Školáci tráví volno u počítačů, na sportování jsou líní

Mládež v Libereckém kraji prosedí nejvíc volného času u televize nebo počítačových her a internetu.

Přeskočit kozu, vystřelit míč do koše, uběhnout jeden kilometr. Pro dnešní děti je to často velký problém. Shodují se na tom tělocvikáři i sportovní trenéři.
„Fyzické schopnosti a dovednosti dětí jsou stále horší. To, co jsme zvládali při tělocviku my, je dnes pro školáky velký problém,“ potvrzuje učitel tělocviku Aleš Bartoň z liberecké Základní školy Vrchlického. Děti si podle něj nedokážou ani přihrát míčem, některé sportovní disciplíny, jako třeba gymnastika, jsou doslova katastrofou.

Fyzické schopnosti a dovednosti dětí jsou stále horší, říká učitel tělocviku Aleš Bartoň.

Příčin je několik. Ke sportu je rodiče nevychovávají, tak jim chybí vzor. Většinu volného času mládež tráví spíš u televize nebo u počítače. „Ve školství jsem začínal před devatenácti lety. Tehdejší generace sportovala mnohem víc. Dnes, kdy má rodina jedno dítě, se bojí o jeho zdraví nebo se sama o sport nezajímá. Dítě tak nemá, kdo by jej ke sportu přitáhl,“ míní také další z pedagogů Jiří Dostál, ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou.
Zkušenosti učitelů potvrdil i výzkum, který zpracovala na školách Libereckého kraje agentura Factum Invenio. Z něj vyplynulo, že se pravidelně věnuje sportování pouhých devatenáct procent mladých lidí ve věku od patnácti do dvaceti let. U televize vysedává každý den polovina z nich, až šedesát sedm procent dětí z Libereckého kraje pak svůj volný čas věnuje raději internetu nebo počítačovým hrám. Před monitory přitom sedá více chlapců než dívek.

Sportování mladé nebaví

Mladí lidé z valné většiny dávají přednost jiným zájmům než sportu. Mnozí také uvádí, že je sport nezajímá nebo nebaví.
„Než se jít honit někam na hřiště, raději zajdu do kina na film nebo se koukám doma na filmy na DVD. Zajímám se o to, tak nevím, proč to měnit,“ vysvětluje šestnáctiletý Petr Kočnar z Liberce. Mladík je však spíš světlou výjimkou. Většina dětí totiž zůstává doma. To opět potvrdily výsledky unikátního průzkumu, do kterého se zapojilo téměř osm stovek studentů středních škol. Do kina nebo divadla vyrazí děti jen několikrát za měsíc. Totéž platí i v případě návštěv diskoték nebo koncertů. Čas na čtení knihy nebo tvůrčí činnost si děti udělají ve většině případů jednou týdně.

Když pohyb, tak na hřišti

Pokud se děti věnují sportu, je mezi nimi nejvíc fotbalistů. Platí to v případě, kdy se věnují sportování organizovaně v klubech nebo kurzech. „Klubové a oddílové sporty navštěvují častěji mladší děti než ty starší,“ uvádí výzkum společnosti Factum Invenio. Třináct procent mladých hraje fotbal. Hned za ním následují fyzické aktivity typu spinning, aerobic, potom běžecké a sjezdové lyžování a volejbal. Z dalších sportů se pak děti věnují florbalu, tanci, atletice, cyklistice nebo plavání.
Pokud sportují neorganizovaně, tak chodí běhat, jezdí na kole nebo lyžují a hrají fotbal.

Ten seká dříví, jiný tančí

„Mým koníčkem je práce se dřevem, té se věnuji na chalupě. Nejraději mám sekání dříví a rozdělávání ohně,“ přiblížil svou nejoblíbenější aktivitu dvanáctiletý Ondra Hlavsa. Vedle sportů je totiž mezi dětmi možnost tvořit poměrně oblíbená. Důkazem může být například obsazenost kroužků při libereckém Domě dětí a mládeže Větrník.
„Největší zájem je o florbal a modelářské kroužky, kam chodí hlavně chlapci. Mezi děvčaty jsou oblíbenými činnostmi keramika, diskotance a oddíl mažoretek,“ přiblížila zájem dětí zástupkyně ředitelky DDM Větrník Katarína Beranová. V největší míře navštěvují tyto kroužku děti ze základních škol. „Starší děti většinou když zahájí studium na středních školách, tak přestanou do kroužků chodit,“ poznamenala Beranová.
Z dlouhodobého hlediska převažuje mezi dětmi zájem o aktivity tradiční, jako je turistika, keramika nebo tanec. Zkouší se ale také nové trendové záležitosti nebo se reaguje na zájem samotných dětí a jejich rodičů. Ve Větrníku například nedávno otevřeli zmíněný kroužek mažoretek.

Rodiče děti podporují

Obrovský zájem mají v domě dětí o dopolední programy, které jsou připraveny pro nejmenší děti předškolního věku. Do kroužků přichází společně s rodiči.
„Rodiče chtějí pestrý program. Děti podporují jak v kreativní práci, tak i ve sportování,“ vysvětluje Beranová z Větrníku. Nejmenší děti mají možnost věnovat se hudební a výtvarné výchově a tráví také několikrát do týdne čas v tělocvičně.