Vyberte se Sedmičkou největší chloubu Opavy

Noční bruslení, sluneční soustava nebo koupaliště? Chlouba Opavy může být jen jedna.

V letácích a knihách o Opavě je spousta tipů na to nejlepší, co město nabízí. Sedmička hledá skutečnou chloubu Opavy. Vybrala sedm kandidátů a čtenáři rozhodnou o vítězi. Hlasovat můžete na stránkách Sedmičky do 23. ledna. V prvním únorovém vydání Sedmičky pak najdete vítěze.

1. Nejstarší muzeum

Nejstarší a třetí největší muzeum v republice je v Opavě. Jeho sbírky čítají zhruba dva a půl milionu položek, od rostlin, geologických a archeologických artefaktů až po knihy, staré mapy, sochy, obrazy, zbraně či vycpaná zvířata.
Funguje už 200 let. A právě se začíná psát další kapitola jeho vývoje. „Zahájili jsme opravu historické výstavní budovy muzea. Nová expozice představí slezskou přírodu, kde budou i akvária s živými exponáty. Přiblížíme také kulturní, historické a intelektuální dějiny Slezska a slezská specifika,“ uvedla mluvčí muzea Marie Augustynková.

2. Mini sluneční soustava

Vyrazit od Slunce směrem k Merkuru, Venuši a Marsu a přitom poznat památky a zajímavostí můžou lidé jen v Opavě. Koule v kašně na Horním náměstí znázorňuje Slunce a kolem ní leží v přesném poměru jednotlivé planety.
Osmimilimetrová kulička u Slezského divadla znázorňuje Merkur, čtyřiadvaceticentimetrový Jupiter je v Městských sadech a tříapůlcentimetrové Pluto leží až v arboretu.
„V Česku jiný podobný model není. Lidé si díky němu projdou místní pamětihodnosti a získají i představu o rozlehlosti naší soustavy,“ říká Eva Balarinová z magistrátu.

3. Stylové koupaliště

V červnu 1931 se Opavané poprvé vykoupali v novém, na svou dobu skvěle řešeném koupališti. Mělo i písečnou pláž, hudební pavilonek a sluneční terasu. Od té doby zůstalo zavřené jen jednu jedinou sezonu, při povodních v roce 1997.
„Až do dneška přežilo bez výrazných změn a pořád funguje. Je to ve městě jedinečná stavba,“ říká architekt Jan Zelinka. Areál projektovaný opavským architektem Otto Reichnerem stačí i moderním nárokům.

4. Týden divů

Už šestatřicet let se v létě schází několik týmů, aby se utkaly ve sportovních, ale i recesistických disciplínách. Házejí vejcem a třeba pijí pivo na hlavě.
Poprvé změřily síly v roce 1974. A akci opakovaly každý rok. „Poprvé jsem se zúčastnil v roce 1977 jako šestnáctiletý, byl jsem členem týmu Gumma. A od té doby jsem ani jeden rok nechyběl. Je to krásná tradice. Dnes soutěží otcové, synové i jejich děti,“ říká opavský kulturní dramaturg Petr Rotrekl.
Teď už je Týden divů také velkým setkáním. Do Opavy kvůli němu jezdí lidé z velké dálky, třeba z Ameriky.

5. Kostel sv. Hedviky

Je úplně jiný než všechny ostatní. Mezi paneláky na ulici Hany Kvapilové překvapí nevšední architekturou. Je jediným kostelem, na jehož věž mohou lidé několikrát za rok vystoupat. Ačkoliv vznikl v třicátých letech 20. století, vysvěcení se kostel dočkal až o šedesát let později. Místo svatostánku se z něj totiž stalo skladiště německé munice a kubisticky pojatá věž sloužila jako pozorovatelna. Po válce munici vystřídaly zdravotnické potřeby a až po revoluci se ze skladu stal zase kostel.
„Kostel vznikl podle plánů vídeňského architekta Leopolda Bauera,“ říká Pavel Solnický z opavského děkanství. Bauer v Opavě projektoval také Bredu či dnešní Dům kultury Petra Bezruče.

6. Prstenec parků

Celý střed města od budovy spořitelny až k muzeu lemuje zelený pás. Parky tam vznikly v 19. století na místě původních hradeb a obranných příkopů. Místo kamenných valů tak původní historické město obkroužily vzácné dřeviny.
„Parky okolo centra nesmí chybět při žádné prohlídce města. Když Opavu ukazuji známým, vždycky je tam vezmu,“ vyznává se Opavanka Jarmila Konečná.
Parky vede naučná stezka, která na osmnácti místech představuje nejzajímavější stromy. Zeleň zdobí drobná architektura a sochařská výzdoba.

7. Večerní jízdy bruslařů

Každou sobotu večer si v létě malí i velcí nazouvají kolečkové brusle a vyrážejí na dvanáctikilometrovou trasu městem. Při jejich spanilé jízdě opavskými ulicemi i automobily musí počkat. „Jen v Opavě se blade nights jezdí už několik let pravidelně každý týden. Do města kvůli tomu jezdí lidé zdaleka,“ popisuje Eva Balarinová z opavské radnice.
Začátky byly velmi nesmělé. „V roce 2003 jsme pořádali jízdy městem. Z parkoviště na Kolofíkově nábřeží jsme vyrazili podél řeky do sadů a odtud až do Držkovic. Bylo to však ve dne a v podstatě jsme porušovali dopravní vyhlášku,“ vzpomíná duchovní otec bruslařských jízd Jaroslav Kania.
První noční vyjížďky se zúčastnily dvě stovky bruslařů v roce 2004. V květnu 2009 si na bruslích noční ulice Opavy projelo rekordních tisíc pět set lidí. Za šest let se Opava stala městem bruslařů i se zázemím potřebných tras.