Milešovku nelze přehlédnout z žádné světové strany. Nejvyšší hora Českého středohoří se tyčí osamoceně a má typický kuželovitý tvar. Její svahy jsou příkré, přesto lákají turisty. Udržované kamenité cesty totiž dovolují vyjít na vrchol i méně zdatným turistům. I kdyby výstup trval hodinu, za výhled do okolí stojí.
„Běžně je dohlednost na dvě stě kilometrů,“ upozorňuje turisty Leopold Kukačka z obecně prospěšné společnosti Milešovka, že výhled do okolí není jen tak ledajaký. Milešovka totiž převyšuje ostatní vrcholy o 350 metrů. Krušné hory a České středohoří jsou z Milešovky jako na dlani.
Třetí nejkrásnější výhled v republice ovšem slibuje i vrcholky Šumavy, Krkonoš a jednu z nejobdivovanějších českých staveb - Ještěd.
Někteří z královny Českého středohoří zahlédli i špičky Alp. „Je to velice výjimečný jev. Za pětadvacet let, kdy na Milešovku pravidelně chodím, jsem to zažil tak čtyřikrát,“ říká Leopold Kukačka. Pokud může poradit, kdy je pěkný výhled zaručen, je to po přechodu studené fronty.
Nádhernou podívanou nabízí Milešovka i romantikům. Stačí se rozhodnout, zda se jít podívat na západ, či východ slunce. „Oboje má svoje kouzlo. Při západu se nad hnědouhelnými pánvemi mísí se vzduchem a paprsky různé části prachu, a dochází tak k lomu barev. Východ je naopak kouzelný, když je na obzoru zajímavá oblačnost. To si ale lidé musí hodně přivstat nebo strávit na Milešovce značnou část noci,“ uzavírá Kukačka.
Nejstarší meteo stanice
Milešovka lákala na svůj vrchol umělce, badatele i naše prapředky. Úlomky keramických nádob po sobě zanechali lidé z mladší doby kamenné. Slavné osoby o ní nezapomněly napsat slova chvály a obdivu. Patří mezi ně Karel Hynek Mácha či F. A. Borovský, Jan Neruda či Karel Sabina i Jaroslav Vrchlický. Podstatné však je, že na Milešovku vystoupal i německý vědec a cestovatel Alexander von Humbold. Byl nadšen výhledem, ale i tím, jaké Milešovka nabízí skvělé příležitosti ke geofyzikálnímu bádání. Nemýlil se a později toho využili i vědci. Nejstarší česká meteorologická observatoř stojí na Milešovce více než sto let.
„Vyhlídka na observatoři je přístupná, dá se říct, čtyřiadvacet hodin denně, protože jsme tu nepřetržitě,“ zve zájemce pozorovatel observatoře Zdeněk Krčka. Lidé mohou využít možnosti výstupu na vyhlídku nebo si zažádat i o průvodce a odborný výklad. „Dozvědí se zajímavosti z historie. Pak také, jaké tu máme přístroje, co a jak měříme. Lidé se hlavně ptají na bouřky a vítr,“ podotýká Krčka.
Větrovka je nutností
Milešovka, zvaná též Hromová hora, je totiž široko daleko známá jako největrnější místo v republice. Bezvětří zde panuje v průměru jen osm dní v roce a bouřky tam nejsou taktéž ničím výjimečným. „Bouřky se nebojím, ale strach mám o přístroje. Tak dvakrát do roka se stane, že blesk něco poškodí, i když je vše chráněné,“ říká Krčka.
V týdnu teď nejčastěji míří na Milešovku školáci, o víkendu je tam plno turistů. „Dvakrát do roka také děláme den otevřených dveří. Jarní termín byl nedávno, další chystáme na podzim,“ zve Krčka nadšence. Termín lidé najdou na webu Akademie věd, ústavu fyziky.
Meteorologická observatoř měří také množství škodlivin v ovzduší, což je vzhledem k množství tepláren v okolí a také povrchových dolů důležité. Protože má observatoř na Milešovce ideální podmínky k pozorování a údaje zaznamenává nepřetržitě od roku 1905, je jedinou observatoří v Česku, která je součástí referenčních stanic Globálního klimatického pozorovacího systému při Světové meteorologické organizaci.
Milešovka
• Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří - 837 m n. m.
• Je to největrnější hora v Česku.
• Na jejím vrcholu je nejstarší meteorologická observatoř v Česku.
• Prohlídka observatoře s výkladem stojí 350/200 korun.
• Vstup na vyhlídku stojí 30/20 korun. http://milesovka.cz.
• Meteorologická observatoř www.ufa.cas.cz.
