Mostecko, Chomutovsko / Miliardy korun spolknou projekty zelené energie, které chtějí odborníci ale i samotné obce vybudovat na Mostecku a Chomutovsku. Oblast znehodnocená těžbou uhlí se tak může přeměnit v centrum výroby a uchovávání ekologické elektřiny a tepla.
Teplo z nitra země
Shodný způsob vytápění pomocí geotermální energie si přejí města Horní Jiřetín a Jirkov. První přišel s nápadem už před dvěma roky Jiřetín. Jirkovskou radnici nedávno oslovilo Centrum pro výzkum energetického využití litosféry.
Princip je založený na vyhloubení několika téměř tříkilometrových vrtů, kterými se z horkého podzemí vhání do domácností teplo.
„Nejprve jsme uvažovali o spalovně biomasy. Jenže pozemky, kde by mohli zemědělci pěstovat vhodné rostliny, jsou většinou v rukou těžařů. Tak jsme se rozhodli pro tuto variantu,“ řekl místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Radnice tak chce ukončit dlouholeté spory mezi lidmi z vesnice, kteří si navzájem vyčítají topení nekvalitním uhlím. „Zvláště v zimě a na jaře se tu nedá téměř dýchat,“ podotkl Buřt.
Úschovna elektřiny
Projekt přečerpávací vodní elektrárny se připravuje v Meziboří. Je starý více než padesát let. V Česku existují tři a nejznámější je na Dlouhých stráních.
„Zajímavostí je, že když se začala stavět elektrárna na Dlouhých Stráních, tak se říkalo, že lokalita v Šumném dole u Meziboří je ještě výhodnější,“ poznamenal starosta Meziboří Miroslav Huml.
Vodní přečerpávací elektrárna totiž potřebuje velký výškový rozdíl na malé ploše. „Tato elektrárna vlastně nevyrábí elektřinu, ona je spíš obrovským akumulátorem. V noci lidé odebírají méně energie. V té době se z dolní nádrže přečerpá voda do horní. Tím přehrada odebírá elektřinu ze sítě. Přes den, když je pak nutné dodat elektřinu do sítě, tak se vypouští voda přes turbíny a tím elektřina vzniká,“ vysvětluje Huml laicky princip. „Samozřejmě se to vyplatí. V noci odeberete například deset jednotek elektřiny za dvě koruny, ale přes den jí dodáte už za cenu tří korun,“ dodává starosta.
O mezibořskou přehradu se nyní zajímá společnost Synergion. „Nyní zjišťujeme, zda o výstavbě nádrží a elektrárny má smysl uvažovat, zda jsme schopni překonat technické bariéry,“ řekl Jiří Mařas ze společnosti Synergion. Podle něj se náklady na výstavbu pohybují mezi dvaceti až pětatřiceti miliardami korun. „Návratnost se počítá v rozmezí sedmi až šestnácti let,“ odhaduje Mařas. Tato firma celý projekt připraví, ale provozovat už ji bude jiná společnost. „Nebojím se, že by se zájemce nenašel. To je investice se stoprocentní návratností,“ podotýká starosta Huml.
Monumentální stavba má ale i své odpůrce. Hladina spodní nádrže se přiblíží ke spodní části sportovního areálu na Klínech. Zatímco areál by tak vyřešil nedostatek vody na zasněžování, starosta obce Jiří Matoušek má obavy. „Rozhodnout musí sami lidé, ale já jsem proti. Změní to klima. Bohužel nevím přesně, jak moc to klima ovlivní,“ vyjádřil se Matoušek.
Jednu elektrárnu už mají
V Meziboří se už zelená energie v jedné menší vodní elektrárně vyrábí. Jde navíc o zajímavý technický kousek, vodní elektrárnu s úpravnou vody. Ta zásobuje Teplicko i Mostecko pitnou vodou. „K vodárně vedou lesem dva kilometry potrubí. Dalších pět kilometrů potrubí je vyraženo ve skále. Celé na převýšení pěti set metrů,“ uvádí Huml.
