Stížnost: Lampy mi překážejí v pozorování hvězd

Karvinský magistrát vyřešil v loňském roce něco přes stovku stížností. Letos zatím přes dvacet. Lidé si nejvíce stěžují na sebe navzájem.

Někdo je moc hlučný, jiný dělá nepořádek. I v Karviné se najdou se lidé, kteří si stěžují tak často, jak to jen jde. Zkušené úřednice magistrátu ale „věční stěžovatelé“ z míry nevyvádí.

Třicet dní pro řešení

Na vyřízení stížností mají na magistrátě třicet dní. I to ale někomu přijde moc. „Lidé většinou neznají lhůty a pochopitelně nemají až takové povědomí o tom, co se jak má řešit a taky kdo jejich stížnost vůbec může řešit. Musíme se držet zákonů a někdy si to lidé nechtějí nechat vysvětlit,“ říká vedoucí oddělení interního auditu a kontroly Ivana Čecháková. Na karvinských úřadech znají také pár lidí, kteří si stěžují téměř ze sportu. „Notorický stěžovatel je u nás naštěstí jen jeden. Píše velmi často, hlavně e-maily. Upozorňoval na závady a nepořádek v domě. Přibyly stížnosti na provoz blízké diskotéky. I když jsme ho žádali, aby v případě rušení nočního klidu ihned volal městskou nebo státní polici, neudělal to a raději nám zase napsal e-mail,“ informuje mluvčí města Šárka Swiderová. Podobným případem je člověk, který si léta stěžuje na opravu Fryštátské ulice. Vadil mu hlavně hluk. „Oprávněně si stěžoval na hluk, jenomže opakovaná měření už dokázala, že hlasitý není provoz po Fryštátské, ale po třídě 17. listopadu, která je v nejužším místě jen pár metrů od Fryštátské ulice. Takže jsme zase u obchvatu. Ten by problém vyřešil,“ vysvětluje Swiderová.
Opravu ulice si ale lidé spíše pochvalují. „Nevadí mi ani hluk, který při opravách byl, protože bez něj to přece nejde. Hlavně, že už se od nemocnice k náměstí dá normálně projet bez toho, abych se cítil jak na horské dráze,“ pochvaluje si Tomáš Černý. Minulý rok přijal magistrát od obyvatel celkem 108 stížností, ze kterých vyřeši 103 a zbylých pět předal na místa, která je mohla řešit. Například když se jednalo o byty společnosti RPG. „Stížnosti se týkaly hlavně staveb, akcí nebo dění ve městě. V minulých letech bylo třeba hodně stížností na stavbu kanalizace. V roce 2009 jsme zase řešili problémy s prodejem bytů. Některým lidem vadila cena dva tisíce za metr čtvereční, která je nejnižší v České republice,“ uvádí Swiderová. V roce 2010 bylo zase nejvíce stěžovatelů na podle nich pomalé, hlučné a prašné opravy silnic. Z osmi byly čtyři oprávněné a úředníci je vyřešili.

Letošní čtyřiadvacítka

Od ledna tohoto roku do konce dubna řešily úředníce čtyřiadvacet stížností. „Nejvíce na ničení trávníků tím, že na ně lidé najíždějí auty. Lidem vadí i kácení stromů nebo stavba parkoviště pod okny domu. Na to stěžovala jedna z obyvatelek domu. Majitelé bytů v domech, kde se parkoviště staví, ho chtěli, dokonce nás o něj písemně žádali,“ poukazuje Čecháková. Kuriózní stížnosti se na městě také najdou. „Takové jsou snad i opakované stížnosti jednoho mladého muže na to, že naše veřejné osvětlení dělá takzvaný světelný smog, kvůli kterému nemůže pozorovat hvězdy. Stěžoval si i na krajském úřadě nebo některých dalších úřadech. Kromě jednoho prošvihnutí lhůty pro vyřízení ale magistrát chybu neudělal,“ informuje mluvčí Swiderová. S agresivními lidmi se naštěstí úřednice nesetkávají. Zato s vulgárními občas ano.
„Jeden ze stěžovatelů šperkoval své dopisy sprostými slovy. Přesto jsme mu na ně odpověděli, samozřejmě slušně,“ dodává Swiderová. Jsou lidé, kteří by si nikdy stěžovat nešli. „Mě to připadá úsměvné. Kdyby se lidé chovali, jak mají, a k tomu měli kapku pochopení, nemuseli by psát stížnosti,“ myslí si Veronika Švancarová.