„Již po vzletu ze startovací plošiny raketa neletěla po správné dráze,“ řekl agentuře Interfax zdroj z raketového průmyslu. Za dané situace následovalo havarijní vypnutí motoru a pád do oceánu, nedaleko od startovací plošiny. Havarijní vypnutí motoru následovalo asi po 50 sekundách letu a vše se obešlo bez obětí a dalších škod. „Velitelská loď a plovoucí kosmodrom nebyly poškozeny,“ ujistil zdroj Interfaxu.
Neúspěšný mimopevninský start rakety Zenit
Příčiny nehody má prozkoumat vyšetřovací komise. Ale už se objevily alternativní verze události. Prý k nehodě nedošlo už po 50 sekundách, ale až po více než dvou minutách letu, kdy po vyhoření prvního stupně snad selhal motor druhého stupně rakety. Podle jiné verze k havárii mohly vést příliš vysoké vlny v okamžiku startu, s nimiž si neporadily ani stabilizátory startovací plošiny, a tak raketa odletěla nesprávným směrem.
Nehodu opředly i pověry
Pověrčivější komentátoři zase mají sklon věřit, že pro rakety Zenit je smolné číslo 31: nepovedený start se podle místního času odehrál ještě 31. ledna, podobně jako v roce 2007, kdy raketa explodovala během první vteřiny letu. Neúspěšné byly lety v letech 2000, 2001 a 2004.
Rakety Zenit-3SL využívá mezinárodní konsorcium Sea Launch vytvořené v roce 1995 americkou společností Boeing, ruskou firmou Energija, norskou Kvaerner a ukrajinskými firmami Južnoje a Južmašzavod. Z plovoucí plošiny v Tichém oceánu již odstartovalo 34 raket, z toho tři loni. Nyní měla raketa vynést na oběžnou dráhu více než šestitunovou družici vyrobenou společností Boeing Satellit Systems.
Ruský kosmický program zažil v posledních letech sérii bolestných neúspěchů, provázených ztrátou drahých kosmických aparátů a družic.
