Planý poplach, hořící skládka i společný oběd. To vše lze zažít při čtyřiadvacetihodinové službě.
Začátek směny
Hlavou se mi honí spousty myšlenek. Beru si s sebou notebook a knížku pro případ nudy. S tou víceméně počítám.
Nastupuji v sedm ráno. Na starost mě dostává velitel družstva Michal Zápotocký. Bude mě provázet po celý můj pobyt u jednotky. Právě slouží směna A. Celkem jsou tři. Ještě B a C. Každá má čtrnáct členů.
Nástup jsem sice propásla, ale dozvím se o něm vše.
„Na nástupu se sejdou směny, které se střídají a předají si informace. Sloužící směna dostane od velitele denní řád. V něm stojí, jaká práce a školení je čekají. Kdo má co na starosti a kdo bude řídit,“ říká velitel Michal.
Provází mě budovou. Naše kroky vedou nejprve do kuchyně a jídelny. V kuchyni jsou tři linky, tři lednice a tři trouby. Přecházíme do garáže, kde stojí několik aut. Jsou připravená na různé výjezdy. Do tatry se vejde osm tisíc dvě stě litrů vody a osm set litrů pěnidla. Jeep a scania vyrážejí na technické výjezdy. K těm patří třeba dopravní nehody.
Pokračujeme k myčce hadic. Ta mě překvapuje, protože jsem netušila, že něco takového existuje.
„V bývalé stanici na Komenského náměstí byla dlouhá fošna, ke které si stouplo pět chlapů a hadice myli ručně rejžákem,“ vysvětluje Michal. Kousek od myčky je i sušák. Je to velké kolo s háky, na které se hadice pověsí a vyvezou se do výšky asi šesti metrů.
Rozdílné poplachy
Následuje operační středisko. Prohlížím si místnost s několika monitory a telefony. Slouží tam jeden operační důstojník a dva operační technici. „Tísňové linky v celém kraji jsou svedené na krajské operační středisko v Kladně. Tam výzvy zpracují, a pokud se týkají Mladé Boleslavi, Nymburka, Mělníka a části Prahy Východ, pošlou informace sem, kde dojde k vyhodnocení. Odsud už vyhlásí poplach a vyšlou techniku,“ vysvětluje Michal.
Zvukový poplach má dva různé tóny. Jeden hlásí požár, druhý technický výjezd. Operační středisko také rozhodne o tom, jaká auta k zásahu vyrazí.
Michal mi vysvětluje, co mám dělat, když poplach vypukne. Je třeba dostat se co nejrychleji do garáže.
Je čas oběda, prohlídku mám za sebou. Dozvídám se, že směna A má svého „kuchaře“. Servíruje nám výborné šunkofleky. Po obědě si dávám kávu a povídáme si. Najednou se rozezní poplach. Michal jen utrousí „máme výjezd“ a zmizí.
Srdce mi buší neuvěřitelnou rychlostí a zmateně pobíhám od jedněch schodů k druhým. Nemůžu si vzpomenout, které vedou do garáže. Ale stihnu to.
„Na to, abychom vyrazili, máme dvě minuty. Musí to zvládnout každý,“ říká Michal.
Jedeme k požáru ve sklepě paneláku. Zpod dveří se line štiplavý dým. Hasiči jdou do akce a vytahují hadice. Každý přesně ví, co má dělat. Najednou se mění situace. Přichází pán a oznamuje, že se nic neděje, jen hubí škůdce plynným aerosolem. Pro začátek jsem zažila planý poplach.
Chvíli po návratu na stanici vyrážíme ke spadlému stromu. Hasiči ho rozřežou a odstraní. Trvá jim to pět minut.
Ve volné chvilce mě Michal s kolegou Pavlem přesvědčí, abych si vyzkoušela jejich „plnou polní“. Můžu potvrdit, že není o co stát. V kalhotách a kabátě je vedro. Boty mi vahou připomínají přezkáče. Lahev se vzduchem jsem na zádech sotva nesla, a to nemluvím o helmě a dýchací masce.
Netrvá dlouho a zásah v maskách vidím na vlastní oči. Vyrazili jsme k požáru benátecké skládky. Chlapi se u hadice střídají, mění si lahve se vzduchem a pot z nich teče proudem. Po návratu musí hasiči naplnit lahve se vzduchem. Techniku, kterou používali, musí vyčistit. Včetně aut.
Místo snídaně požár
Po náročném dni dostávám hlad. Do rohlíku stačím kousnout jen jednou. Další poplach oznamuje technický výjezd. Jsem na sebe pyšná, že již rozeznám zvukové signály. Jedeme k autonehodě, hasiči uklízejí olejové skvrny na silnici. Je večer a hasiči mají od jedenácti pohotovost. Okolo půlnoci jdu spát. Dostala jsem takzvaný inspekční pokoj, který mám jen sama pro sebe. Noc byla klidná, vstávám v šest. Zbalím si a jsem připravená na nástup, který mi opět unikne. V půl sedmé vyrážíme k požáru Mateřské školy v Semčicích. Vracíme se po sedmé.
7krát o hasičích
1. Hasiči slouží čtyřiadvacetihodinové směny. K dispozici mají kuchyň, jídelnu, tělocvičnu, posilovnu, ložnice i společenskou místnost. Následující dva dny mají volno.
2. Jsou rozdělení do tří skupin – A, B, C. Každá má čtrnáct členů.
3. Při poplachu musí z garáží vyjet do dvou minut. Za tu dobu seběhnou do šatny, obléknou se a nasednou do auta.
4. Společně se starají o techniku, auta i budovu. Při službě není čas na odpočinek.
5. Každou směnu čeká pravidelné školení a cvičení. Boleslavští hasiči mají k dispozici tělocvičnu a posilovnu. V tělocvičně se pořádají florbalová utkání.
6. Boleslavské operační středisko obsluhují tři lidé – operační důstojník a dva operační technici. I ti mají čtyřiadvacetihodinové směny. Tam jsou nasměrované poplachy v Mladé Boleslavi, Nymburce, Mělníku a části Prahy Východ.
7. Zvukový poplach se rozděluje na dva signály. Jeden znamená technický výjezd (nehoda, spadlý strom), druhý požár. Při vyhlášení poplachu se na chodbách rozsvítí tabule, které informují o tom, jaká auta vyjedou.
Slovníček aneb Jak mluví hasiči
skluz - kovová tyč, po které se hasiči „kloužou“, aby byli co nejrychleji připravení na výjezd
bazén - tatra, která pojme až 8200 litrů vody a 800 litrů pěnidla. Jiný typ tatry, kterou boleslavští hasiči mají, pojme 3500 litrů vody a 400 litrů pěnidla
krokodýl - Tatra 148, kterou mají benáteční hasiči
kalhoty na Hurvínka - hasičské kalhoty, které si hasič nepřetáhne přes boty a nechá si je nad nimi shrnuté
blembák - hasičská helma
ajcovky - gumové rukavice
dejchák - kyslíkový dýchací přístroj
bouračka - speciální bourací sekera
