Za krásami Bílých Karpat. Do Světlova

Bílé Karpaty patří od roku 1980 mezi chráněné krajinné oblasti. Chlubí se neporušenou přírodou, památkami, lidovými obyčeji, a především spoustou možností pro výlety.

Mezi přírodními zajímavostmi Bílých Karpat vynikají půvabné horské louky, bukové pralesy, a především unikátní místa s výskytem vzácných orchidejí. Jejich druhová pestrost a početnost je největší ve střední Evropě.

Organizace UNESCO tuto oblast prohlásila za biosférickou rezervaci. Krajinou prochází řada naučných stezek a značených turistických i cykloturistických tras různé náročnosti. A nechybějí ani historické památky. K těm nejznámějším patří novogotický zámek Nový Světlov v Bojkovicích, památky lidové architektury na Horňácku a Uherskobrodsku, stavby Dušana Jurkoviče v Luhačovicích či slovenské Brezové pod Bradlom, zřícenina románského hradu v Brumově a mnoho dalších.

Bílé Karpaty jsou hraničními horami, je tedy možné podniknout výlety i na sousední Slovensko. Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy doporučuje zejména hrady.

„Velmi blízko je Trenčín s královským hradem a legendami opředený Čachtický hrad. Zajímavým cílem mohou být zříceniny hradů Beckov, Vršatec a Lednica. Unikátní je soustava výrazných skalnatých vrcholů Vršatec - Lednica - Červený Kameň. Zážitkem také může být návštěva Parku miniatur v obci Podolie poblíž Nového Mesta nad Váhom, kde jsou k vidění zmenšené repliky slovenských hradů a památek,“ uvádí Urbanovský.

Kdo chce poznat Bílé Karpaty a jejich přírodu a ještě se navíc něco dozvědět, ať se vydá naučnou stezkou, která vede lesy a loukami pod Velkou Javořinou, nejvyšším vrcholem Bílých Karpat.

Trasu tvoří malý okruh s deseti informačními panely v délce sedmi kilometrů, který prochází kolem vesnice Strání-Květná a je vhodný pro pěší turisty i cyklisty. Informační tabule nabízejí poučení o životě zdejších lidí, ale především o okolní krajině a přírodě.

O životě v podhradí

Zážitkem je i pozdně románský královský hrad z počátku třináctého století v Brumově. Kdo se vydá cestou z broumovského náměstí lemovanou vzácnými barokními skulpturami na samotný hrad, který je dnes zříceninou, prohlédne si kromě rozvalin a pozůstatků jednotlivých částí hradu také sklepní expozici s informacemi o jeho historii.

Po prohlídce hradu může zájemce navštívit bývalou panskou vilu s městským muzeem o životě v podhradí a nebo se vydat k nedalekému židovskému hřbitovu s padesáti náhrobky.

Z Brumova to není daleko do pohraniční obce Sidonie, v níž je zajímavá kolonie historických dělnických domů původní sklářské osady.

Odsud se lze vydat karpatskou přírodou s mnoha výhledy do krajiny po červené a následně modré turistické značce do Vršateckého Podhradí.

Cílem je jedinečné vápencové bradlo Vršatec, na kterém se tyčí zříceniny Vršateckého hradu. Vede tady naučný chodník po zajímavostech v okolí. Zpět do Sidonie se lze vrátit stejnou trasou. Trasa celkem čítá osmnáct kilometrů.