Vertikon: nejvyšší lezecká stěna na Moravě

Speciální kurzy pro maminky na mateřské dovolené chtějí udělat v lezeckém centru Vertikon ve Zlíně.

Pro příznivce lezení už zima neznamená nucenou přestávku v jejich zálibě. Ve Zlíně mohou od loňského října chodit na největší umělou lezeckou stěnu na Moravě. Ta rozhodně není jen pro lezecké „profíky“. Naopak. V centru se snaží ukázat, že lezení je zábava pro celou rodinu.

Do šestnáctimetrové výšky umí bezpečně vyšplhat už pětileté děti. A rodiče jim mohou dělat jištění. Mladší sourozenci si zatím pár hodin pohrají v dětském koutku, který je přímo u stěny. „Chodí k nám malé děti i důchodci, například i pán, který má dvaaosmdesát let,“ říká provozovatel lezeckého centra VertikonSinging rock Miroslav Bodanský. Centrum se nachází v ulici K Pasekám, přímo u trolejbusové zastávky ve směru ze sídliště Jižní Svahy do centra. Celková plocha lezecké stěny je devět set metrů čtverečních a je na ní osmdesát cest různých obtížností.

Neobvyklý profil lezeckého centra tvoří sloup umístěný uprostřed haly. „Sloup je propojený s boční stěnou stropovým převisem. Právě to je výzva pro ty nejzdatnější lezce. Naopak na zadní straně sloupu je ukloněná plocha určená pro děti a začátečníky, kde se učí lézt,“ doplňuje Bodanský. Kapacita centra je padesát až šedesát lidí. Jak potvrzuje Bodanský, nejvíc zájemců registrují o víkendech. „To přijde i šedesát lezců. Průměrně se ale na stěně pohybuje okolo pětadvaceti lidí,“ upřesňuje provozovatel.

I maminky mají možnost

V budoucnu chtějí v centru zavést dopolední kurzy pro maminky na mateřské dovolené. Lezení na stěně zvládne podle Bodanského téměř každý. Obtíže mohou mít lidé s nadváhou. „Je to ale dobré komplexní cvičení, které se doporučuje při problémech s páteří. Zapojují se nohy, záda, ramena a ruce,“ říká Bodanský. Například jednatřicetiletá Anna Vávrová z Malenovic chodí na stěnu třikrát až čtyřikrát týdně. „Většinou tady strávím tři až čtyři hodiny a za tu dobu zvládnu asi sedm výstupů,“ říká Vávrová.

„Můžeme si chvíli posedět u baru s výhledem na lezeckou halu, pobavit se s partou lidí, kteří mají stejné zájmy,“ přidává se Lucie Aronová, která začala lézt loni v říjnu, právě když ve Zlíně otevřeli nové centrum.

„Teprve se učím, jak zvládnout techniku, abych všechno netahala rukama, ale zapojovala hlavně nohy. Proto lezu zatím jednoduché cesty,“ říká Aronová.

Na zlínské lezecké stěně je stále místo pro vytýčení nových lezeckých cest. Zatím čítají asi čtyři tisíce chytů, přičemž stejný počet ještě přibude.

Chyty jsou barevně rozlišené a tvoří právě jednotlivé cesty. Dosud je na stěně čtyřicet linií. Jejich obtížnost je daná profi lem, ale taky hustotou chytů. Čím vyšší číslo, tím větší obtížnost.

Ve Zlínském kraji dosud podobná stěna chyběla. Horolezci jezdili buď na Slovensko do Povážské Bystrice, nebo do Brna. Teď se do Zlína sjíždí lezci z celého kraje, ale taky z Olomouce nebo Ostravy. V létě sice mohou využívat skal v okolí Zlína, ale většina z nich není vhodná pro začátečníky.

„S malými zkušenostmi si mohou lidé troufnout snad jen na Čertovy skály u Lidečka. Obecně ale není dobré s venkovním lezením začínat právě na Moravě. Máme tady něco mezi pískovcem a slepencem, což netvoří zrovna ideální terén. Začátečníkům doporučujeme jeme vápencové skály, které jsou na Slovensku,“ sděluje Bodanský.