Stěžejní požadavek přitom nebyl na překonání vzdálenosti, ale zejména značného převýšení.
Asi každý návštěvník Karlových Varů se obdivoval známému panoramatu – lázeňské kolonádě v údolí říčky Teplé a lázeňským domům roztroušeným po okolních stráních v čele s tím nejmajestátnějším, proslulým karlovarským hotelem Imperial. Mezi ním a kolonádou je velké převýšení. Nejvhodnějším řešením se stal ojedinělý systém několika pozemních lanových drah, z nichž se dvě ve funkční podobě zachovaly až do dnešních dnů. Jedna z nich vede právě ke zmíněné dominantě Karlových Varů. Lanová dráha Imperial spojuje lázeňský střed města s proslulým karlovarským hotelem. Je nejstarší karlovarskou lanovkou – její výstavba začala v roce 1905, investorem byla soukromá společnost Karlovarské lanové dráhy Westbury. Provoz byl slavnostně zahájen dne 18. května 1907.
#####Návrat na výsluní po nákladné rekonstrukci
V roce 1961 došlo k výměně původních celodřevěných vozových karoserií za nové kovové a po uzavření lázeňského středu města pro automobilovou dopravu lanovka získala pro dopravu cestujících k Vřídlu a jeho okolí strategický význam. Byla organizačně i tarifně začleněna do systému městské hromadné dopravy a její využití mnohonásobně stouplo. V roce 1980 musel být však pro její neutěšený technický stav provoz zastaven a dopravní obslužnost lázeňského centra přebraly opět autobusy. Po nákladné rekonstrukci, během níž zůstaly z původní lanové dráhy zachovány pouze staniční budovy, tunel, traťové těleso a koleje, vyjela lanovka na trať s cestujícími opět dne 13. listopadu 1987 a v nezměněné podobě vyjma vestibulu dolní stanice zrekonstruovaného v roce 2003, slouží cestující veřejnosti dodnes. Jednokolejná trať lanovky s rozchodem kolejnic jeden metr měří 127 metrů, má převýšení 54 metrů a je vedena tělesem raženého tunelu, uprostřed se nachází Abtova výhybka umožňující bezkolizní křížení dráhy vozu s vedením lana protijedoucího vozu. Největší stoupání je 49,5 procenta. Strojovna lanovky se nachází v její horní stanici.
Výrobci vozů byli následující: švýcarská firma Gesselschaft der L. v. Rolleschen Eisenwerke z Gerlafingenu (celodřevěné vozy z počátku provozu), Tatra Smíchov (nové vozové skříně na původních podvozcích – 1961–1980) a polská firma Konstal Chorzów (zcela nové vozy – od 1987 dodnes). Na lanovce platí tarif MHD Karlovy vary, v provozu je každý den od 6.00 do 21.00 hodin v přibližně 15minutovém intervalu. K její horní stanici lze dojet autobusem MHD č. 13, k dolní jede linka č. 2.
#####Spojení na vyhlídku Diana
Druhá z dosud zachovalých karlovarských lanovek pochází z roku 1912 a spojuje lázeňské centrum (hotel Pupp) s vyhlídkovou věží a lesní restaurací Diana umístěnými na 560 m vysoké Výšině Přátelství. Její charakter byl od počátku provozu výhradně rekreační. Jednokolejná trať lanovky s rozchodem kolejnic také jeden metr měří 437 metrů, má převýšení 167 metrů a největší stoupání 43,2 procenta. Trať je vedena lesem po betonovém tělese, střídavě ve vyhloubeném korytu, po náspech i v úrovni okolního terénu. I na této lanovce se vystřídaly tři generace různých vozů – od původních otevřených celodřevěných (Österreichische Siemens Schuckert Werke) přes kovové uzavřené (Tatra Smíchov) až po současné, unifikované s lanovkou Imperial (Konstal Chorzow). Lanovka je v provozu celoročně mimo měsíce ledna, kdy probíhá pravidelná odstávka za účelem údržby. Rozsah provozu je 9.00–17.00 hodin, v letních měsících až do 19.00 hodin. K její dolní stanici lze dojet linkou MHD č.
2 do zastávky Lázně I a dále pěšky po druhém břehu řeky Teplé kolem hotelu Pupp do Mariánské uličky, kde se nachází dolní stanice. Obě funkční karlovarské lanovky v současné době provozuje městská společnost Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s.
#####Po ostatních lanovkách zůstaly jen zbytky
Ve městě jsou doposud znatelné i pozůstatky dvou dalších lanových drah – druhé, tentokrát povrchové, lanovky na Imperial z roku 1912, která vedla ze Slovenské ulice (zachovány budovy obou stanic a těleso trati se zbytky kolejnic). Ta pro svou malou vytíženost a špatný technický stav ukončila provoz v roce 1959.
Nejmladší karlovarskou lanovkou měla být ozubnicová dráha od Vřídla na vrch Tři kříže, jejíž výstavbu přerušila první světová válka a přes několikeré pokusy z pozdější doby o její dokončení zůstala do dnešních dnů torzem. Zachovalo se betonové koryto v dolní části trati, násep v horní části, několik přechodových můstků a budova mezistanice. Myšlenka na její oživení je však stále živá, město Karlovy Vary v současnosti hledá vhodného investora pro její případné obnovení a dokončení.
