Vila Milada působí v sevření okolních paneláků vysokoškolských kolejí 17. listopadu bezbranně. Zastrčenou mezi stromy na okraji lesíka ji mají studenti přímo pod okny. Někteří z nich se byli nejednou podívat i uvnitř. Třeba na koncert. Někteří dokonce jako vyjednavači, když už byl hluk z hudebních produkcí, zápach a nepořádek nesnesitelný.
Začátkem července vyhnala obyvatele vily, skupinu squatterů, bezpečnostní agentura. Celodenní razii ještě připomíná reflexní vesta v zahradě. Vchod i okna jsou už zazděné.
„Vzali jste nám domov“
Vítr lomcuje otevřenými vysklenými okny, kolem vily je nepořádek. Z prvního patra na spoušť shlíží uříznutá hlava figuríny. Na rozdíl od vily vypadá živě.
„Byl to náš domov, vy jste nám ho sebrali,“ říkají squatteři. Miladu obývali s přestávkami od roku 1998, i když na první pohled člověk sotva uvěří, že tam mohl někdo bydlet. Garáž je plná harampádí, které se povaluje i před domem. Všude zbytky okousaného melounu obalené mouchami. Zdi domu, z něhož táhne zatuchlina, jsou pomalované grafitti.
V Truhlářské na obtíž
Squatteři už složili hlavu jinde. Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb jim zprostředkoval zázemí v Truhlářské ulici číslo 11, v domě, kdy bydlí „normální“ nájemníci.
Ti na dům vyvěsili transparent, který vyzývá ministra Kocába k rezignaci. „Bydlíme tady už čtvrtou generaci a poctivě platíme nájem. Nechci žít s tím, že budu každou hodinu volat městskou policii,“ rozčiluje se Milan Smrž, jehož manželka je v osmém měsíci těhotenství.
Nevoli projevila i řada mladých na společenské síti Facebook. „Vadí mi, když se ohánějí tím, že na nové bydlení mají právo,“ vysvětluje například Václav David, proč založil skupinu s názvem Jsem PRO VYKLIZENÍ squatu Milada. Má už kolem 3000 členů.
Jiná skupina nazvaná Nesouhlas s přidělením dalšího domu/bytů squatterům z vily Milada čítá dalších 1200 členů. Její zakladatel Štěpán Černý plánuje happening proti Kocábovi.
V Nizozemsku legálně
Pražští squatteři mají i zastánce. Ti připomínají, že například v Nizozemsku je squatting legální, ale má svá pravidla.
„Dům musí bejt prázdnej minimálně rok. Napíšete projekt, proč ho obsazujete a co tam chcete dělat. Rozbijou se zámky, vejde se dovnitř… pak se zavolá policie, že jsme osquattovali barák. Policajti se jdou kouknout do baráku, jestli je fakt nepoužívanej a řeknou, že podle zákona tady můžeme zůstat,“ vysvětluje jeden ze squatterů na webových stránkách squat.net. Zároveň připouští, že ve vile Milada o skutečném squattingu nemůže být řeč.
A události se dál košatí. Ministr Kocáb stále považuje zajištění náhradního ubytování v centru města squatterům za svůj diplomatický „majstrštyk“. Podle něj se mu tím povedlo zabránit násilnostem a střetu squatterů s policií, jak se nechal slyšet v tisku, televizi i rozhlase.
Podnikatel Petr Svinka, který jako rytíř nabídl k dočasnému užívání tři byty firmy Truhlářská reality, už možná v duchu lituje. Jeho objekt se tak totiž ocitl v nepříjemně ostrém světle zájmu. Vyšlo třeba najevo, že se podnikatel dostal do problému s památkáři. Kolem Truhlářské navíc panují nejasnosti, pokud jde o majetkové vztahy.
Nájemníci ve střehu
V domě v Truhlářské ulici to vře. Idylické zvěsti, že si squatteři s nájemníky padli do oka, vzaly za své. Přestože squatteři prohásili, že nechtějí vlastníkovi domu pomáhat nájemníky vystrnadit, sympatie si nezískali. Lidé proti nim sepisují petice.
Na své straně mají magistrát i radnici Prahy 1. Její zástupci na pondělním zasedání rady nájemníky ujistili, že podniknou potřebné kroky pro svůj klid a bezpečí.
Kdo jsou squatteři?
Kdo jsou tito squatteři, kteří způsobili takový rozruch a zaměstnali úředníky i policii?
Vybrali si alternativní způsob života. Mají potřebu revolty proti konzumní společnosti a zbohatlíkům. Práva na svobodu si však nelze uzurpovat způsobem, který ohrožuje svobodu, klid a bezpečí jiných lidí.
Jejich vrstevník Jiří Krupka, jinak též člen kolejní rady, který se účastnil několika jednání se squattery, a signatář petice za zásah proti squatterům v Miladě, má osobní zkušenost. „Squatteři měli nezvladatelné a agresivní psy, v okolí Milady se povalovalo množství odpadků, zvířecích a lidských exkrementů. Dohody neplnili. Obyvatelé Milady dělali jednoduše bordel,“ shrnuje student Krupka.
Právě toho se jejich noví nedobrovolní sousedé v centru Prahy nejvíc obávají. „Asi těžko můžeme tlačit na to, aby odešli. Chceme ale záruky, že tady budeme moct bydlet klidně a nerušeně,“ říká matka dvou dětí Monika Krupařová.
