Vypusťte Rejnoka! Do Budějovic připluje už za tři roky

Že by Rejnokovy Budějovice? Možná i tak lze s nadsázkou uvažovat o tom, že jednou budou České Budějovice slavné hlavně kongresovým a koncertním centrem Antonína Dvořáka, které pro město navrhnul zesnulý architekt Jan Kaplický. Bylo by to v duchu takzvaného Bilbao efektu, což je termín architektů pro impozantní stavby, vymyšlené účelově pro návštěvníky měst. Podle španělské metropole, která s touto filosofií přišla jako první. Architektonické zázraky, jež mají šokovat, rostou například v Německu, Rusku nebo Číně. Podle předsedy Jihočeské společnosti přátel hudby Antonína Kazila, která projekt podporuje, je v umění a architektuře všechno možné. Do konce tohoto roku schválí stavební úřad územní řízení, příští rok stavební povolení a v roce 2014 může zahrát k otevření centra za dvě miliardy, přezdívaného pro specifický tvar Rejnok, Berlínská filharmonie.
„Už se mě v Berlíně ptali, kdy bude centrum hotové. Byla by to pro ně pocta. Někteří lidé v cizině si neuvědomují, kde leží Budějovice, ale projekt pana Kaplického znají,“ usmívá se Kazil.
Trojúhelníkový tmavý objekt oblých tvarů by měl být na jednom a půl hektaru městských pozemků ve Čtyřech Dvorech. Na území bývalých kasáren a tankodromu, které město získalo zdarma od armády. Budějovická radnice tam podporuje ještě stavbu hokejového stadionu a centra pro mladé hokejisty Jaroslava Pouzara a také volejbalovou halu. „Koncertní centrum chceme. Nepodílíme se na něm ale finančně. Poskytneme pozemky a pomůžeme kolem územních a stavebních řízení. Morální podporu přislíbila sousední města jako Pasov a Linec,“ říká primátor Juraj Thoma.
O projektu teď jednali noví radní. Rejnokovi fandí. Řeči o pouhé morální podpoře od města ale nejsou na místě. Jen jeden a půl hektaru stavebního pozemku v této lokalitě má podle realitních makléřů tržní hodnotu kolem třiceti milionů korun. I tak se zdá, že v Budějovicích nemá Kaplického vize vážné odpůrce. Příznivci Rejnoka vrší argumenty: Palác bude jediným dokončeným dílem svého druhu od slavného architekta. Budějovice trumfnou Prahu, kde se Kaplickému nepodařilo prosadit stavbu Národní knihovny na Letné. Dílo chce dokončit architektka Eva Jiřičná. Dopiluje detaily, jež autor nestihl. Jiřičná navíc slíbila radnici, že bude ve výběrové komisi na místo hlavního architekta města, kterého teď magistrát hledá.
„Architekta Kaplického oslovila s žádostí o stavbu naše společnost. Věnoval pak spoustu času studiu koncertních síní, jejich akustice a zázemí. Jižní Čechy obdivoval, jako dítě sem jezdil s rodiči. Tvar objektu navrhoval i s ohledem na místo, kde bude stát. Na bývalém vojenském cvičišti. Základní kámen bychom chtěli uložit slavnostně už příští rok,“ představuje si Kazil.

Základní kámen z Letné? Raději neprovokovat

Sny patriotů směřují až k ironii. Někteří budějovičtí politici navrhovali, aby základní kámen na Rejnoka přivezli stavitelé z Letné.
Podle Kazila ale není dobré zbytečně provokovat. Lepší je pokora. Také z toho důvodu nechce zveřejnit jména konkrétních donátorů a sponzorů, kteří stavbu zaplatí. „Zveřejníme je, až přijde čas. Ví o nich jen několik lidí. Poučili jsme se ze stavby Národní knihovny, že není dobré o tom informovat předčasně. Investoři si to tak přejí,“ míní bývalý budějovický politik a člen Jihočeské společnosti přátel hudby Vladimír Kostka.
Kostka byl v předminulém volebním období náměstek budějovického primátora za Unii svobody. Dnes šéfuje stavební průmyslovce. O něco víc prozradil o penězích Kazil. Hudebník založil ve městě koncertní slavnosti na počest Emy Destinnové. Jejich stálým sponzorem je například energetický gigant ČEZ.
Podle Kazila se investoři veřejně představí až po schválení územního řízení. To je podmínkou i pro čerpání z evropských fondů. Ve hře je také ČEZ.
Mladí architekti z týmu Nolimat Filip Dubský a Miroslav Vodák si myslí, že největší problém Rejnoka bude jeho provoz a údržba. „Všichni obdivujeme díla Jana Kaplického, ale pokud bych měl být správcem takového objektu v Budějovicích, tak se za dva roky zastřelím,“ říká Dubský.
Podle něho vznikala studie ateliéru Future Systems, kde Kaplický pracoval, v době vrcholu aféry kolem Národní knihovny. To ovlivnilo budějovické politiky a nadšence natolik, že zapomněli uvažovat pragmaticky. Proč má stát nejdražší dům ve městě na pozemku, který pro jeho provoz nemá širší souvislosti? Jak skončí kulturní domy Slavie nebo Metropol? Pro Bilbao efekt nemá lokalita odpovídající infrastrukturu. Co se stane, až se vyhrne z koncertní síně tisícovka lidí?
Stejné pochybnosti o využití tak ohromné budovy má i předseda Klubu přátel Českých Budějovic architekt Vladimír Musil. Třebaže se před projektem sklání.

Kaplický navrhoval i křesla pro posluchače

Kongresové centrum Antonína Dvořáka by mělo mít dva sály. Pro tisíc a čtyři sta posluchačů. Vejde se do nich stočlenný symfonický orchestr, což je podle hudebníků předpoklad, aby tam vystupoval také velký sbor. Kromě toho, že se Kaplický věnoval v projektu takovým detailům, jako jsou tvary křesel pro návštěvníky, má studie i ekonomickou analýzu. Počítá s takzvanou komerční zónou, která by měla vydělat na režii celého provozu.
Zisky mají přinést například restaurace, kavárny, taneční sál, malé obchody a možnost pořádání kongresů. Počítají tam s galerií, zkušebnami a učebnami muzikantů.
„Měli bychom myslet víc na budoucnost. Věřím, že se umění a zájem o hudbu bude stále rozvíjet a že Rejnok ovlivní lidi pozitivně,“ říká Antonín Kazil.