David Klimeš: ČNB vylepšila strašáky českých bank

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CNB

Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru z dílny České národní banky jsou stále příjemně jednotvárné. Kapitálová vybavenost je vysoko nad regulatorním minimem. Přesto aktuální testy stojí za pozornost. Změna metodiky při hodnocení možného vývoje dluhové krize už nebere v potaz jen případná tragická dobrodružství bank s jihoevropskými dluhopisy. Nově se přidává i případné znehodnocení expozic vůči celé Evropě a také mateřským bankám.

Že je v zátěžových testech nejpodstatnější správná otázka, dosvědčily v roce 2010 celoevropské testy, které slavně potvrdily odolnost evropského bankovního sektoru – propadlo jen sedm z 91 zkoumaných bank. Problém byl však mimo jiné v tom, že se tehdy regulátoři bank vůbec neptali na rizikové nelikvidní expozice vůči Řecku ani dalším obětem krize.

V dalších, již solidnějších testech pak odolnost evropského bankovního systému vzala rychle za své. Po této zkušenosti je jen dobře, že se ČNB snaží na těžko předvídatelnou krizi připravit čím dál detailnějšími projekcemi. Pofidérní znehodnocení expozic vůči zemím PIIGS na nulu nyní centrální banka nahradila poměrným znehodnocením expozic vůči zemím EU s dluhem větším než 60 procent HDP. Výši znehodnocení pak bankéři navázali na rating. To už dává celkem reálnou představu, co se může bankám stát, kdyby se třeba takové Španělsko položilo do záchranného eurovalu. I za takové situace by podle ČNB český bankovní sektor zůstal stabilní.

O zátěžových testech bank čtěte zde:

Druhou podstatnou změnou je zahrnutí případných problémů mateřských bank do černého scénáře. Toto riziko bylo dosud jen debatním tématem, i když třeba ratingové agentury už měsíce snižují českým bankám výhledy nikoli kvůli jejich výkonu, ale právě kvůli matkám v problémech. ČNB nyní přišla s pesimistickým znehodnocením třetiny expozic sedmi největších bank vůči svým vlastníkům, což by vystavilo dodatečný účet za 37 miliard. V takovém případě by už českými bankami otřásl silný šok, banky by se na předepsanou kapitálovou přiměřenost dívaly zdola a kapitálová injekce by musela dosáhnout skoro jednoho procenta HDP.

Jde samozřejmě zatím jen o strašení. Řecko, neuralgický bod dluhové krize, je snad konečně na cestě k jakémusi dlouhodobějšímu řešení. Strach evropských bank z předepsané rekapitalizace se také pomalu rozřeďuje. Pumpování levných peněz od Evropské centrální banky, emise akcií či odhazování rizikových aktiv většině bank umožní splnit předepsané podmínky do poloviny roku. Když už se ale máme připravovat na černé scénáře, tak ať jsou alespoň trochu reálné. Proto je dobře, že ČNB z gruntu přemalovala strašáky, kteří mohou na české banky vyskočit.