroby, které jsou základní složkou pro výrobu bioethanolu. Využívají přitom oxidu uhličitého, jenž vzniká při pálení běžného komunálního odpadu. Unikátní experiment již vzbudil zájem u finančních institucí a bank. Za jejich peníze by se daly postavit výrobní linky, které by dokázaly tyto řasy pěstovat ve větším množství. „Když to všechno půjde dobře, chtěli bychom postavit produkční modul, který by se stal základním,“ prohlašuje vedoucí výzkumného týmu liberecké spalovny Petr Novák.
Počítač řízený hlasem
Nemůže používat své ruce, a přesto mu nedávno vyšla monografie o 150 stránkách textu. Pracovník Nejvyššího soudu v Brně Jiří Zeman za to vděčí vědcům z Fakulty mecha-troniky Technické univerzity v Liberci. Diktovací program s názvem My Dicate, s jehož pomocí svoji monografii „napsal“ je totiž jejich práce. Jeho slovníček obsahuje více než 300 tisíc slov a je mladším bratrem programu My Voice, s jehož pomocí může handicapovaný člověk ovládat počítač. Nepotřebuje k tomu přitom nic jiného než svůj hlas. Oba vynálezy pomáhají v současné době již několika stovkám invalidů v Česku. Úplatnění ale našly i v nemocnicích a na soudech.
„Aktivně našeho systému využívá několik stovek českých soudců a desítek českých nemocnic. Program jsme totiž vybavili speciálními právnickými a lékařskými slovníky,“ vysvětlil jeden z autorů užitečného programu Jan Nouza.
VIPA hlídá topení
Na světě je toto nenápadné zařízení již dvacet let. Svým uživatelům za tu dobu uspořilo odhadem až miliardu korun na nákladech za vytápění. Podílový měřič VIPA vypadá jako teploměr pověšený na topení a má ho snad každá paneláková domácnost.
Málokdo už ale ví, že za jeho vznikem stojí skupinka nadšenců z Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, jak se před rokem 1989 technická univerzita nazývala. Ti zareagovali jako první na nutnost šetřit s teplem a jejich práce byla mnohokrát oceněna zlatými medailemi.
Poprvé na Pragothermu 1982 a naposledy v listopadu 1997 na světové výstavě vynálezů Eureka 97 v belgickém Bruselu.
Supertkadlec autosuk
Nejslavnější český výrobce textilních strojů, liberecký Elitex, s ním v osmdesátých letech dobýval světové trhy. Automatický soukací stroj Autosuk, vynalezený v libereckém Výzkumném ústavu textilních strojů, byl ve své době nejrychlejším „tkalcem“ na světě.
Vlivem socialistické obchodní politiky se ale dostal jen do zemí socialistického bloku a „spřátelených“ zemí třetího světa. A po zániku socialistického trhu zcela zapadl.
Na vzniku Autosuku má podíl i další známý liberecký vědec Vladimír Svatý. U komunistů nebyl populární, ale přesto má na svém kontě jeden z převratných vynálezů své doby – tryskové tkaní. Vymyslel 139 vynálezů a postupně se stal uznávanou osobností v textilním strojírenství.
Likvidace PET lahví
V přírodě trvá jedné petce více než sto let, než se dokonale rozpadne. Ne však v případě, kdy si lahev vezme „na starost“ odbornice z Technické univerzity v Liberci Daniela Lubasová. Použité petky rozemele na drť a promíchá je ve vodném roztoku kyseliny mléčné.
Pomocí syntézy přemění rozemletou lahev na méně odolný polymer a je po problému. Takto upravená petka se totiž v přírodě rozpadne za šedesát dní. Materiál je navíc použitelný i pro výrobu netkaných textilií. Vynález je velkou nadějí pro odpadové hospodářství.
„Největší radost mám z toho, když vidím, že výsledky naší práce jsou užitečné pro praxi. Že jsem prostě nezpracovávala žádné akademické téma,“ komentuje Daniela Lubasová.
