Ladislav Jirků řídí Vysokou školu polytechnickou Jihlava od jejího vzniku, od roku 2006 ve funkci rektora. Byl to hlavně on, kdo přispěl k přeměně vyšší odborné školy na vysokou školu s akreditovanými bakalářskými obory. Teď chce odejít do politiky.
Akademický senát koncem minulého roku zvolil jeho nástupce, o více než třicet let mladšího vedoucího katedry ekonomických studií Jakuba Novotného. V rektorském křesle se vystřídají 1. června letošního roku. „K řízení budu přistupovat více z pohledu ekonoma,“ říká Novotný. Základní představy o vývoji školy ale mají oba muži stejné.
Přichází doba, kdy si maturanti budou podávat přihlášky na vysoké školy. Čím hlavně pro ně může být polytechnika přitažlivá?
Novotný: Pro studenty a budoucí absolventy je velkým přínosem, že zaměření oborů odpovídá potřebám pracovního trhu. Máme pestrou skladbu oborů: Aplikovaná informatika, Cestovní ruch, Finance a řízení, Počítačové systémy, Porodní asistentka a Všeobecná sestra, a pracuje se na dalším rozšíření této nabídky. Oborová rozmanitost je obsažená už v názvu školy – řecké výrazy „poly“ a „technê“ znamenají mnoho umění.
Jirků: Obrovskou výhodou je délka praxe, kterou naši studenti absolvují. Například ti na oboru Cestovní ruch mají čtrnáct týdnů souvislé praxe, hodně se jich dostane do zahraničí. Celková délka praxe je nejméně osmnáct týdnů. Studenti tak získají cenné zkušenosti.
Změní se chod školy s nástupem nového rektora?
Novotný: Jsem ekonom, a na řízení školy tedy budu nahlížet trochu více z ekonomického pohledu. Ale základní ideje o směřování a budoucím vývoji školy sdílím se současným rektorem. Studenti větší změny v souvislosti se změnou ve vedení nepocítí.
Jirků: Některé změny, jež školu čekají, by přišly tak jako tak. Týká se to třeba nových forem studia. Roste význam kombinované formy studia, která je vhodná i pro zaměstnané lidi. Přijdou také velké stavební projekty.
Můžete je přiblížit?
Jirků: Škola nezbytně potřebuje velkou posluchárnu alespoň pro tři stovky studentů. Taková chybí vlastně celému městu Jihlava. Tři dny v týdnu využíváme posluchárnu pro 170 lidí v budově úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na Tolstého ulici, ale to není dostatečné řešení. Už máme připravený projekt za 120 milionů na posluchárnu pro 330 studentů, která by měla být přistavěná k budově školy ze severní strany. Potřebujeme také větší knihovnu. Od města jsme pro ni dostali pozemek v sousedství státního zastupitelství v areálu staré nemocnice. Tato stavba by mohla přijít až na 480 milionů. To se neobejde bez peněz z evropského operačního programu.
Je současná knihovna školy otevřená pro veřejnost?
Novotný: Ano, chodit do ní mohou i ti, kdo na škole nestudují. Využívá toho relativně málo lidí, bylo by dobře, kdyby se o této možnosti více vědělo. Literatura samozřejmě pokrývá hlavně obory, které se na škole vyučují. Máme ale i knihovnu cizojazyčné literatury, která obsahuje hlavně díla v němčině a angličtině. Zastoupená je i beletrie.
Mluvilo se také o záměru zřídit při Vysoké škole polytechnické v areálu nemocnice technologický park. Byl by podobný inkubátoru pro nové firmy v Brně? A jak to vypadá s jeho realizací?
Jirků: Takový záměr připravoval kraj Vysočina, my jsme měli být partnery projektu. Ten je ale nyní pozastavený. Údajně by teď předkladatel neměl výhodné podmínky. Hledají se jiné způsoby řešení, ale za současné hospodářské krize to asi nebude jen tak. Obecně vzato, byli bychom rádi, kdyby park fungoval trochu jinak než ten v Brně. V tamním inkubátoru se rozjelo mnoho úspěšných firem, ale zůstávají v něm příliš dlouho. Lepší model by byl, aby dejme tomu po dvou letech uvolnily místo dalším. Nadále by však mohly využívat třeba laboratoří v technologickém parku a dál spolupracovat se školou.
Jaké to bylo, přeměnit vyšší odbornou školu na školu vysokou? Měli jste v té době vzory v jiných městech?
Jirků: Ten proces trval poměrně dlouho. Účastnili jsme se činnosti Sdružení škol vyššího studia nebo různých setkání souvisejících s evropským programem Phare. Odkoukávali jsme, jak fungují neuniverzitní vysoké školy v západní Evropě, velkým vzorem nám byly třeba holandské nebo irské profesně zaměřené vysoké školy. Hodně se lišily od univerzit a odlišené od nich byly i formálně. Nakonec jsme se stali vůbec první veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu v České republice.
Chcete vždy pokračovat čistě v rozvoji prakticky zaměřené výuky? Nemohla by se Jihlava za nějaký čas stát třeba univerzitním městem?
Novotný: Vysoká škola polytechnická má profesně zaměřené programy, hlavně v bakalářském stupni. Vědecké a akademické poslání univerzity se s tím moc neslučuje, takže tímto směrem se naše škola neubírá. Jihlava však už rozhodně je vysokoškolským městem, a nejen díky přítomnosti školy samotné. V různých oblastech života se projevuje přítomnost více než dvou tisíc studentů.
Jak se díváte na možnost zavedení školného na veřejných vysokých školách?
Novotný: Pokud se dobře nastaví systém - myslím tím vhodné řešení studentských půjček, možnost odložení školného a podobně - vysokému školství by to pomohlo. Vzdělání je nejvýznamnější osobní investice s vysokou návratností. Studium představuje velkou finanční zátěž pro studenta či jeho rodiče i bez školného. Při zmiňovaném dobrém vyladění systému by se vzdělání paradoxně zpřístupnilo i těm, kteří si jej teď nemohou dovolit.
Jaké chystáte nové studijní obory a programy?
Jirků: V programu Hospodářská politika a správa vznikne obor Regionální veřejná správa. Studijní program Strojírenství chystáme společně s regionálními firmami, například Bosch, Automotive Lighting nebo Agrostroj Pelhřimov. Studenti by v nich měli mít zajištěnou odbornou praxi. Na přípravě studijních předmětů se podílejí i pedagogové z jiných škol. Přibude také program s oborem Rekreologie.
Novotný: Obor Rekreologie bude oproti nabízenému oboru Cestovní ruch zaměřený mnohem méně ekonomicky. Absolventi se uplatní třeba jako instruktoři různých kurzů. Ze strany studentů je zájem studovat na polytechnice i v navazujím magisterském studiu. Přemýšlíme o tom, že by se magisterské programy daly budovat třeba ve spolupráci s některou univerzitou. Víme, dvě třetiny z našich prvních absolventů pokračují ve studiu v denní či kombinované formě v navazujících programech na univerzitách. Ačkoliv je připravujeme hlavně na rychlé uplatnění v praxi, dveře k dalšímu vzdělání rozhodně nemají uzavřené.
