Vzpírání už není o metrácích zdvižených nad hlavu | E15.cz

Vzpírání už není o metrácích zdvižených nad hlavu

Trenér nymurských vzpěračů odpovídal na otázky Sedmičky.

Tradičně se sešla vzpěračská reprezentace k závěrečné přípravě před listopadovým mistrovstvím světa v Koreji v nymburském sportovním středisku. Soustředění vedl reprezentační trenér Pavel Ivanič.

Proč naše vzpírání zaostává za světem?

Je to dáno ohromně širokou základnou asijských zemí i zemí Jižní a Střední Ameriky. Jenže pozadu zůstávají i dřívější vzpěračské velmoce Bulharsko a Rusko. Česku patří v Evropě šesté místo.

Jak by měl vypadat moderní vzpěrač dneška?

U začátečníků je samotná síla skoro na překážku. Vzpěrač potřebuje odrazovou sílu, ohebnost, pružnost. O kulturistické typy moc nestojíme. Ideálem je dynamický gymnasta. Takže v přípravě hrajeme volejbal, nohejbal, tenis. Věnujeme se gymnastice a atletice. Jen vzpírat metráky, to je už překonaný model.

Proč se tak málo dětí zajímá o vzpírání?

Vzpěračská základna sice roste, ale v žákovských kategoriích je veliká úmrtnost. Dětem chybí vzory.

Co brání většímu rozvoji vzpírání?

Dostatek peněz. Teď několik nadějných juniorů, které trénuji, končí střední školu. Měli by trénovat dopoledne tři hodiny, odpoledne čtyři. Vrcholové vzpírání nejde dělat tak, že si odskočí od soustruhu nebo z lešení. Jenže máme problém najít někoho, kdo by juniorům refundoval mzdu. Z prostředků svazu pokryjeme nejvýš reprezentaci republiky.

Která jména českých vzpěračů bychom si měli do budoucna pamatovat?

Určitě Jiří Ország, Petr Sobotka a Lenka Országová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!