Vedle kostela vyroste klášter

Do areálu nového pravoslavného kostela může zajít každý jako do muzea. Ale zadarmo.

Dřevěný kostelík připomíná stavebnici. Rumunští tesaři ho doma složili, rozebrali, loni na podzim odvezli v kamionech do Mostu a tam ho znovu postavili. Teď k němu přistaví i malý klášter.
V monastýru bude žít několik jeptišek. Starat se mají o celý pravoslavný areál a také o poutníky, kteří ho přijdou navštívit. „Hektarový pozemek bude přístupný všem lidem,“ prohlašuje otec Izaiáš z mostecké farnosti pravoslavné církve. Připouští ale, že v době ekonomické krize bude těžké sehnat na chod kláštera peníze. „Pokusíme se o to,“ říká.
V kostele, jehož základní kámen položili v roce 2007, pracují na interiéru. Dělníci z Rumunska dělají ikonostas, ozdobnou stěnu, která odděluje chór od lodi. V srpnu chtějí pokládat parketovou podlahu.
Zvenčí je kostel hotový, zbývá usadit základní kámen na východní stranu a upravit okolí. V areálu bude kromě kostela a klášterní budovy také besídka pro odpočinek a rozjímání. Komplex přijde na desítky milionů korun a má být hotový do dvou let.
Rumunská strana, které stavbu požehnala tamní vláda, platí dřevo, práci a přepravu. Město Most zaplatilo kromě základových desek i zasíťování pozemku v hodnotě dva miliony korun.

Stavba bez hřebíků

Architekt Jiří Harant, který se na stavbě podílí, upozorňuje, že nemá sloužit jen k církevním účelům. Před kostelem budou boží muka věnovaná rumunským vojákům, padlým při osvobozování Čech za druhé světové války. O svatostánek mají zájem i váleční veteráni, kteří mu věnovali dvě ikony malované na dřevo. Radní o roubený kostel velmi stáli, i proto si rumunská strana Most vybrala.
Kostel svatého Valentina ve stylu transylvánské gotiky vyrostl nedaleko vznikajícího mosteckého jezera, které má v budoucnu sloužit k rekreaci. Radnice předpokládá, že neobvyklá stavba bude jednou z atrakcí pro turisty. „Spolu s uhelným safari je letos dřevěný kostelík pro návštěvníky trhák,“ tvrdí ředitelka Centra rozvoje turismu Mostecka Libuše Novotná Pokorná.
Kostel rumunští dělníci stavěli skoro bez hřebíků, použili je až na střešní šindele.
„Pravoslavná roubenka, dvacet metrů vysoká, je historicky první stavbou na břehu zatopeného bývalého lomu, kde stával starý Most,“ neskrývá nadšení mostecký primátor Vlastimil Vozka. Doufá, že kostelík se stane novodobou perlou průmyslového města. Původně chtěli Rumuni kostel postavit v Brně. Líbila se jim ale mostecká krajina se vznikajícím jezerem. „Mniši z rumunské Maramureše pokáceli kus svého lesa, aby měli na stavbu dostatek dřeva,“ vysvětluje rumunská velvyslankyně v Praze Daniela Gitmanová.
Roubený svatostánek stojí naproti děkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, přesunutému kvůli těžbě uhlí. Není ale náhradou za zbořený pravoslavný kostel ve starém Mostě. Za něj dostali věřící vilu na Zahražanech, která slouží jako monastýr svatého Prokopa Sázavského.

Větší než v Praze

„Rumuni přesto, že nejsou Slované, Čechy považují za své bratry. Proto jsem rád, že budou mít právě v Mostě svůj chrám s památníkem,“ říká otec Ivan z monastýru svatého Prokopa Sázavského. Roubený kostel v Mostě nemá sloužit jen rumunské národnosti. „Spiritualita se v pravoslaví liší ve zdobnosti, ve vnitřním prožívání podle národností. Ale neznamená to, že do chrámu nesmí nikdo jiný,“ vysvětluje otec Ivan.
Chrám svatého mučedníka Valentina na břehu jezera bude daleko větší a modernější než pravoslavný kostel v Praze. Věřících vyznávajících pravoslaví žije v Čechách přes sto tisíc. Nejsou to jen Rusové, ale i Řekové, Finové, Američané, Francouzi, Ukrajinci, Srbové, Bulhaři a Slováci. V Mostě žije několik desítek lidí vyznávajících pravoslaví.