Mnozí jimi opovrhují, jiní by život uprostřed shluku paneláků za nic nevyměnili. Podle odborníků jsou panelové domy a sídliště svébytnou kapitolou moderní architektury a jako vzorový příklad vyzdvihují podobu sídliště Ďáblice, o němž pojednává i publikace Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi.
Paneláky přinesly do socialistického Československa rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba téměř 99 procent všech nových bytů v bytových domech. A zatímco v bývalé NDR řada sídlišť ustoupila modernější výstavbě, v tuzemsku ve zhruba 1,2 milionu panelových bytů žijí více než tři miliony lidí.
Prohlédněte si fotogalerii:
Struktury, které exprezident Václav Havel pejorativně nazval králíkárny - tedy hradby šedivých paneláků s tisíci byty a obrovské dvanácti i vícepatrové monobloky s mnoha vchody střídaných sem tam věžákem - pochází většinou ze 70. a 80. let. Naopak ty vyprojektované na konci 60. let, jako je například sídliště v Ďáblicích, podle odborníků přináší urbanistické i architektonické kvality.
Jednomu z nejhodnotnějších sídlišť je věnována právě i Kniha Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi, která vznikla z popudu místních nadšenců ve spolupráci s historiky umění, architektury, památkové péče, krajinné architektury a také potomků hlavního architekta Viktora Tučka.