Jakub Seidler: Ceny potravin a energií půjdou dál nahoru | E15.cz

Ceny potravin a energií půjdou dál nahoru

Jakub Seidler

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Dubnové zrychlení inflace nad 14 procent šlo na vrub cen spojených s bydlením, jelikož zrychlil růst cen elektřiny, plynu a nákladů spojených s údržbou nemovitosti. Dalším důležitým faktorem byly ceny potravin; ty oproti březnu vzrostly téměř o čtyři procenta a meziročně stouply již o více než deset procent. Přitom poslední data naznačují, že zdražování v uvedených cenových okruzích zdaleka nekončí.

Například ceny elektřiny a plynu na burze jsou stále extrémně vysoké, a to nejen z pohledu letošních cen, nýbrž i z pohledu cen dlouhodobých kontraktů na příští či přespříští rok. Skokový růst cen energií během letošní zimy byl pro řadu domácností a firem problematický, v mnoha případech jej však bylo možné ze strany dodavatelů tlumit díky tomu, že ceny pro dlouhodobější kontrakty příštích let byly nižší. Nyní s válečným konfliktem na Ukrajině vzrostly citelně i ty, a to jak u plynu, tak u elektřiny, a nacházejí se na násobcích hodnot ze začátku roku 2021.

Očima guvernéra: Inflace

Video se připravuje ...

Někteří dodavatelé si mohli na letošní či příští rok nakoupit energie ještě za nižší ceny, ale postupně se bude extrémní zdražení na burze promítat citelněji do cen pro domácnosti a firmy. I ty domácnosti, které již zaznamenaly růst cen o desítky procent, musejí počítat s tím, že tímto růst neskončil a bude pokračovat. V dubnu dle čísel statistického úřadu ceny elektřiny meziročně vzrostly o 30 procent, plynu o 44 procent, což je však podstatně méně, než odpovídá vývoji cen na burze. Citelný růst cen energií je tak ještě před námi.

Další inflační tlaky plynou z cen potravin, což v dubnu ilustrovaly skokově rostoucí ceny zemědělských výrobců. Ty meziměsíčně vzrostly o silných osm procent, což představuje nejrychlejší meziměsíční růst za poslední dvě dekády. Ceny u rostlinné výroby oproti březnu poskočily dvouciferným tempem, meziročně pak jsou vyšší o polovinu v důsledku zdražování obilovin, olejnin či zeleniny. I zde se projevují problémy spojené s válkou na Ukrajině, což přináší výpadky v zemědělské produkci, případně válka zvyšuje náklady zemědělcům přes vyšší ceny energií, paliv či hnojiv. Tento vývoj předznamenává, že se cenové tlaky budou dále přelévat do spotřebních cen pro domácnosti a dubnový jedenáctiprocentní růst cen potravin ještě dále zrychlí. Přitom již současný růst cen potravin patří z historického pohledu mezi ty nejvyšší.

Proinflační tlaky tak zůstávají poměrně silné, zejména u položek, které domácnosti mohou jen těžko nahradit či odložit. Ačkoli meziroční zrychlování inflace by ve druhé polovině roku mohlo mírně ustat jen čistě statisticky z důvodu vyšší srovnávací základny (inflace začala zrychlovat ve druhé polovině minulého roku), domácnostem se rozhodně neuleví. Spíše naopak, jejich výdaje budou stále zatíženější růstem cen potravin a energií, který bude pokračovat i v příštích čtvrtletích.

Kupní síla a doposud silná poptávka tuzemských domácností začnou dříve či později upadat a dilema pro správné nastavení měnové politiky ČNB může být časem ještě obtížnější. Inflační tlaky z titulu domácí poptávky do velké míry odeznějí a zůstane inflace jen čistě nabídková, jež však stále bude výrazně nad cílem centrální banky a bude zvyšovat inflační očekávání do budoucna. Ačkoli nastavení měnové politiky již nyní vyvolává řadu diskuzí, dilema se v přicházejícím stagflačním prostředí ještě dále zkomplikuje.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery