Poslední dobou v České republice rapidně vzrůstá zájem o výstavbu tzv. obnovitelných zdrojů energie, mezi které řadíme v první řadě větrné a solární (fotovoltaické) elektrárny. Skupina ČEZ hlásí, že přijala rekordní množství žádostí o budoucí připojení výroben elektřiny. Pojem obnovitelný zdroj energie definuje ust. § 2 zákona č.180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.
Obnovitelnými zdroji se rozumějí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Česká republika má za úkol zvýšit do roku 2010 výrobu energie z obnovitelných zdrojů na osm procent.
#####Budování solárních elektráren
Největší stavební aktivitu hlásí stavební úřady z jihu Moravy, kde je o deset procent víc slunečního svitu ve srovnání se zbytkem republiky, a jsou zde proto nejvýhodnější podmínky pro výstavbu solárních elektráren. Právě solární elektrárny v poslední době zatlačují do pozadí větrné elektrárny, které nezaručují pravidelné dodávky elektřiny, způsobují komplikace v provozu elektrizační soustavy a dají se označit za včerejší hit. Budování solárních elektráren patří mezi státem a státními firmami štědře podporované projekty.
Proces přípravy je však nákladný, vyžaduje nemalý kapitál hlavně při přípravě projektu a především know-how investora (developera). Nejdůležitějším faktorem je velikost elektrárny – její výkon je dán velikostí pozemku. Na výstavbu solárních elektráren lze získat zajímavé dotace z fondů EU, přičemž jejich výše a struktura závisí na mnoha okolnostech (počet projektů, velikost přidělené dotace pro stejný typ projektů, kvalita zpracování podkladů energetický audit, studie proveditelnosti, potvrzení o vlastnictví pozemků, smlouva o smlouvě budoucí o výkupu elektřiny, stanovení odběrného místa pro výkup elektřiny a podmínky připojení, zpracovaný záměr elektrárny apod.).
#####Nový stavební zákon přináší komplikace
Samotný proces povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie provázejí od počátku zmatky. Nový stavební zákon totiž komplikuje stavebníkům průběh povolovacího procesu, a ačkoli by si všichni přáli, včetně státu, jeho zjednodušení, bez změny zákona toho nelze dosáhnout. Pro realizaci staveb obnovitelných zdrojů energie je vyžadováno územní rozhodnutí a stavební povolení, většinou je podmínkou také územní plán. Jednou z možných úlev bývá spojení územního a stavebního řízení. V souvislosti s výstavbou obnovitelných zdrojů energie vzniká řada nových liniových staveb technické infrastruktury a zařízení pro výrobu elektřiny, včetně přenosových a distribučních soustav, rozvoden, trafostanic atd.
#####Není to veřejně prospěšná stavba
Jedním z mýtů a zároveň úskalí právní úpravy je skutečnost, že obnovitelné zdroje energie nejsou přes veškerou deklarovanou podporu považovány ve smyslu ust. § 2 odst. 1 stavebního zákona za veřejnou infrastrukturu, a tudíž je nelze podřadit pod pojem veřejně prospěšné stavby. Tím je vyloučena aplikace zákona o vyvlastnění, neboť není naplněn zákonný účel pro vyvlastnění podle § 170 stavebního zákona. Vedení liniových staveb potřebných k výstavbě elektráren prochází často přes cizí pozemky a na souhlas s umístěním není právní nárok.
Solární elektrárny vyžadují ke svému umístění přístupovou komunikaci, kapacitně vyhovující připojení do distribuční soustavy a také oplocení. Lze je umístit do tzv. zastavěného území (území vymezené územním plánem), a pokud se nejedná pouze o doplňkovou stavbu nebo zařízení (například k stavbě pro bydlení, rekreaci nebo občanského vybavení), jsou k jejich umístění vhodné zejména plochy výroby a skladování, technické infrastruktury nebo plochy pro smíšenou výrobu.
#####A co větrné elektrárny?
Větrné elektrárny nevyžadují oplocení, je u nich však posuzován vliv na krajinný ráz podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jejich výhodou naopak je, že je lze umístit do tzv. nezastavěného území, tj. území nezahrnutého do zastavitelné plochy a nevymezeného v územním plánu. Pokud má stojan větrné elektrárny výšku do 10 metrů nad zemí, lze se podle § 104 odst. 2 písm. e) stavebního zákona vyhnout stavebnímu řízení a postačí ohlášení (po předchozím získání územního rozhodnutí). Při výšce nad 10 metrů je třeba již získat stavební povolení. Pokud mají stojany výšku přesahující 35 metrů nebo celkový instalovaný výkon elektrárny převyšuje 500 kWe, je třeba navíc zpracovat dokumentaci za účelem posuzování vlivů stavby na životní prostředí.
