Američtí a čínští vědci přišli na způsob, jak prodloužit délku života, a to až šestkrát. Recept na dlouhověkost však zatím funguje jen u háďátka obecného – červa, na kterém biologové provádějí řadu podobných experimentů. Háďátko má totiž člověku velmi podobnou výbavu genů regulujících dobu dožití. Za výzkumem, který publikoval časopis Cell Reports, stojí biologové z laboratoří MDI v americkém státě Maine a čínská univerzita v Nanjingu.
Lékaři ve výzkumu popsali synergie takzvaných dráh buněčného metabolismu. Zjednodušeně řečeno – podařilo se jim v buňkách háďátka přeprogramovat způsob, jakým reagují na podněty a zpracovávají živiny. Zásahem do mitochondrií buněk měnili dva procesy: u jedné skupiny háďátek vědci geneticky upravili dráhy signalizace inzulínu, u druhé pak enzymu TOR, který reguluje buněčný růst a reakci metabolismu na přítomnost živin. Změna dráhy inzulinu vedla ke zdvojnásobení délky života červa, změna dráhy TOR pak vedla k prodloužení života pokusných červů o 30 procent. Při zásahu do obou drah se však červi začali dožívat 400 až 500 procent své obvyklé délky života.
„Pokud by tato úprava drah měla stejný efekt i na člověka, znamenalo by to, že by se mohl dožít i pěti set let,“ uvedl vedoucí studie Jarod A. Rollins. Ten se na základě výzkumu domnívá, že cesta k dlouhověkosti vede přes nalezení správných kombinací zmíněných buněčných drah. „Synergický efekt je skutečně bláznivý. Není to tak, že jedna plus jedna se rovná dvě, ale jedna a jedna mohou dávat i pět,“ sdělil.
Vědci nicméně zůstávají opatrní. „Navzdory objevení buněčných drah, které řídí stárnutí háďátka, stále není jasné, jak tyto dráhy interagují s jinými," řekl prezident biologické laboratoře MDI Hermann Haller. „Tím, že pomáháme charakterizovat tyto interakce, ale naši vědci každopádně prošlapují cestu pro novinky v léčbě a zvýšení zdravé délky života,“ uzavřel.
| Vědci často experimentují na háďátku obecném, půdním červu z kmene hlístic. Živočich je pro výzkum stárnutí ideální díky tomu, že se jeho geny dostatečné podobají těm lidským a zároveň se dožívá jen tří až čtyř týdnů, což vědcům umožňuje rychle posoudit účinky genetických a jiných zásahů na prodloužení délky života. |
