Je to zhruba rok, co si karvinský cestovatel Ivo Petr dovezl z milovaného Nepálu nechtěný suvenýr. Kromě spousty zážitků jej ochromily čtyřicetistupňové horečky. Přestože si zkušený cestovatel zakládá na prevenci, musel po návratu ležet tři dny ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
„Doktoři mi dělali vyšetření na nejrůznější nemoci, ale stále nemohli na nic přijít,“ vzpomíná Petr.
Řadou testů nakonec lékaři objevili stopové prvky po hantaviru. „Přenašeči této nemoci jsou drobní hlodavci. Člověk se nejčastěji nakazí vdechnutím jejich rozprášených výkalů,“ vysvětluje karvinský cestovatel. I tak mu ale bylo záhadou, jakto, že se ze čtrnáctičlenné skupiny nakazil jen on.
„Potom jsme s kamarády došli k tomu, že jsem je vdechl v malém množství z klimatizace na letišti v Dillí,“ dodává Petr. Příznaky podobné silné chřipce za pár dní vyprchaly.
Chřipka? Ne, malárie
Badatel a záhadolog Arnošt Vašíček se v roce 1994 v západní Africe, když navštívil kmen Dogonů v Mali, nakazil malárií. Její příznaky přitom začal pociťovat až po návratu do Ostravy.
„Byl zrovna prosinec, sychravo, tak jsem si myslel, že mám jen virózu. Pak ale přišly záchvaty neskutečné slabosti. V ruce jsem neudržel ani míček,“ popisuje Vašíček. Nemoc se vracela ve vlnách, ale stále si myslel, že jde o chřipku.
Když odjel na Slovensko, propukla naplno. Trápily ho horečka, dávení, křeče. Spolykal krabičky antibiotik, nic ale nezabíralo. Nakonec skončil ve fakultní nemocnici v Porubě.
„Naštěstí někoho napadlo udělat testy na malárii. Pak jsem dostal správné léky a zanedlouho se úplně uzdravil,“ vzpomíná Vašíček.
Z dovolené v Egyptě se vrátila před dvěma týdny pětatřicetiletá Eva Motlochová pohublá a vyčerpaná. Navíc si přivezla účty pro zdravotní pojišťovnu za téměř pět tisíc korun. Hned po příletu ji něco štíplo do nohy. „Byla to zřejmě nějaká potvora, protože mi noha začala otékat a už po dvou hodinách jsem nemohla vůbec chodit. Dala jsem si na to chladivou mast a doufala, že to přejde. Navštívila jsem pohotovost. Dali mi nějaké léky a mast, ale moc to nezabralo,“ dodává.
Dovolená se změnila ve skutečné drama, když po třech dnech dostal její dvanáctiletý syn úporný průjem. „Nikomu nepřeji, aby strávil dovolenou na záchodě. Nezbylo mi nic jiného, než s ním znovu navštívit pohotovost,“ popisuje Motlochová. Domů si tak přivezla kromě hrůzných zážitků také účet na 282 dolarů. Ty by jí měla proplatit zdravotní pojišťovna, s níž uzavřela před odjezdem smlouvu.
Podle zdravotníků jezdí do exotických zemí až šedesát procent lidí bez očkování. Riziko onemocnění je vysoké zejména v tropických a subtropických zemích. Lidé nejčastěji onemocní žloutenkou a břišním tyfem.
„Problémovou zemí se stále více stává Egypt, kam jezdí hodně Čechů,“ zdůraznila primářka pracovního a preventivního lékařství ostravské fakultní nemocnice Zdeňka Hajduková.
V Egyptě turisty nejčastěji trápí průjmy. „Nezabírají na ně běžné u nás dostupné léky. Po příjezdu si lidé musí koupit jejich Antinal, Ercefuryl nebo Drotazide,“ doporučila Hajduková.
Každou skvrnu nafotit
Další hrozbou je žloutenka typu A, proti které by se měli lidé nechat před odjezdem rozhodně naočkovat. A podceňovat by neměli ani žloutenku typu B, která je rozšířena v celé Africe, Jižní a Střední Americe a celé Asii.
Hajduková se setkává stále častěji s těmi, kteří si z dovolené přivezli pod kůží larvy měchovců. Nejčastěji se lidé nakazí na písečných plážích v Egyptě, Mexiku a Thajsku. Odpoledne, a hlavně večer se tam turisté setkávají s potulnými psy a kočkami, kteří jsou přenašeči larev migrans cutanea.
Na vlastní kůži poznal, co tato larva umí, Kamil Hudec. „Loni jsem byl s manželkou v Thajsku. Po návratu domů jsem zjistil, že mám na ruce nějakou vyrážku. Strašně to svědilo, nedalo se to vydržet,“ popisuje dvaatřicetiletý muž.
Návštěva lékaře ho uklidnila, nemoc se dá bez problémů léčit. „Ale je nepříjemná. Když se dostane tato larva pod kůži, dělá si tam svědivé chodbičky, což pacientovi pokazí dovolenou,“ říká Hajduková.
Cestovatelé a turisté by měli pozorně sledovat veškeré, i krátkodobě se vyskytující skvrny a fleky na kůži. Ty jsou často prvním projevem onemocnění. „Je dobré, když si turisté každou skvrnu nafotí a fotku nám po příjezdu přinesou ukázat,“ dodala primářka.
Lékaři se stále častěji setkávají také s virovou horečkou dengue. Projevuje se kromě zvýšené teploty zejména silnou bolestí svalů a kloubů.
„Přenáší ji komáři, zejména v období monzunových dešťů, kdy se pomnoží ve stojaté vodě po dešti,“ říká ostravská špička přes problematiku exotických nemocí Rastislav Maďar. V subtropech je to poměrně častá nemoc. Neexistuje proti ní žádná vakcína. „Právě teď postihla epidemie nemoci třináct lidí z Ostravska, kteří pracují v Indii. „Podle příznaků, které mají, a podle toho, jak na tom budou po návratu, se rozhodneme, zda si je necháme v nemocnici,“ dodává Maďar.
