Ve Frýdlantu koupil ruiny. Do roka v nich už chce vařit pivo | E15.cz

Ve Frýdlantu koupil ruiny. Do roka v nich už chce vařit pivo

Marie Šimice

Podniká jako IT specialista, přesto se Marek Vávra rozhodl koupit chátrající pivovar ve Frýdlantu a začít novou profesi. Stavbaře a posléze majitele pivovaru.

Celý svůj dosavadní život zasvětil výpočetní technice. Vlastníkem Zámeckého pivovaru je od konce roku 2010. Za tu dobu stihl Marek Vávra rozsáhlý objekt zaměřit a vypracovat projekt pro první etapu. Jasný plán a nadšení pro věc mu určitě nechybí.

Co se děje v areálu nyní?

V současnosti jsme čerstvými majiteli stavebního povolení a začali jsme se stavebně historickým průzkumem. Mám velmi rád historii, a tak mi jde o to, aby cenné prvky, které tu jsou především z doby renesance, baroka a industriálního období, nebyly nějakou živelnou obnovou zbytečně poničeny.

Bylo těžké pivovar získat, musel jste zdolat nějaké překážky?

Mám už takový přístup k životu. Nikdy nevnímám žádné překážky v negativním slova smyslu. Pro mne bývají výzvou a snažím se o jejich zdolání. Tady je překážkou jeho velikost, a tím i cena opravy. Je už od samého začátku jisté, že se to nedá zvládnout v jednom roce. Opravy budou probíhat postupně a pomalu. Přál bych si, aby si pivovar během doby na svou rekonstrukci vydělal sám. V minulém roce bylo nejdůležitější zajistit budovy proti chátrání a rozkrádání. Jsou památkově hodnotné, a tak jsme například vyspravili střechy, aby do nich dále nezatékalo. Letos začínáme s opravou areálu směrem od silnice vedoucí k zámku.

Mají budovy při své sešlosti dobrou statiku? A jak je zasáhla velká voda?

Zdi hlavní budovy jsou velmi staré a mají minimálně barokní základy. Jsou postaveny z kamene a místy jejich tloušťka přesahuje i jeden metr. Budova tisíciletou povodeň, která Frýdlant zasáhla před dvěma lety, přečkala. Bylo to hlavně díky solidnosti zdiva a až na zvýšenou vlhkost je bez úhony. Zničila historickou strojní požahovnu sudů vybudovanou v roce 1906.

Předpokládám, že spolupracujete s památkáři, co to pro vás a pivovar znamená?

Spolupracuji nejen s Národním památkovým ústavem, ale i se Severočeským muzeem v Liberci už od samotného začátku projektu. Jsem oběma institucím velmi vděčný za pomoc s odhalováním zajímavé historie. Mé poděkování za odborné konzultace patří například pánům Freiwilligovi nebo Brestovanskému.

Zůstalo v areálu něco z původního vybavení?

Velká většina dobového vybavení byla odvezena v padesátých letech na Slovensko. Nyní se snažím zjistit přesně kam. Procházím historii všech v té době zakládaných slovenských pivovarů, abych se dozvěděl, kde mohlo v jejich počátcích začít sloužit vybavení z Frýdlantu. Dodnes v hlavní budově zůstala část takzvaného chladného hospodářství. Jde o železobetonovou spilku a ležácké tanky. Zůstaly tady, protože to nebylo snadné rozmontovat a odvézt. Pak také do poloviny šedesátých let stávala v areálu strojovna parního stroje. Zbourala ji tenkrát liberecká mlékárna, aby měla větší prostor pro nakládku a vykládku sýrů. V té době používala pivovar jako místo, kam odkládala sýry ke zrání. Jsem rád, že dodnes stojí původní kotelna, i když už je prázdná, bez parního kotle.

Čím bude nový pivovar upomínat na ten dřívější?

V budově zůstaly původní rozvody páry, dopravníky na slad, větrací otvory na odvod CO2, který vzniká při klíčení ječmene a kvašení mladiny. Jsou tu zbytky rozvodů elektrického proudu a držáky strojního chlazení. Mimo mnohého dalšího je tady také část starého výtahu na fasádě budovy. Vše zůstane zachováno a zakonzervováno, přibude pouze popisná tabulka s vysvětlením původního účelu zbytků strojního vybavení.

Má pivovar také jako dávné hrady své strašidlo?

Kupodivu ano, pokud se tomu tak dá říkat. Když se k němu přijíždí autem po silnici podél řeky a je absolutní tma, objeví se zřetelně v jednom z oken oběšenec. Má na sobě bílý rubáš a visí v předsíni kanceláře sládka. Je zajímavé, že na tom místě je skutečně zabudovaný hák, ale jinak jde jen o hru světel.

Za jak dlouho si myslíte, že pivovar otevřete?

Budu moc rád, pokud ho uvedeme do zkušebního provozu na přelomu roku.

Jaké pivo se v něm bude vařit a bude i nějaká pivní specialitka?

Začneme třírmutovým ležákem plzeňského typu, tedy českou klasikou. Půjde o světlou, polotmavou a tmavou jedenáctku, dvanáctku a třináctku. Ostatními druhy piv navážeme až následně, podle požadavků spotřebitelů a hostinských. V případě zájmu bychom rádi nabídli lehké výčepní pivo určené především cyklistům. Z pivních speciálů se těším hlavně na pale ale, které mám mimo českého ležáku v oblibě. Ale to už hodně předbíhám.

Spojíte vaření piva například s turistickým ruchem?

Mým velkým vzorem a inspirací je pivovar v Dalešicích. Kromě toho, že je známý filmem Postřižiny, který se tu natáčel, podařil se mu i ideální ekonomický model. Velká část uvařeného piva se vypije přímo v místě, a to díky turismu. Také proto v našem Zámeckém pivovaru vznikne kongresové centrum, stylový středověký pivovarský hostinec a malé muzeum věnované historii frýdlantského pivovarnictví. Myslím si, že muzeum bude mít svým návštěvníkům co nabídnout, protože zdejší historie vaření piva sahá až do roku 1381. Vzhledem k dějinně cenné lokalitě, která je i díky zámku turistickým magnetem, bude pro nás návštěvnický ruch jedním z hlavních ekonomických pilířů. Navíc jsem přesvědčen, že fungující a lidem přístupný pivovar přispěje k ještě větší atraktivnosti Frýdlantu v očích potenciálních návštěvníků města i zámku.

Přál byste si, aby pivo po městě rozváželi koně?

Vždycky tomu tak bývalo, ale než budeme moci pivovarské koně zapřahat, uplyne ještě hodně času a vody v řece Smědé. Určitě to zcela zapadá do mých představ o staronovém Zámeckém pivovaru.

Čím původní pivo, které se tady vařívalo, vynikalo a kdo ho pil?

Dříve byl základem zdejší produkce cerný spodne kvašený ležák. Pilo se predevším ve Frýdlantu, ale i v okolních mestech. Na starých uzáverech, které jsem v areálu našel, jsou jména obchodníku z Nového Mesta pod Smrkem, Žitavy, Libverdy a jiných míst. Další záznamy, jako napríklad úcty o odberu frýdlantského piva, se našly ve všech okolních obcích. Pivo bylo velmi oblíbené až do konce své výroby, což dokazuje napríklad clánek v novinách z roku 1947. Frýdlantský pivovar byl zároven do založení akciového pivovaru ve Vratislavicích a v Jablonci lídrem místního trhu. Pivo dokonce odebíraly i právovárecná Nová Ves u Chrastavy nebo mesto Liberec. Bývalo to v prípadech, kdy produkce jejich vlastních pivovaru ci meštanských domu s právem varit pivo nestacila pokrýt místní spotrebu.

Máte pivo rád? Kdy jste si na nem opravdu pochutnal?

Mám, a na kterém jsem si nejvíc v poslední dobe pochutnal? To bylo tento týden, prímo z ležáckého tanku v Koutu na Šumave. Rád se zastavím i v malých libereckých pivovarech u Vendelína Krkošky v Lukášove nebo ve Studánce. Pokud si chci pochutnat na speciálech v Liberci, tak navštívím pivní bar Azyl, kde mají mé oblíbené tri druhy pale ale. Na dobrou jedenáctku zase zajdu k prvnímu majiteli libereckého pivovárku, k panu Vozkovi. O tom, že pivo mám skutecne rád, svedcí, že jsem se vrhnul do záchrany ruin pivovaru.

Autor: Marie Šimice
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!