Žďárská Sedmička oslavila první narozeniny

První Sedmičku ve Žďáře dostali lidé do ruky či do schránek 11. března 2010. Za rok ve městě zdomácněla.

Dvaapadesát bezplatných čísel a zhruba šest set popsaných stran se žďárským obsahem. Tak se dá statisticky shrnout první rok žďárské verze týdeníku Sedmička. Nebyla úplným nováčkem, protože v tu dobu už čtenáři znali sedmadvacet jiných Sedmiček z různých koutů Česka. Lidé ze Žďáru pak hlavně tituly z Brna, Pardubic či Jihlavy.

Než Sedmička obrazně sfoukne první svíčku na svém dortu, připomeňme některé tváře z jejích titulních stránek. V úplně prvním čísle zazářila trojnásobná olympijská medailistka Martina Sáblíková. Fenomenální rychlobruslařka se ve „výkladní skříni“ novin objevila ještě jednou. To když v dubnu svoje medaile přivezla konečně ukázat na náměstí žďárským fanouškům.

Právě Sáblíková se nejvíc přičinila o to, že rok 2010 byl rokem žďárských sportovců. Tomáš Rolinek s Petrem Koukalem a Petrem Vampolou zaplněnému žďárskému náměstí předvedli pohár pro hokejové mistry světa. Sedmička se na vítání mistrů světa podílela jako mediální partner. Hvězdou prvního červnového čísla byla místo hokejistů žákyně čtvrté třídy ze 4. základní školy Monika Straková. Na titulní straně se ovšem neobjevila její tvář, ale kresba.

Ona a téměř stovka jejích spolužáků totiž bleskově dodali obrázky zlatých českých hokejistů, jako správní patrioti malovali hlavně trio žďárských odchovanců. A kresbu Moniky Strakové redakce vybrala jako nejzdařilejší.

„Moc pěkně to Monika nakreslila, jen bych příště prosil, abych byl stejně vysoký jako Kouky,“ vtipkoval kapitán mistrů světa Rolinek, jenž byl na obrázku téměř o hlavu menší než ve skutečnosti stejně vysoký Koukal.

Žďárský vítací rituál pak zakončili v půlce října stříbrné medailistky z mistrovství světa Eva Vítečková a Markéta Bednářová. Na titulní stranu pak pronikla Bednářová, jak v obležení malých „baskeťáků“ podepisuje míče. „Sama už jsem asi na titulní stránce byla, myslím, že to bylo na titulní straně magazínu Hattrick,“ zavzpomínala odchovankyně žďárského basketbalu Bednářová.

Přivítání v hale, kde se před lety obě špičkové hráčky učily driblink, je dojalo. „Nečekaly jsme, že to bude tak velká akce. Myslely jsme, že přijdou jen skalní, byly jsme z toho vyklepané,“ říká Bednářová, které stříbrná medaile změnila na pár měsíců život naruby.

„Na Hradě nás přijal pan prezident, do své talkshow nás pozval Jan Kraus, byly to skvělé zážitky,“ vyjmenovala hvězdné okamžiky hráčka, která na konci sezony ukončí kariéru.

Na cvakající fotoaparáty je zvyklá úřadující Miss Vysočiny Barbora Stuhlová z Jihlavy. Ta zkrášlila nejen dubnové číslo po svém triumfu ve žďárském finále tradiční soutěže krásy, ale kývla na nabídku ozvláštnit právě narozeninové číslo Sedmičky. „Byl to náročný rok. První dva tři měsíce se všichni vyptávali na soutěž a její zákulisí,“ vzpomíná osmnáctiletá studentka hotelové školy, která tvrdí, že soutěž nešla vyhrát, ale přihlásila se s kamarádkou jen „z hecu“.

Po maturitě chce zamířit na vysokou školu, vybrala si pedagogické obory. Když se zrovna nepřipravuje na maturitu a přijímačky, jezdí jednou týdně do Žďáru učit děti tancovat. V prosinci si dodělala řidičský průkaz, a tak mohla konečně od sponzora soutěže převzít zapůjčené auto.

Ale z titulních stránek se na čtenáře dívaly i méně známé tváře. Fotograf zachytil šestnáctiletou juniorskou reprezentantku v ploutvovém plavání Sylvii Růžičkovou. „Víla“ s monoploutví si poprask a slávu užívala.

„Samozřejmě to bylo příjemné, babičky mi říkaly, jak jsou na mě pyšné. Ale nepoznamenalo mě to,“ tvrdí sympatická černovláska. I když kvůli tomu zažila několik nezvyklých situací. „Když to prokecl ve třídě jeden spolužák, ostatní mi zatleskali. A na plese za mnou přišel nějaký kluk, který říkal, že ten ksicht odněkud zná. Pak z něj vypadlo, že ze Sedmičky,“ vzpomíná s úsměvem dívka.

Na čtenáře z titulní strany koukal v září i jeden populární třicátník, kterého znají snad všechny Husákovy děti – Igráček. „Teď už je mu pětatřicet a je ve skvělé kondici,“ hlásí po půl roce Igráčkův mluvčí Miroslav Kotík.

Právě Kotík jako majitel firmy Efko z nedalekého Nového Veselí po všech peripetiích získal práva na figurku a oprášil formy. Šikovný designér Miloš Hába ji vylepšil malou plastickou operací, a tak se inovovaný Igráček mohl znovu vrátit na trh.

„Už má spoustu zkušeností, není to žádný benjamínek, těží ze svého jména, takže se nemusí zvedat z nuly,“ pochvaluje si Kotík, jehož firma v první sérii uvedla na trh čtvrt milionu igráčků. S nadsázkou lze říci, že jej tím pádem budou znát i Havlovy a Klausovy děti a možná i „poddaní“ císaře Akihita, protože Igráček už začal pronikat i na japonské ostrovy a také brzy zamíří do Ruska. Dobývá také sociální síť Facebook a putuje po „keškách“ díky vyznavačům hry geocaching.

Každý čtvrtek čtenáři najdou novou Sedmičku ve stojanech ve Žďáru nad Sázavou a Novém Městě na Moravě. Seznam distribučních míst, který už doznal několika změn, je v každém čísle týdeníku. Jen by čtenáři s cestou ke stojanům neměli otálet. Po několika měsících se totiž ze Sedmičky stalo nedostatkové zboží.