Ceny potravin a energií půjdou dál nahoru

Ceny potravin oproti březnu vzrostly téměř o čtyři procenta a meziročně stouply již o více než deset procent. Na snímku pracovnice  Pekařství Balabán z Veverské Bítýšky na Brněnsku.

Ceny potravin oproti březnu vzrostly téměř o čtyři procenta a meziročně stouply již o více než deset procent. Na snímku pracovnice Pekařství Balabán z Veverské Bítýšky na Brněnsku. Zdroj: Szkanderová Michaela / E15

Ceny potravin oproti březnu vzrostly téměř o čtyři procenta a meziročně stouply již o více než deset procent. Na snímku pracovnice  Pekařství Balabán z Veverské Bítýšky na Brněnsku.
2
Fotogalerie

Dubnové zrychlení inflace nad 14 procent šlo na vrub cen spojených s bydlením, jelikož zrychlil růst cen elektřiny, plynu a nákladů spojených s údržbou nemovitosti. Dalším důležitým faktorem byly ceny potravin; ty oproti březnu vzrostly téměř o čtyři procenta a meziročně stouply již o více než deset procent. Přitom poslední data naznačují, že zdražování v uvedených cenových okruzích zdaleka nekončí.

Například ceny elektřiny a plynu na burze jsou stále extrémně vysoké, a to nejen z pohledu letošních cen, nýbrž i z pohledu cen dlouhodobých kontraktů na příští či přespříští rok. Skokový růst cen energií během letošní zimy byl pro řadu domácností a firem problematický, v mnoha případech jej však bylo možné ze strany dodavatelů tlumit díky tomu, že ceny pro dlouhodobější kontrakty příštích let byly nižší. Nyní s válečným konfliktem na Ukrajině vzrostly citelně i ty, a to jak u plynu, tak u elektřiny, a nacházejí se na násobcích hodnot ze začátku roku 2021.

Očima guvernéra: Inflace

Video placeholde
• Videohub

Někteří dodavatelé si mohli na letošní či příští rok nakoupit energie ještě za nižší ceny, ale postupně se bude extrémní zdražení na burze promítat citelněji do cen pro domácnosti a firmy. I ty domácnosti, které již zaznamenaly růst cen o desítky procent, musejí počítat s tím, že tímto růst neskončil a bude pokračovat. V dubnu dle čísel statistického úřadu ceny elektřiny meziročně vzrostly o 30 procent, plynu o 44 procent, což je však podstatně méně, než odpovídá vývoji cen na burze. Citelný růst cen energií je tak ještě před námi.

Další inflační tlaky plynou z cen potravin, což v dubnu ilustrovaly skokově rostoucí ceny zemědělských výrobců. Ty meziměsíčně vzrostly o silných osm procent, což představuje nejrychlejší meziměsíční růst za poslední dvě dekády. Ceny u rostlinné výroby oproti březnu poskočily dvouciferným tempem, meziročně pak jsou vyšší o polovinu v důsledku zdražování obilovin, olejnin či zeleniny. I zde se projevují problémy spojené s válkou na Ukrajině, což přináší výpadky v zemědělské produkci, případně válka zvyšuje náklady zemědělcům přes vyšší ceny energií, paliv či hnojiv. Tento vývoj předznamenává, že se cenové tlaky budou dále přelévat do spotřebních cen pro domácnosti a dubnový jedenáctiprocentní růst cen potravin ještě dále zrychlí. Přitom již současný růst cen potravin patří z historického pohledu mezi ty nejvyšší.

Proinflační tlaky tak zůstávají poměrně silné, zejména u položek, které domácnosti mohou jen těžko nahradit či odložit. Ačkoli meziroční zrychlování inflace by ve druhé polovině roku mohlo mírně ustat jen čistě statisticky z důvodu vyšší srovnávací základny (inflace začala zrychlovat ve druhé polovině minulého roku), domácnostem se rozhodně neuleví. Spíše naopak, jejich výdaje budou stále zatíženější růstem cen potravin a energií, který bude pokračovat i v příštích čtvrtletích.

Kupní síla a doposud silná poptávka tuzemských domácností začnou dříve či později upadat a dilema pro správné nastavení měnové politiky ČNB může být časem ještě obtížnější. Inflační tlaky z titulu domácí poptávky do velké míry odeznějí a zůstane inflace jen čistě nabídková, jež však stále bude výrazně nad cílem centrální banky a bude zvyšovat inflační očekávání do budoucna. Ačkoli nastavení měnové politiky již nyní vyvolává řadu diskuzí, dilema se v přicházejícím stagflačním prostředí ještě dále zkomplikuje.