Svět viděný hledáčkem fotoaparátu

Velká výstava Civilizované iluze v olomouckém Muzeu umění nabízí průřez historií fotografie.

Díla nejslavnějších fotografů i lahůdky pro fajnšmekry jsou až do dvacátého května k vidění ve výstavním sále Muzea umění. Snímky velké souhrnné výstavy zvou návštěvníky na putování časovým obdobím půldruhého století. Od doby, kdy fotografie začínala, až po dílka zástupců současné nejmladší generace, která objevuje svět v nových barvách a polohách za objektivem fotoaparátů.

Fotky za statisíce

Organizátoři výstavy měli z čeho vybírat. „Sbírka fotografií je součástí fondů muzea od šedesátých let minulého století. Při sedmi tisících exponátech tvoří asi jednu desetinu veškerých sbírek naší instituce a je také třetí největší sbírkou fotografií v Česku,“ upozornila kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.

Zhruba sto padesát vystavených exponátů zavede diváky nejprve do konce devatenáctého století. „Seřadili jsme je chronologicky. Začínáme samotnými počátky fotografie, tedy ukázkami ušlechtilých a přitom vzácných historických technik, například pigmentových tisků. Bez nich by pomyslný výlet do historie fotografie nebyl úplný,“ poznamenala kurátorka.

Oko milovníků fotografie potěší unikátní snímky klasiků meziválečné avantgardní generace. Třeba originální výtvory jednoho z nejslavnějších českých fotografů Františka Drtikola, ale i ty od nejvýznamnější osobnosti české fotografické avantgardy Jaromíra Funkeho.

„Díla tohoto autora jsou dnes vyhledávanými sběratelskými unikáty. Jejich hodnota se pohybuje i v řádu statisíců korun,“ tvrdí Bieleszová.

V sále můžou návštěvníci spatřit jeho geometrizující zátiší i surrealistický snímek s typickým motivem oka Čas trvá z roku 1932.

Sudek i Knížák

Ani díla nejznámějšího českého fotografa Josefa Sudka v expozici nechybějí. Výstava představuje jeho fotky ze čtyřicátých a padesátých let minulého století. Jeho tvorbu přitom můžou lidé porovnat i s dobovou světovou fotografickou produkcí zastoupenou americkým fotografem a filmařem českého původu Alexandrem Hackenschmiedem-Hammidem. „Poloha, kterou Hamid ve svém díle rozvíjel, souzněla s dobovým trendy surrealismu a imaginativního umění,“ přiblížila kurátorka fotografie autora, který se v zámoří prosadil coby střihač a režisér dokumentárních filmů.

Výstava se věnuje i poválečným experimentátorům. „Snad nejsilnějším dobovým proudem byla poetická linie, zčásti čerpající ze surrealismu a zčásti navazující na civilismus čtyřicátých let. Mezi nejvýznamnější domácí představitele této linie patří členové olomoucké skupiny DOFO. Jejich tvorba se rozvíjela od konce padesátých až do poloviny sedmdesátých let dvacátého století,“ vysvětlila organizátorka výstavy.

V té době už se fotografické médium ale posouvá i do jiných sfér a zachycuje nejrůznější akce, performance a experimenty s tělem i myšlenkou tvůrce. Muzeum umění vlastní unikátní kolekci záznamů průkopníků akčního umění od Milana Knížáka, Petra Štembery či Jana Mlčocha. Zároveň se rozvíjely i tradiční žánry, třeba akty. „Na výstavě si tak přijdou na své milovníci aktů Jana Saudka, v loňském roce zesnulého Miloslava Stibora či Michala Macků,“ upozornila Bieleszová.

Doplňkové výstavy

Současnou střední a mladší generaci zastupuje Veronika Bromová, jejíž šokující a provokativní fotografie odborníci přirovnávají k dílu světově proslulé americké fotografky Cindy Sherman. Svá dílka zde vystavuje i Lenka Klodová, jejímž tématem je hlavně ženský živel, tělesnost, sexualita a mateřství.

Snímky mladých autorů jsou k vidění i v doplňkových výstavách v Café 87 v kavárně Amadeus, v níž velkoformátové snímky papírových tácků, poznámkových bločků či plastových příborů vystavuje českobudějovický umělec Jan Mahr.

„Při nakupování spatřuji v jednoduchých a levných věcech za pár korun podobnosti s díly významných umělců,“ popsal vznik fotografií Mahr. Největší snímky měří na délku více než sto třicet centimetrů.

Další doprovodný program nabízí kromě tradičních komentovaných prohlídek a animačního programu pro školy také cyklus přednášek mapujících historii fotografie i její různé žánry i speciální prohlídky pro rodiny s dětmi nebo pro zamilované.

DOPROVODNÝ PROGRAM

Výstavy

• Regenerace: Současná fotografie ze sbírek Muzea umění Olomouc (Café’87, do 3. 4. 2012)
• Jan Mahr: Synthetic (Galerie Café Amadeus, do 27. 5. 2012)

Přednášky - všechny jsou v Besedním sále Muzea moderního umění, vždy v 17.00

• Pondělí 2. 4. Akce, happening a fotografie: Přednáší Ladislav Daněk
• Pondělí 14. 5. Dokumentární fotografie: Přednáší Jindřich Štreit

Animační program pro rodiny s dětmi

• Sobota 14. 4. (Muzeum moderního umění, 15.00)

Animační program pro zamilované

• Sobota 5. 5. (Muzeum moderního umění, 15.00)