Nápojářská Kofola je od svého uvedení na burzu popelkou, která akcionářům dělá radost hlavně pravidelnou dividendou. Cena jejích akcií se od odchodu finančního investora naopak pohybuje blízko svých minim. Probíhající změny na českém trhu, ve firmě samotné i rostoucí objemy obchodů s touto akcií ji ale stavějí do zajímavého světla.
Kofola loni definitivně ukončila své angažmá v Polsku. To bylo vzhledem k neúspěšné snaze získat na tamním trhu silnou značku dobře. Firma si odchodem z Polska uvolnila část pracovního kapitálu, a hlavně manažerské kapacity. Nyní se tak může soustředit na klíčové trhy v ČR a SR a na expanzi v Chorvatsku.
Domácí trh v posledních dvou letech prochází konsolidací, v jejímž rámci je Kofola jedním z hlavních aktérů. Změny na trhu odstartovaly akvizicí místních aktivit Pepsi ze strany Karlovarských minerálních vod.
Tím se rozdělil trh sycených nápojů mezi tři hlavní hráče, kterými jsou Coca-Cola, Kofola a KMV. Součástí transakce byl i nucený prodej Tomy, kterou ovšem převzala Coca-Cola a na trh nepřišel nový hráč.
Na přelomu roku pak Kofola získala minerálky Ondrášovka a Korunní. Trio KMV, Kofola a Coca-Cola tak bude obsluhovat padesát až šedesát procent celého trhu.
Jak v oblasti vod, tak v oblasti sycených nápojů lze nyní očekávat narovnání pozice výrobců vůči obchodním řetězcům. Čtyři největší maloobchdní řetězce v ČR totiž také ovládají okolo šedesáti procent trhu.
Z pohledu ocenění jsou akcie Kofoly obchodovány pod úrovní sektoru. Roční peněžní toky – po úpravě o náklady na akvizice – dosahují šest až sedm procent její tržní hodnoty, což je vzhledem k defenzivnímu charakteru odvětví hodně.
Investory znepokojuje vyšší zadlužení, které po akvizici Ondrášovky dosáhne trojnásobku až tříapůlnásobku provozního zisku před odpisy. Firma ovšem generuje dostatečné cash flow k pokračující výplatě dividendy při postupném snižování zadlužení.
Autor je analytikem České spořitelny
