Z Velkého náměstí zmizel Hotel Tři koruny, v jehož suterénu se nacházel i vyhlášený bufet a oblíbené kino Oko.
Večery, které tady s partou kamarádů trávil, si dodnes živě vybavuje písecký rodák Jiří Strouhal. „Zhlédnout film v kině Oko byl nezapomenutelný zážitek. Bylo v budově hotelu Tři koruny, místo kterého dnes stojí Česká pojišťovna. Hotel měl i svůj bufet a kavárnu s prosklenou výlohou s výhledem na náměstí,“ vzpomíná devětapadesátiletý filatelista.
Změnou procházela i zeleň. V minulém století lemovaly okraje Velkého náměstí stromy. Ty pak na několik desítek let zmizely. Nyní jsou ale zpět.
„Je to tam teď podstatně hezčí, než to bývalo kdysi,“ porovnává vzhled Písku Jiří Strouhal.
Kamenný most vypadá pořád stejně. „Oproti minulému století se na něm nic výrazně nezměnilo. Jen město nechalo zbourat budovu koňského řezníka na Fügnerově náměstí v jeho těsné blízkosti. Místo ní jsou lavičky,“ popisuje Strouhal.
Za první republiky přibyla v Palackého sadech socha Adolfa Heyduka. V padesátých letech zdobila cesty v sadech jiná dlažba.
„Jako malý si pamatuji, jak dělníci vytrhávali dlažební kostky z cest parku a ručně tam lili asfalt. Bylo to tehdy pozdvižení pro celý Písek,“ vzpomíná pamětník. Na Žižkově třídě je dnes mnohem více obchodů. „Býval tam jen řezník, holič a zájezdní hostinec,“ vypočítává Jiří Strouhal.
Minulostí jsou ve městě také pravidelné nedělní koncerty vojenské hudby. Konaly se v altánu Palackého sadů.
