Živé mapy na webu provedou lidi ulicemi zbořeného Mostu

Tři mostečtí úředníci „vzkřísili“ zničené město. Z map vytvořili Most do minulosti.

Most / Kde bylo 1. náměstí v Mostě či pivovar? To nyní uvidí lidé na webu města Mostu. Pamětníci se tak díky interaktivním mapám s názvem Most do minulosti podívají na místa, kudy chodili denně pro rohlíky. Mladší generace si konečně může názorně prohlédnout, jak královské město vypadalo.

Přispějí pamětníci?

Soubor map doplněný fotkami, názvy ulic i ikonami důležitých budov mohou lidé mezi sebou prolínat a na první pohled tak sledovat, jak se mostecká krajina mění.
„Je to úžasné. Nikdy bych si nedokázala tak barvitě představit starý Most. Teď si můžu prohlédnout každou ulici,“ raduje se mostecká kronikářka Petra Trojnová. „Živý“ plánek je pro ni jako kronikářku o to cennější, že sama z Mostu nepochází.

Autoři map si s fotkami vyhráli tak, že je dali do míst, odkud jsou budovy vyfocené, ne tam, kde ve skutečnosti stojí. Třeba pivovar si mohou lidé prohlédnout hned ze tří stran. Od dnešního oblastního muzea, z průčelí ze západní strany. „Projektu moc fandím. Bude se líbit dalším lidem, kteří se o starý Most zajímají,“ nešetřil chválou náměstek primátora Luboš Pitín.

A zájem lidí potěší i tvůrce projektu. Tři pracovníci odboru informačního systému David Juřina, Daniel Dobiáš a Lukáš Hampl (na fotce zleva doprava) své „dítko“ stále zdokonalují.
„Doplňujeme fotografie každý den. Budeme rádi, když nám lidé pošlou další,“ vyzývá Mostečany Dobiáš. Velkou radost mají hlavně z fotografií okolních obcí. „Ze starého Mostu máme fotek celkem dost,“ vysvětluje Dobiáš.

Kudy šli těžaři

K čemu je vlastně projekt Most do minulosti dobrý? Mostecko během několik málo let změnilo svoji tvář. Těžba uhlí stále pokračuje, stejně jako snahy vytěžené části rekultivovat.
„Lidé mohou sledovat, jak se postupně ubourával starý Most a dostavoval nový. Ze snímků je i vidět, že těžaři nejprve vydolovali uhlí těsně pod Hněvínem. Museli začít tam, aby mohli hned po vytěžení vést tím místem nové silnice, dráhu, potrubí i řeku,“ vysvětluje Dobiáš.

Na mapě z roku 1975 je vidět příprava trasy, kudy se stěhoval po kolejích děkanský kostel. „Je to šťastná náhoda, že snímek pořizovali zrovna v té době,“ podotýká Dobiáš. Lukáš Hampl si dal práci, že na mapu umístil mimo jiné modrou barvou ikony, kde stál kostel původně a kde stojí teď.

Původní názvy

Unikátní je, že se autoři nezaměřili jen na poslední desetiletí, kdy Mostecko prodělalo největší změny. V nejstarších mapách jsou vepsané ještě původní německé názvy. O ně lidé nepřijdou ani na těch nových. Stačí si v liště na obrazovce zaškrtnout správnou ikonu a německé nápisy se ukážou všude. „Mapy zobrazují i široké okolí, řadu obcí, které dneska neexistují,“ říká Dobiáš. Jednou z nich je i Záluží.
To jako jediné nepadlo jen kvůli těžbě uhlí, ustoupilo chemičce. „Vítám možnost si takové obrázky prohlédnout. Jen mi řekněte, jak se na web dostanu,“ reagoval na zprávu pamětník Miloslav Hrabák, autor knihy Zmizelé Záluží.

Zábavné učení

Kuriozitou je jeden z podnětů pro vznik tohoto projektu. Radnice koupila úředníkům nový počítačový program zaměřený na mapy a potřebovala, aby se ho naučili. „Aby se v něm procvičili, trénovali na tomto projektu a dál ho rozvíjeli,“ uvedl náměstek Pitín.

Nekonečné boogie

„Děláme na tom asi od září. Pracovat jsme mohli ale jen, když jsme si vyšetřili volnou chvíli,“ říká Lukáš Hampl, který web programoval. Procházky po starém i novém Mostě mohou pokračovat libovolně dlouho. „Pořád je co přidávat,“ říkají autoři.