Meziročně to znamená zdražení o třicet až čtyřicet procent. Je problém si domluvit prohlídku, protože než se do bytu vypravíte – pokud to vůbec stihnete – navštíví jej pár desítek zájemců, z nichž část okamžitě nabídne vyšší cenu.
Stává se dokonce, že si zájemce rovnou přinese tři miliony v tašce (čímž porušuje zákon proti praní špinavých peněz). Za cenu hypotéky se přitom dotyčný byt nedá pronajmout, takže takzvaný investor na něj bude dalších dvacet let doplácet.
Před pár lety přitom plnily titulní stránky články o tom, že čtvrtka másla bude stát – svatá prostoto! – padesát korun. Češi už šli málem stávkovat. Noviny ale nepsaly o „mléčném mejdanu“, ale o tom, co si to ti zatracení mlíkaři dovolují.
Taková drahota! Když ale o třicet procent zdraží byty, z nějakého záhadného důvodu je kupují jak o život a vůbec jim nevadí, že na rozdíl od másla nezaplatí navíc dvacet korun za balení, ale třicettisíckrát tolik. V Americe začala podobně realitní bublina, která skončila globální krizí. Počkejme tři až pět let, co to provede v Česku.
Čtěte další zápisníky redaktorů E15:
