Jmenuje se František. Alespoň podle toho, co sám říká. Bez igelitové tašky a krabicového vína si už svůj běžný den ani nedokáže představit. Spát chodí vždycky na stejné místo, do vyhořelého mlýna v centru Břeclavi. „Je to klidné místo, odkud nás nikdo nevyhání. Přespával jsem tam už dřív, ale potom mlýn vyhořel. Teď je to horší. Dovnitř zatéká a je tam zima,“ postěžoval si.
Ve vyhořelé ruině se podle něj jen letos vystřídalo několik desítek lidí. Pro mnohé Břeclavany je bývalý mlýn místem, kterému se raději vyhnou. „Je to ostuda, že je v centru města taková ruina. Scházejí se tam bezdomovci a feťáci. Největší škoda ale je, že takový pěkný objekt chátrá,“ popsala Jana Svobodová z Břeclavi.
Bývalý mlýn patří břeclavskému podnikateli Ivanovi Omachlíkovi. Ten s bezdomovci neúspěšně bojuje už několik let. Na konci loňského dubna mu pravděpodobně někdo z nich mlýn dokonce zapálil. Policie tehdy viníka neodhalila. Škoda se vyšplhala na tři a půl milionu korun. V mlýně ale hořelo v minulosti už několikrát.
„Nemůžu je odsud nijak dostat. Když mlýn oplotím, bezdomovci ho stejně vždycky rozeberou. Policie je odsud jednou za čas vyhodí, ale oni se zase vrátí zpátky. Nemám žádnou možnost, jak se proti nim bránit. Napadá mě spousta věcí, ale bylo by to trestné,“ postěžoval si Omachlík.
Co má s mlýnem v úmyslu podniknout, ale majitel říci nechtěl. „Měl jsem plány, ale situace se změnila. Nic konkrétního prozrazovat nechci,“ uvedl.
Na nezvané obyvatele nemá žádné páky ani policie. „Je to soukromý objekt, policisté do něj nemohou bezdůvodně vniknout. Důležité je, aby si majitel budovy dostatečně zabezpečil. Pokud zjistí, že mu tam neoprávněně vnikl cizí člověk, může to oznámit a policie zakročí,“ uvedla policejní mluvčí Kamila Haraštová. Dodala, že za poslední dobu policisté žádné takové oznámení nepřijali.
Se situací v mlýně nemůže podle tajemníka břeclavské radnice Dalibora Neděly nic dělat ani vedení města. „Jedinou možnost, jak zasáhnout, má stavební úřad. Může ale pouze nařídit majiteli, aby udělal taková opatření, která omezí případnou zdravotní újmu kolemjdoucích. Z hlediska stavebního zákona je dostatečným opatřením oplocení,“ řekl Neděla.
Na problémy s bezdomovci si vzpomíná i Šárka Žáčková, která bydlela ve mlýně. „Bydleli jsme tam v podnájmu. Výroba v mlýně už tehdy nebyla, ale sídlila tam jedna firma. Naše rodina mlýn udržovala.
Starali jsme se i o zahradu. Potom jsme ale začali mít problémy s bezdomovci, kteří nám kradli naše věci,“ zavzpomínala.
