Veteráni, to je láska na celý život | E15.cz

Veteráni, to je láska na celý život

Více než třicet let se věnují členové Klubu historických vozidel v Jindřichově Hradci svému velkému koníčku. S jejich nablýskanými auty a motocykly se mohou lidé setkat v neděli o porcinkuli

Muzeum historických vozidel v Jindřichově Hradci nenajdete. Několikrát ročně ale vyvezou sběratelé své „miláčky“ na veřejná prostranství a všichni zájemci zde mohou obdivovat práci šikovných českých ručiček. Jedním z nich je také Zdeněk Štěrba, který je zároveň předsedou jindřichohradeckého klubu.

Jak jste se vy sám dostal k veteránům? Můj tchán tři roky restauroval historický automobil Praga Picollo a po jeho smrti tu zůstal krásný automobil, a tak jsem se rozhodl, že budu v jeho práci pokračovat. Pokud jde o pragovku, tam je to o malinko snazší, neboť je nutné ji „pouze“ udržovat v perfektním stavu.

Co následovalo pak? Před deseti lety jsem vstoupil do klubu historických vozidel a nedlouho potom jsem byl zvolen jeho předsedou. Zhruba v té době jsme začali dělat i propagační a soutěžní výstavy.

Do té doby to vypadalo jak? Každý si opravoval a renovoval ve své garáži nebo dílně a maximálně na prvního máje či o nějaké významné oslavě v okolí se tam s několika „kousky“ zajelo. A to bylo všechno.

Na výstavách na náměstí vídám i sběratele odjinud z republiky. Každoročně v druhé třetině června pořádáme propagačně soutěžní jízdu, které se mohou zúčastnit i členové ostatních klubů v republice. Poslední dobou se zde objevují i auta majitelů z nedalekého příhraničí. Na propagační výstavu navazuje soutěžní jízda, která většinou vede romantickou krajinou České Kanady. Na oplátku se zase my zúčastňujeme podobných akcí jinde po republice.

Mají takové akce smysl? Určitě. Nejde jen o to, že se majitelé pochlubí tím, co dokázali vybudovat z vraků, které měly většinou skončit na smetišti. Vymění si na setkáních mezi sebou mnoho zkušeností a naváží nové kontakty. To je při naší práci velmi důležité.

Jak tomu mám rozumět? Někdo umí dobře pracovat se dřevem, jiný s kovem a další je například šikovný čalouník. Na starých autech bylo hodně dílů ze dřeva a sehnat dnes někoho, kdo vám vyrobí ohýbaný dřevěný volant, je takřka nemožné. Jen třeba nové pneumatiky jsem já sám sháněl tři roky. Pak Francouzi v Michelinu vyrobili sérii historických pneumatik. Jinak jsme je museli objednávat až v Americe.

Vím, že se veteránům věnuje také vaše žena. Ano. Ta jezdí se zrenovovaným wartburgem. Toho jsme přitáhli jako učiněnou trosku a za půl roku byl jako ze škatulky. Ale například těsnění okolo oken a dveří jsem sehnal až v tehdejším Východním Německu. Musím přiznat, že je to opravdu ne koníček, ale veliký kůň. Skutečně zabere hodně, hodně volného času. Dá se říci, že je to prostě láska na celý život.

A co pohonné hmoty? Na současný benzin jezdí stará auta hůře. Musíme do nich přidávat různá aditiva, neboť pohonné hmoty jsou bez olova a motory byly zvyklé na méně oktanů. Jiná možnost ale není, tak to musíme řešit tímto způsobem.

Budete i na porcinkuli? Samozřejmě. Stalo se již tradicí, že vystavujeme historické automobily a motocykly na prostranství vpravo od prvního zámeckého nádvoří. Všichni, komu učarovala vůně benzinu, jsou tam v neděli vítáni.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.