Míra nezaměstnanosti se ve středoevropském regionu nachází na svém dně. Mírně může ještě poklesnout v Polsku. V České republice a Maďarsku však již naráží na své limity. V Česku je dokonce nejnižší v celé Evropské unii.
V důsledku nedostatku volné pracovní síly mzdová dynamika v regionu v několika posledních čtvrtletích výrazně akcelerovala. V Maďarsku nominální mzdy již rostou dvouciferným tempem, v Polsku očekáváme ve druhé polovině roku zrychlení na 8 až 10procent, v České republice by měl jejich růst dosáhnout v letošním roce kolem osmiprocent. Mzdová dynamika v regionu předstihuje produktivitu práce. Ta navíc nemá tendenci konvergovat k úrovním ve vyspělých zemích. V Německu je jeden zaměstnanec stále schopen vyrobit dvakrát tolik výrobků než zaměstnanec ve středoevropském regionu.
Růst mezd však podle našeho názoru donutí firmy produktivitu zvyšovat. Bez zvýšení produktivity by totiž ziskové marže korporací musely začít postupně klesat. Firmy doposud zvládaly růst mzdových nákladů kompenzovat vyššími objemy výroby. Průsak rostoucích nákladů na práci do konečných cen výrobků či poklesu ziskových marží firem byl proto minimální. To však nemůže trvat věčně.
Podle našeho hlavního scénáře zabrání výraznějšímu růstu cen i poklesu ziskovosti právě snaha firem zefektivnit a zmodernizovat svoji výrobu prostřednictvím investic. Mzdy ve středoevropském regionu tak mají prostor pro další růst, bez růstu produktivity práce to ale dlouhodobě nepůjde.
Autorka je ekonomkou Komerční banky
