Je jediným Čechem, který objevil kometu. Miloš Tichý dokonce už ví, kdy se znovu k Zemi vrátí. „Byl to jen vedlejšák, protože naší specializací je zpřesňování drah planetek. Objevy jsou jen bonusem,“ říká šestačtyřicetiletý Miloš Tichý, vedoucí observatoře na Kleti.
Baví vás ještě průpovídka „Je to ve hvězdách“, když o nich tolik víte?
Vždycky na to odpovím, že je to jenom půlka citátu. Celá tato věta zní takto: Je to ve hvězdách, ale je zataženo.
Chtějí lidé číst z hvězd? S rozvojem techniky i ezoteriky bych řekla, že zájemců o astronomii přibývá.
Lidé mají rádi všechno, co je tajemné. To platí pořád. Nemám ale pocit, že by lidí, kteří se chtějí astronomii věnovat seriózněji, nějak přibývalo. Ale vzrůstá počet těch, kteří nám posílají své důkazy, že viděli UFO.
Čím to?
Mohou za to hlavně kompaktní fotoaparáty. Jako zápisníky jsou ideální, ale k fotografování vesmíru opravdu neslouží. Takový přístroj, já mu říkám blbofot, nedokáže zaostřit bod na obloze, naopak ho úplně rozostří. Podle tvaru objektivu a podle clon pak člověk na fotce vidí třeba obdélníček, takže snadno nabude přesvědčení, že právě vyfotil létající talíř. Takových snímků už jsem viděl mraky, často nám je lidé posílají mailem. Přibylo jich zvlášť v poslední době, když je tak hezky vidět planeta Venuše.
Nedávno nebe zdobilo blízké setkání Venuše a Jupitera. Je takové přiblížení vzácné?
Ani ne, konjunkce jsou časté, tentokrát ale viditelnosti tohoto úkazu nahrálo dobré načasování. Letos totiž nastal v rozumném ročním období na pomezí zimy a jara. Byla už tma v čase, kdy člověk bývá ještě vzhůru, takže si toho stačil všimnout. V létě nám spousta věcí může uniknout, protože jsou noci krátké a Slunce nebývá hluboko pod obzorem, takže nenastává úplná tma.
Jaké nebeské divadlo nás čeká v nejbližším období?
Venuše je pořád krásně vidět, stačí se podívat na sever až severozápad. Právě ta lidi teď tolik mate, protože když jdou přes ni slabší mráčky, začne hrát všemi barvami a někomu skutečně může připadat jako UFO. Skoro celou noc začíná být vidět planeta Saturn. Ten, kdo má dalekohled zvětšující alespoň pětadvacetkrát, může spatřit i jeho prstence.
Pobavila vás v poslední době nějaká reakce od amatérských pozorovatelů?
Nedávno nám na Kleť volal jeden muž, že něco prošvihl, ale neví, co to bylo. Dobrali jsme se ke zjištění, že měl na mysli Lyridy, meteorický roj viditelný nad ránem. Řekl jsem mu, že má šanci spatřit Lyridy až do 26. dubna, čímž se mu ulevilo.
Užil jste si Lyridů vy?
Nekoukám na to, mně spíš meteorické roje překážejí, zajímají nás větší tělesa.
Observatoř na Kleti se specializuje na zpřesňování dráhy planetek a komet. Kdyby se blížil k Zemi nebezpečný asteroid, byla by nám vaše zjištění něco platná?
Vývoj technologií umožňujících odklonění drah planetek je na vysoké úrovni. Zatím naštěstí nebylo nic, co by bylo třeba odklonit. Dost jsme se klepali při zjištění, že se k Zemi blíží těleso o délce skoro pět set metrů. Srážka s ním by už byla velkým průšvihem. To je ten případ z loňského listopadu, který lidi docela vystrašil. Ovšem my jsme pravděpodobnost této srážky zkoumali už rok a kousek předtím, takže jsme pak mohli lidi uklidnit.
Jak daleko do budoucna umíte toto nebezpečí vypočítat?
Jenom sto let, přičemž já trochu sobecky říkám, že mě zajímá tak těch prvních třicet roků. A ty se zdají být dobré. O zbytek ať se starají mladí, ale ani v nich to podle mě nevypadá na velkou katastrofu. Snad dvě tři vesmírná tělesa by v tomto ohledu mohla být problematická, ale pravděpodobnost jejich srážky se Zemí je velice malá.
Nejvíc vás ale proslavily objevy planetek, v jejichž počtu nemáte mezi fungujícími observatořemi v Evropě konkurenci. Podle čeho jim dáváte jména?
Názvy mají přísná mezinárodní pravidla. Komerční jména jsou zakázaná úplně, každý návrh je třeba řádně zdůvodnit. Už se nám povedlo prosadit třeba obce kolem Kleti, jako jsou Křemže, Holubov, Třísov, Kájov, Zlatá Koruna.
A co jména osobností? Už je díky vám na obloze Schiele, Foglar, Gellner, Renčín, Jiránek, Mikulášek, Monty Python a mnozí další.
Zaujalo nás třeba, jak zareagoval Ludvík Vaculík, když se to dozvěděl. Má astronomii rád a příjemně mě překvapil, že si spočítal všechny detaily, třeba jakou má planetka plochu a kdy ji uvidí. Vybíráme si zcela svobodně osobnosti, jichž si vážíme. Třeba pana Škvoreckého, jehož dílo máme se ženou velmi rádi. To, že jsme po něm pojmenovali planetku, se dozvěděli jeho studenti v Torontu, a když mu pořádali oslavu narozenin, slavnostně mu planetku předali. Prý byl velmi dojatý.
Vaše manželka Jana, která je ředitelkou českobudějovické hvězdárny a vaší spolupracovnicí na Kleti, je předsedkyní mezinárodní komise pro pojmenovávání planetek. Máte protekci?
Naopak, když šéfová tuto komisi vede, musíme jít příkladem. A já hlavně nemám na pojmenovávání čas - už mám na kontě 502 číslovaných planetek a ta jejich jména prostě nestíhám. Než vymyslet něco blbého, to radši ať zůstane bez názvu. Ale pro tu svou pětistou objevenou planetku najdu pěkné jméno, to jsem jí slíbil.
Jste jedním z mála lidí na světě, kdo má ve vesmíru své křestní jméno i příjmení. Planetku s názvem Miloš a kometu Tichý.
Kometa vždy dostane příjmení svého objevitele, její jméno jsem tedy ovlivnit nemohl, prostě jsem ji roku 2000 spatřil jako první. Planetku se jménem Miloš jsem dostal jako dárek, byl to česko-německo-anglicko-americký komplot. Pojmenovali ji mým křestním jménem, aby se naše příjmení ve vesmíru neopakovalo. Jméno planetky Tichá totiž předtím dostala k narozeninám moje žena.
Hodí se vůbec slovo tichý do vesmíru?
Ač se nám to z naší vzdálenosti nezdá, ve vesmíru je děsně moc kraválu. Slovem tichý to tam jen nepatrně korigujeme. Hlavně ale děláme problém s výslovností, protože písmeno ch neumí vyslovit skoro žádný z našich zahraničních kolegů. Buď jsem „Tiky“, nebo „Tiši“. Proto mi stejně většina kolegů říká Miloš, proto i jim vyhovuje toto jméno planetky.
Jak jste třeba přišel v roce 1995 na planetku číslo 24837 Mšecké Žehrovice?
To je podle slavného nálezu opukové hlavy Kelta objevené v Mšeckých Žehrovicích u Rakovníka. Ostatně když si sundám brýle, prý se mu trochu podobám. Ale teď vážně, Keltům naše pojetí dějin hodně dluží, tak se to snažím trochu napravit.
Cítíte se být Keltem?
Nepochybně. Jak svými historickými kořeny, tak podobou, a dokonce i problémy s kyčelními klouby, protože onemocnění zvané luxace je zrovna u lidí na keltském území velmi rozšířené. A mimochodem také svými šťastnými čísly, což byla pro Kelty trojka a sedmička -planetka Miloš má číslo 3337.
Proč úlohu Keltů tak zdůrazňujete?
Vadí mi, když dějepis učí, že Slované přišli do pusté země, kde nikdo nebyl. Není to pravda. Dlouho před nimi tu totiž žili Keltové a ti byli na vyšší úrovni než Slované. Například už platili mincemi, zatímco Slované ještě měli výměnný obchod.
To je vám asi dobře na Kleti, že?
Všechna větší oppida mají blízko nějaký větší kopec, který sloužil náboženským účelům. Je tedy logické, že na Kleti, která leží blízko slavného oppida v Třísově, se našly stopy Keltů. Také proto mi připadá správné, že planetkám, které ve zdejší observatoři objevím, dávám rád názvy s keltskou tematikou.
Jaké například?
Už máme na nebi jména všech důležitých keltských oppid v České republice. Vzhledem k velkému počtu objevených planetek, kterých má kleťská observatoř na kontě už 992, si můžeme občas při pojmenovávání dovolit i drobné fórky. Planetkám vedle sebe jsem dal jména Asterix a Obelix nebo Beloves a Segoves, ve vesmíru už je také například Panoramix a Idefix. Jeho jméno se sice komise trochu zdráhala přijmout, protože Idefix je pes, ale přesvědčil jsem je argumentem, že je to pes kreslený.
Poslal jste na oblohu i slovo Láska, ta tam patří jednoznačně. Ale proč jste dal jiné planetce jméno Závist?
To nemá se závistivostí nic společného. Hradiště nazvané Závist je největší keltské oppidum v Čechách. Prostě se snažím rehabilitovat naše keltské kořeny. Včetně jejich svátků, na nichž je krásně vidět, v jak těsném propojení žili Keltové s přírodou. Když mám čas, rád se slavností Beltaine nebo Lughnasad účastním. Výpočty rovnodennosti a slunovratu mi oproti tomu připadají spíš technokratické. Líbí se mi, že keltské svátky jsou víc spjaté se zemí a přírodou.
Mluvíte o přírodě. Na Kleti, v nejvýše položené observatoři v České republice, ji máte na dosah.
Přírodu i rád fotím, hlavně krajinky. Abych se donutil k pohybu, věnuji se také geocachingu, díky němuž při hledání skrytých schránek poznávám krajinu zase úplně jinak. Už mám asi čtyři sta zápisů a své kešky rozmisťuji rád hlavně po Kleti. Teď mám jednu čerstvou planetkovou, ale ten, kdo ji chce najít, bude muset umět opravdu dobře počítat.
Už víte, kdy se vrátí kometa, kterou jste roku 2000 objevil. Jak ji přivítáte?
Patří do Jupiterovy rodiny a trvá jí 7,3 roku, než oběhne kolem Slunce. Takže příště ji očekávám v červenci roku 2015. Bude ale poměrně nízko nad obzorem, takže se domluvím s kolegy z Austrálie, aby mi ji napozorovali. Počkám si doma na její příští návrat v roce 2022.
Budete zatím hledat jinou kometu?
Ta moje je krátkoperiodická, takže nemá tak krásný ohon. Chtěl bych objevit ještě nějakou kometu vlasatici, tedy dlouhoperiodickou, která se člověku zjeví jen jednou za život. Ale to je ve hvězdách, a jak už víte, je zataženo.
