Beďar, Vatikán, Pérák a dalších šest historických motorek změnilo majitele. Přestože je nikdo neprodával ani nekupoval. Zloděj jen v noci ze 17. na 18. října 2008 přistavil k domu pravděpodobně dodávku a do něj motorky přeparkoval.
Jejich pravým majitelem je pětašedesátiletý Svatopluk Skála. Před třemi lety přišel podle odhadu o více než půldruhého milionu korun.
Bývalý motocyklový závodník, který zdolával převážně terénní dráhy, si sbírku veteránů různých značek zakládal až po revoluci. Pro vlastní potěšení, protože se s dvoutakty a vůní benzinu nechtěl rozloučit ani v důchodu. Své nablýskané miláčky opečovával na chalupě v Řepici.
„Získal jsem i takové skvosty, jako je ČZ 500 Vatikán. Motorka původně určená pro švýcarskou papežskou gardu. Od sériových strojů se odlišovala smetanově bílou barvou a chromování nahradilo čtyřiadvacetikarátové zlato,“ říká.
Originalita čtrnácti vyrobených kusů spočívala v tom, že v roce 1939 kdosi zfalšoval objednávku strakonické Čezetě a motorky, které pak nezaplatil, mohly skončit ve šrotu nebo u sběratelů.
Obrovskou sběratelskou hodnotu měl i takzvaný Beďar neboli Praga 500 BH, Jawa 500 OHC, Jawa Robot, ale i motokolo ČZ.
Pro policisty se stal případ po třech letech nevyřešeným pomníčkem, které nemají rádi. Stopy, po kterých šli, nikam nevedly. „Ukazovaly jen na víc pachatelů. Do haly se vloupali přes zadní stěnu, ze které odšroubovali krycí prkna. Zevnitř si pak otevřeli vrata, stroje vyvezli na dvorek, na zahradě je naložili do přistaveného auta a přes pole odjeli. Nikdo si ničeho nevšiml,“ vrací se ke spisům strakonický vyšetřovatel Štěpán Podskalský.
Majitele zastihla zpráva o loupeži na letišti v Turecku. Musel se vrátit, aby sepsal protokol. Ztráta a výsledky vyšetřování mu vzaly chuť dál pokračovat.
„Od té doby jsem dostal různé nabídky, ale se vším jsem skončil. Nechtěl jsem sbírat motorky pro zloděje,“ říká zklamaně.
Je sice Pražan, ale ke Strakonicům má blízko. „Tady mám druhý domov, nejmladší bratr se tu narodil a otec byl v letech 1945–1949 prvním poválečným ředitelem zbrojovky,“ říká. Je přesvědčený, že zlodějům musel dát tip někdo, kdo to věděl.
Doufá v zázrak
Pořád doufá, že se k nějaké informaci dostane. Dál se ptá po známých, zná se se spoustou sběratelů u nás i v cizině. Stopy a nějaká podezření hned ze začátku měl, ale policie mu řekla, že má málo důkazů.
„Časem na něco přijdeme, i když motorky mohli rozebrat nebo převézt do Holandska nebo Rakouska. Tam je hodně bohatých sběratelů. Bohužel, své unikáty nikomu neukazují. Možná ani nevědí, že to, co koupili, pochází z trestné činnosti nebo mé motorky někdo ukradl na objednávku,“ tipuje Skála.
Zbývající poklady své sbírky, kterých je na sedm desítek, už dnes daleko lépe střeží.
Původní odhad ukradených motorek byl přes půldruhého milionu korun. Dnes by to bylo o něco víc, protože s přibývajícími lety cena veteránů, které se čím dál tím hůř shánějí, stoupá.
