Vyhrát Davis Cup by byl splněný sen, říká kapitán českého týmu

Šéftrenéra prostějovského tenisového klubu a kapitána daviscupového týmu Jaroslava Navrátila čeká další bitva na cestě za salátovou mísou.

Tomáš Berdych či Petra Kvitová zde tenisově vyrostli. Tréninkové zázemí tady našly takové osobnosti světového tenisu jako Caroline Wozniacká či Igor Andrejev. Řeč je o prostějovském Agrofertu, tenisovém klubu, jehož šéftrenérem je současný kapitán českého daviscupového týmu Jaroslav Navrátil. „Areál, který máme, je pro tenisty ideální,“ tvrdí Navrátil.

Čím?

Kurty, hala, restaurace, hotel, fyzioterapeuti, maséři, to všechno tady mají pohromadě a nemusí už nikam odcházet. To jim samozřejmě ulehčuje život i trénink. Navíc se tady sešla skvělá parta zkušených špičkových trenérů. Díky skloubení všech těchto aspektů se nám jednou za čas podaří vychovat takové tenisty. No a podobné podmínky lákají samozřejmě i řadu dalších top tenistů z celého světa. Že k nám přišli a trénují u nás Tomáš Berdych a Petra Kvitová, je jen logickým vyústěním tohoto stavu.

Takové zázemí v Česku zřejmě jiný klub nemá. Nebo ano?

Myslím, že je to opravdu něco exkluzivního. Samozřejmě v Praze jsou minimálně dva velmi slušné areály, nicméně když jsme tady pořádali Challenger a hráči světové desítky jako třeba Verdasco či Del Potro sem přijeli hrát, vždycky si tento areál nemohli vynachválit. Je to určitě něco výjimečného nejen u nás, ale nebojím se říct, že v celé Evropě.

Kromě funkce šéftrenéra TK Prostějov plníte také roli kapitána daviscupového družstva. Kam až může tým, postavený kolem Tomáše Berdycha, letos dojít?

Jsem nesmírně rád, že jsme těžké utkání se Srbskem dotáhli do vítězného konce. Myslím, že to byl velmi napjatý souboj, ve kterém jsme měli obrovské štěstí, protože soupeři chyběl vedoucí hráč žebříčku ATP Novak Djokovič. Kdyby nastoupil, utkání by bylo mnohem náročnější. My jsme samozřejmě chtěli navázat na výsledky z minulých let.

V semifinále už jste.

Považuji to za obrovský úspěch. Za poslední čtyři roky se nám to podařilo už potřetí, což je neuvěřitelné. Čeká nás Argentina, tedy Del Potro, Nalbandian či Monaco, takže všechno top hráči. Navíc budeme hrát na jejich kurtech, po náročné sezoně, takže je před námi opravdu nesmírně těžký soupeř. Nicméně cílem a snem nás všech je Davisův pohár vyhrát. Už nám nezbývá moc času, protože Radek Štěpánek přece jen ve dvouhře už příliš sezon v té špičkové výkonnosti neodehraje.

Právě Štěpánek je opravdovým srdcem týmu a jeho přínos není jen ve hře, ale také v psychické podpoře ostatních. Kolik sezon mu ještě tipujete?

Jak jste sám říkal, je to hlavně srdcař. On tím Davis Cupem žije. Bohužel jeho singlová kariéra je už na stropu. Možná ještě příští rok a bude s dvouhrou končit. Roky se nedají ubrat. Na druhou stranu, on si samozřejmě rád prodlouží kariéru ve čtyřhře. Tam může hrát dalších šest let a určitě bude platný.

Je nějaký tenista, který by mohl Štěpánka v Davisově poháru nahradit?

Bohužel, zatím určitě ne. Radek je pro tým nenahraditelný tím, že je výborný a zkušený singlový hráč, který dokáže ve vypjatých momentech zahrát až neskutečně. Navíc je skvělý deblista, takže to spojení s Tomášem Berdychem funguje na jedničku. Oni si neskutečně rozumí jak na kurtu, tak mimo něj.

Kdo by ho mohl časem alespoň částečně nahradit?

Máme juniory, jako je třeba Jirka Veselý, Adam Pavlásek a další, kteří jsou v prvních deseti juniorech na světě, takže příslib tam určitě je. Na druhou stranu si myslím, že ani jeden z nich není jako Tomáš Berdych, který byl v devatenácti letech v první světové stovce. Talenty máme, ale bude to chviličku trvat.

V posledních letech je patrný problém mladých tenistů s přechodem do seniorské kategorie. I několik českých hráčů dokázalo vyhrát juniorské grandslamové turnaje, ale potom se jim mezi dospělými nepodařilo prosadit. Čím to podle vás je?

Myslím si, že juniorský tenis oproti mužskému jde trošičku dolů. Dřív se v seniorském tenise prosazovalo daleko víc mladých, například Berdych, Tsonga, Murray či Djokovic. Ti všichni byli ve špičce a všichni jsou i teď v mužích v první desítce. Teď to těm mladším, jako je třeba Tomič nebo Dimitrov, trvalo několik let. Dneska jsou do stovky, mají naději se dostat i výš, ale juniorský tenis je určitě malinko na ústupu.

Proč to tak je?

U nás třeba tím, že se tady nehraje tolik velkých turnajů. Česká federace se hráčům snaží pomáhat, ale bohužel peníze chybí a hráči mají málo příležitostí se prosadit.

Zmínil jste se o páru BerdychŠtěpánek. Ve čtyřhře platí za neporazitelnou dvojici. Kromě zápasů v Davisově poháru se chystají i na olympijské hry. Kam až můžou dojít?

Jejich šance vidím i na medaili. Samozřejmě kandidátů je strašně moc, nicméně oni dva, kdyby hráli čtyřhru i na turnajích, tak určitě budou do první pětky světového žebříčku.

Není to odvážné tvrzení? Proč si to myslíte?

Protože oba jsou výborní singlisté. Dneska je strašný rozdíl, když hrají dva velice dobří singlisté nebo specialisté na čtyřhru. Příklad bratrů Bryanů, ti vládnou čtyřhře již několik let, ale kdyby hráli proti dvěma skvělým singlistům, tak by jejich šance byly daleko menší. Na olympiádě bude samozřejmě záležet na losu, ale bude se hrát na trávě, což je pro naše hráče výhoda, protože na ní hrají výborně. Bude to chtít i štěstí, jejich šance však vidím velmi vysoko.

Je rozdíl mezi tenisem, který se hraje na okruhu, a tím daviscupovým?

Myslím, že je v tom dost velký rozdíl. Hráči jsou na turnajích mnohem uvolněnější, bojují jenom sami za sebe a nějaký úspěch či neúspěch se týká zase jenom jich. Navíc mají možnost to na dalším turnaji napravit. V Davisově poháru máte jednu šanci za rok a reprezentovat svou zemi je pro některé velmi svazující. Ne každý je v tomto ohledu odolný a může v Davis Cupu uspět.

Jako jeden z mála trenérů i v nejvypjatějších momentech dokážete zachovat klid. Jak dokážete tak kontrolovat svoje emoce?

Máte trochu pravdu, ale já jsem mnohdy taky nesmírně nervózní. Co je podstatné, spousty let zkušeností mě naučily, že to hráčům nesmím dát najevo. Když zkazí nějaký jednoduchý míč nebo se mu ne úplně daří, tak nesmíte reagovat. Když se podívá na vás a vy budete kroutit hlavou, jak je to strašné, tak mu moc nepomůžete. Určitě klidný nejsem. Nedávám to sice najevo, ale když žijete s týmem, tak víte, co který hráč na kurtu cítí a co od vás potřebuje.

Co byste jako zkušený tenista a trenér poradil mladým hráčům?

Samozřejmě bez talentu to nejde, ale ten samotný také nestačí. Hráč musí mít chuť na sobě dál pracovat. V minulosti jsme měli spoustu skvělých tenistů, kteří v juniorech excelovali, ale pak nezvládli zmiňovaný přechod do mužů. Často se stává, že mnoho talentů nenávratně mizí velice rychle. Takže aby se tenista nakonec prosadil, musí mít dobré zázemí, dobrý klub, a hlavně se nesmí nechat odradit počátečními neúspěchy v mužské kategorii. No a nakonec musí mít i dobrého vedoucího. V dnešní době není možné dosáhnout úspěchu bez zkušeného a kvalitního trenéra, který také nějaký ten světový tenis už viděl. Jednotlivec sám asi nemá šanci na úspěch.

JAROSLAV NAVRÁTIL

• Narodil se 24. července 1957 v Přerově.
• Jako hráč byl nejvýš na žebříčku ATP ve dvouhře na 64. místě.
• Ve čtyřhře byl na žebříčku na 31. místě, získal dva turnajové tituly na okruhu ATP a dvakrát byl ve čtvrtfinále na French Open (1986 a 1987).
• V Davisově poháru odehrál jeden zápas, v roce 1983 porazil Paraguayce Caballera.
• Kapitánem daviscupové reprezentace je od roku 2006.