Černochová odpálila politickou bombu svou cestou do USA. Načasováním se trefila

Ministryně obrany Jana Černochová na kongresu ODS, (8.04.2022).

Ministryně obrany Jana Černochová na kongresu ODS, (8.04.2022). Zdroj: Blesk/Jakub Poláček

Ministryně obrany Jana Černochová jede po  Velikonocích do Spojených států jednat se svým protějškem Lloydem Austinem. Otevřít chce i téma možného vybudování americké základny v Česku, což je přirozeně politická bomba první kategorie a je jen škoda, že jsme se o ní dozvěděli z rozhovoru pro Deník N, který ministryně poskytla tak trochu bokem během kongresu ODS, a ne při nějaké více deklaratorní příležitosti.

Způsob provedení a umělecký dojem za tři, načasování je ale zcela v pořádku. Myšlenka pochází od jestřábů v ODS, mezi něž je vedle Černochové třeba počítat jejího někdejšího předchůdce ve funkci, nynějšího europoslance Alexandra Vondru. Ten na kongresu americkou základnu rovněž zmínil – a nebylo to poprvé.

Už přede dvěma lety na předchozím kongresu Vondra řekl: „Radar je passé, ale odvážně navrhněme Američanům, abychom v Ostravě-Mošnově zřídili společnou strategickou leteckou základnu.“ Teď to spíš vypadá, že se bude jednat o využití bývalého vojenského prostoru s letištěm v Ralsku, což pro náš příběh není zas tak podstatné. Podstatná je naopak zmínka o brdském radaru, který v českých moderních dějinách ční jako ukázka slabosti tehdejších politických reprezentací i dokonale zvládnuté hybridní operace Kremlu, protože o tom, že odpor proti základně v Brdech byl režírován z Moskvy, už dnes pochybuje málokdo.

Načasování v uvedeném rozhovoru zmínila i Jana Černochová: „Myslím si, že vzhledem k tomu sentimentu, který tady je, by to nemusel být problém.“ Jinými slovy ministryně říká: kdy, když ne teď. Probíhající ruská agrese na Ukrajině nejen zvedla vlnu jednoty, zároveň ale ve věcné rovině nastolila i téma zajištění bezpečnosti na úrovni NATO. A výhodou rovněž je, že je Fialova vláda stále ještě spíš na počátku svého mandátu, kdy je ochota k těžkým krokům nejvyšší.

Co na to Petr Fiala? Jako obvykle stojí na svých umírněných profesorských pozicích, jež ovšem umí proměnit v jasný postup, pokud se pro něj rozhodne: „Pokračujeme v těch krocích, které povedou k posilování bezpečnosti a  obranyschopnosti České republiky. Je jasné, že před námi je řada konkrétních úkolů, které nejsou jednoduché, ale které chceme splnit.“

VIDEO: Proč Rusko rozpoutalo násilnou invazi na Ukrajině?

Video placeholde
Proč Rusko rozpoutalo násilnou invazi na Ukrajině? • Videohub

Čili možná ano. Není to ale jen na  něm, dokonce ani na jeho vládě. K  vybudování základny je třeba souhlas obou komor parlamentu, což bude hlavně při složení sněmovny velké představení a příležitost pro nejrůznější populisty.

A pak je tu memento brdského radaru a předpokládaný občanský odpor proti „americkým“ základnám. Iniciativa Ne základnám, která stála za protesty před 14 lety, se proměnila. Více než občanská je dnes příchylná k extrémní části politického spektra, na akcích spolupracuje se jmény jako Kateřina Konečná, Vojtěch Filip, Hynek Blaško. Bývalí lídři kolem Jana Májíčka se již v roce 2015 od směřování iniciativy distancovali, po ruské anexi Krymu řekli, že Ne základnám mluví jako Kreml. Tato toxická platforma dnes těžko může sloužit jako široká základna občanského odporu.

Před vládou Petra Fialy je těžké rozhodnutí, zda myšlenku základny dál rozvíjet. Pořád jsou tu ale bližší cíle, na něž se musí soustředit, zejména udržení obranného rozpočtu na dvou procentech HDP, k nimž jsme se zavázali. Základna je zatím navíc.