Andrea Šulcová žije v manželství po boku starosty, primátora a hejtma necelých jedenáct let. Je také aktivní herečkou, stavbyvedoucí i ženou v domácnosti.
Jak jste se seznámili?
V divadle. Manžel chodil na moje představení. Tehdejší ředitel divadla Václav Hofmann z mosteckého divadla odcházel do Prahy do varieté. Tenkrát na tom rozlučkovém večírku v divadle přišel za mnou a řekl mi: Teď se mi tady budeš chvíli starat o pana starostu, protože on je tady sám. Seděli jsme tam tenkrát s herečkou Martinou Randovou a s mladým mosteckým starostou jsme se do sebe zakoukali. Od té doby jsme spolu.
Kdy to bylo?
V roce 1996, to jsem byla teprve necelý rok v mosteckém angažmá. Původně jsem si myslela, že v Mostě zůstanu na rok, že pak půjdu zase jinam, ale nějak se to vymklo a už jsem tu patnáct let.
Kdy jste se brali?
V červenci roku 2000, to už byla na světě naše dcera Andrea Sára, takže jak říká manžel, bral si najednou holky dvě. Obřad byl na Moravě na Hukvaldech. Svatbu jsme měli malinkou, asi pětadvacet lidí, a v kostele. K tomu se ještě váže jedna taková zajímavost. Manžel není křtěný, tak aby se mohl ženit v kostele, musel si zajistit od biskupa výjimku. Já se vdávala poprvé. Můj muž podruhé. Z prvního manželství má úžasného syna, Michaela.
Váš manžel už v té době, byl politikem, takže jste věděla, do čeho jdete.
Věděla jsem, že manžel je neustále pryč. Bydleli jsme v Mostě a jeho zájmy jsou také tu nebo někde poblíž. Spolu jsme se bavili o tom, že jestliže chceme mít děti, tak se musíme rozhodnout. Buď divadlo, nebo politika. Obojí nešlo, protože obě profese jsou časově náročné.
Ono to vypadá, že hraju jenom večer, ale není to tak. Jenže pokud jste ve stálém angažmá, tak dopoledne zkoušíme a večer je třeba představení. Když večer nehrajeme, zkoušíme. Lehce se stane, že jste v divadle od rána až do večera. Obdivuji herečky, které mají šest dětí a tvrdí, že vše zvládají. Podle mě to nejde. Vždycky jedno z toho musíte šidit, aby to druhé fungovalo.
Takže jste se nakonec rozhodla pro děti.
Manžel má politiku rád, tak jsem řekla: Fajn, já omezím divadlo a ty budeš v práci. A nepovažuju to za oběť, protože máme spolu dvě opravdu skvělé děti.
Jaké to bylo stát později po boku hejtmana Ústeckého kraje?
Proti tomu, když dělal starostu nebo primátora, to bylo horší. Úřad v Ústí nad Labem v podstatě budoval od píky. Do divadelního bytu 1+1 v Mostě jsme se už nevešli, tak jsem se rozhodla přestěhovat k rodičům manžela do bytu do Litvínova, který už deset let postupně opravujeme.
Takže se ze mě stala nejen žena v domácnosti, ale také stavbyvedoucí a manažer. Navíc ještě když přišel manžel večer domů, tak mi dával různé papíry se slovy „to mně založ, to mně dej támhle“ a podobně. První roky hejtmanování manžel čas na rodinu prostě neměl.
K divadlu jste se vrátila.
Znovu jsem začala, po šesti letech, když bylo našemu synkovi Jurdovi dva a půl roku. Dostala jsem nabídku z mosteckého divadla na hostování. Ať prý nezakrním. Vzala jsem tedy nejprve představení Řeka Zorbu, později ještě Zkrocení zlé ženy a Jeptišky. Ale musela jsem si pořídit paní na hlídání. Jenže po čtyřech letech hostování chtěli, abych šla v Mostě do stálého angažmá, což s dvěma malými dětmi a s manželem od rána do noci v práci nelze.
Tak jsem vzala hostování v litvínovském, docela velkém divadle, kde je výborná parta a kde mám role ve dvou hrách. Litvínovské divadlo je náročnější v tom, že hraje své představení po celé republice a herci hodně cestují.
Samožřejmě máme představení dopředu nasmlouvaná a víme o nich s předstihem. Ale tady musím manžela pochválit. Když já jedu na zájezd, tak on funguje jako dokonalá mamina. Opravdu, to je bez nadsázky. O děti a o domácnost se postará.
A jak je to teď, když už není hejtmanem Ústeckého kraje? Má víc času, jste více spolu?
No, jak kdy. Teď třeba byl tři týdny v Praze a jezdil domů jen na víkendy.
Považujete se tedy za ženu v domácnosti?
Ale jo, jsem žena v domácnosti, i když… V domácnosti jsem tak od osmé ráno, kdy odvezu děti do školy, do půl dvanácté. Pak funguju jako taxikář. Máme velice aktivní děti, takže jezdíme do kroužků. Děti kromě školy chodí na flétnu, piáno, balet, výtvarku, volejbal a fotbal.
Přemýšlela jste někdy, že byste změnila své rozhodnutí? Ne. Já si myslím, že jsem si vybrala dobře.
Rychlotest pro Andreu Šulcovou
Oblíbené jídlo manžela? Bramborový knedlík se špenátem. (J. Š.: Svíčková, tu umí manželka nejlepší ze všech, nebo bramborový knedlík se špenátem)
Oblíbené pití? Víno (J. Š.: Víno)
Co ho dokáže naštvat? Lidská blbost. (J. Š.: Lidská hloupost, sobeckost a neomalenost)
Nejoblíbenější film? Konkrétní asi nemá, ale má rád sci-fi. (J. Š.: Rád se dívám na sci-fi filmy nebo na Trhák)
Nejoblíbenější herečka? Pochopitelně já. (J. Š.: Na to je jednoduchá odpověď, manželka)
Co rád čte? Sci-fi, autora Arthura C. Clarka. (J. Š.: To je stejné, jako u filmu, mám rád sci-fi)
Nejkrásnější dovolená? Někde na samotě, v lese, na chatě, celá rodina, daleko od lidí. (J. Š.: Klídek na chalupě nebo v Bulharsku)
